Réžia:
Billy WilderKamera:
Milton KrasnerHudba:
Alfred NewmanHrajú:
Marilyn Monroe, Tom Ewell, Evelyn Keyes, Sonny Tufts, Robert Strauss, Oskar Homolka, Marguerite Chapman, Victor Moore, Donald MacBride, Carolyn Jones (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Když americké manželky opustí v létě s dětmi rozpálený Manhattan, jejich obětaví pracující manželé se věnují "kladení pastí, lovu a honu", jinak řečeno, zajišťují rodinu a "trpí" ve městě. Své utrpení a samotu si zlehčují občasným zakázaným doutníčkem, nezdravým jídlem, příležitostnou sklenkou whisky a ti nejodvážnější dokonce proměňují chtivé pohledy na ženské křivky mladých krasavic ve skutek. Také Richard Sherman je typickým manhattanským manželem, který pravidelně v červenci vyprovodí ženu Helenu a synka Rickyho na nádraží, aby si užívali venkovských radovánek. Poté se chce ve vší počestnosti soustředěně věnovat své práci v nakladatelství, protože v bytě je konečně klid, nemusí nikoho zdravit a odpovídat na stále stejné otázky. Může se věnovat například korektuře nové knihy "Člověk a podvědomí", která se sice zdá nezáživná, ale její třetí kapitola "Potlačovaná vášeň u muže středního věku, její kořeny a důsledky" je svým způsobem inspirativní. I ten nejvěrnější otec od rodiny však může podlehnout pokušení, když se o patro výš nečekaně nastěhuje blonďaté sexy stvoření, roztomile naivní a nedotčené, zato s křivkami hollywoodské hvězdy. Na scénu opět přichází Marilyn Monroe ve své nezapomenutelné roli naivní a prosté dívenky, jejíž vlající sukně nad pouličním větrákem v jedné ze slavných scén tohoto filmu probouzela fantazii mužského publika mnoha generací. Předlohou k nestárnoucí konverzační komedii Billyho Wildera se stala divadelní hra herce, scenáristy a producenta Georga Axelroda (1922-2003) s původním názvem "Sedmiroční kopřivka". Po boku M. Monroe uvidíme Toma Ewella. (Česká televize)
(viac)Videá (2)
Recenzie (157)
Komedie, která má své jisté místo ve Zlatém fondu, i když na podobné téma bylo natočeno mnoho lepších komedií. I Marilyn Monroe (ačkoli se proti ní nedá říct ani popel) se svou legendární scénou vzdouvající se sukně prohrává na body s Anny Duperey - kráskou v červeném v Záletníkovi. 55%. ()
Úžasné dialogy plné dvojsmyslných narážek a úchvatná Marilyn, královna všech hloupoučkých naivek. Její "Mohla bych zavolat instalatéra, je mistr na vyndávání věcí z jiných věcí." a spousta jiných sladkých blbůstek z jejích křiklavě rudou rtěnkou namalovaných úst neztrácí kouzlo i po padesáti letech. ()
Pro mě překvapivě zatím nejslabší Wilder. Slaměný vdovec má sice krásně parodický humorný nádech, ale to tempo je tak pomalé, unylé a děj se tak neposouvá, že mi to k tomu celému principu - léto je tady, žena a děti jsou pryč, tak si vyhodím z kopýtka - vlastně ani nesedělo. Jistě, hlavní hrdina je zmítán protichůdnými pocity, ale i tak bych uvítal aspoň o dost větší dynamiku. Navíc Marilyn je sice nejsladší blbka pod sluncem, ale od jedné z nejikoničtějších filmových scén historie jsem zase čekal krapet víc. ()
Slaměný vdovec by byla asi úplně průměrná konverzační komedie nebýt jednoho aspektu - Marilyn Monroe! Dlouho jsem si myslel, že na mě blondýnky nezabírají, ale ona je tak něžně hloupoučká, tak roztomilá a k zulíbání, že náhle chápu fenomén kolem ní. Scéna s metrem je sice nesmrtelná, ale mně se ještě o kapku víc líbí scéna s klavírem. ()
Z respektu k panu Wilderovi se k nižšímu hodnocení neuchýlím, ale popravdě je Vdovec jedna z jeho poslabších komedií. Nezáživný příběh samomluvou trpícího manžílka by se dal přirovnat k zapařenému rozkroku, jehož jediným vysvobozením je dobře mířený svěží průvan v podobě kouzelně hloupoučké sexy sousedky Marilyn s vychlazenou šprndou. ()
Galéria (49)
Zaujímavosti (33)
- Premiéra filmu připadla na 29. narozeniny Marilyn Monroe (01.06.1955). (Teres)
- Původní scéna s větrákem pochází z filmu Ein Mädel vom Ballett (1936) s Anny Ondrou. (NinadeL)
- Ve filmu je ikonická scéna, kdy Marilyn Monroe stojí nad výdechy ventilace a proud vzduchu jí nadzvedává sukni. Málokdo ale ví, že tato scéna se objevila v mnohem starším filmu z doby počátků kinematografie. Je to krátký minutový film z roku 1901 nazvaný What happened on Twenty-third Streetball, New York City. Herečkou se vzdouvající se sukní byla Florence Georgie. (Rollo_Tomasi)
Reklama