Vražedné stíny

Tohle snad selhalo na všech frontách. První díl ještě šel, ale ten druhý byl fakt tragický. Takže popořadě. Naprosto příšerný scénář - dialogy jako by napsal šestnáctiletý kluk který se koukal na moc kriminálek z roku 2003, do toho spousta nesmyslných a vyloženě zbytečných odboček, nepřehledný příběh, na motivace postav se zapomnělo, a sympatických postav jsem napočítal nula. Nedokázali mi prodat protagonistu, vážně nevím, proč bych mu měl fandit. Neukázali jedinou jeho kladnou vlastnost, snad jen to, že je spravedlivý, to je však základní minimum. Jinak je nepříjemný a agresivní, něco jako Rapl, jenže ten má aspoň charisma a pozitivních vlastností má spoustu. A když i Vetchý hraje špatně, to už je někde fakt problém. Ne že by ostatní postavy byly o moc lepší, paradoxně mě zajímal nejvíc Filip Blažek (jméno postavy si fakt nepamatuju), ale ten taktéž nedostal žádný příběh, žádnou motivaci, prostě to byl z nějakého důvody zrádce. Celkově zůstal příběh nedořešen, což by v případě dobrého atmosférického filmu zabývajícího se spíš postavou než dějem samotným nevadilo, ovšem tohle ten případ vážně nebyl, takže po úmorných třech hodinách překomplikovaného děje ani nepřišel uspokojující závěr. No a na závěr ještě o technické stránce. Kamera otřesná - snažili se asi o bůhví jaké originální záběry a là severské krimininálky, ale zřejmě vůbec nevěděli jak na to. Amatérský střih, příšerný color grading (všechno je zbytečně tmavé, šedivé a nevýrazné, a do vězení hodili ten zastaralý zelený filtr z Matrixu, o kterém jsem doufal, že byl filmaři zapomenut). Hrůza, 4/10. (28.02.2022)

Podle jednoduché formule se dá film definovat začátkem, prostředkem a koncem. Nepsaným faktem k tomu je, že pokud vás baví začátek, nebo konec, jste schopni výsledek značně nadhodnocovat, navzdory nepříliš dobré prostřední části. Vražedné stíny tohle u mě nevystihují lépe, neboť v první časti sice utočí na efekt grandiózně, velmi drsně a chladně (za což určitě může skvělá kamera Vladimíra Smutného), ale po trochu uspěchaném začátku najednou přichází expoziční chaos, který v sobě ukrývá bezesporu nespočet důležitých informací, avšak pro mě byl nepříliš atraktivním zážitkem. Problém není v přespříliš rychlém tempu dávkování, to je vesměs obstojné, ale v samotné nesoudržnosti. V tom filmu přichází jedna informace a vzápětí nová, možná i s předchozí související, jenže je stejně důležitá jako jeden dílek puzzle z celku skládačky (víte, že někam pasuje, ale zatím nevíte kam, protože jich na stole stále máte hodně a některé vám tam ještě někdo nedal). Abych ale doplnil myšlenku z úvodu, tak na konci jsem byl hodně potěšen. Jednak se už konečně začíná něco řešit a zároveň proto, že Miroslav Donutil prostě umí hrát. Určitě mě celek navnadil na druhou část, protože to řemeslo tam je (i když ne všude tak, jak by mělo), některé herce to i skutečně baví, hudba je velmi atmosférická a Svoboda se Smutným občas dokáží některým záběrem i na české poměry překvapit. Jen ten scénář se na moje očekávání nedokáže vyrovnat se svými ambicemi. (14.03.2023)

Jestli se dá s nějakou kritikou níže souhlasit, pak jistě s tím, že se režisér Svoboda začíná trochu opakovat. Podobná zápletka, s vysoce postavenými hráči v pozadí, byla nastíněna již třeba v o dva roky starším filmu Vysoká hra. Tady je ale problém, že nám řada věcí zůstane neosvětlena, stejně jako policistovi, takže jediné, co se fakticky dozvíme, že on není vrah. Jenže to divák věděl od počátku. Tudíž první díl diváka navnadí a ve druhém sledujeme jen slabý odvar prvního. Ondřeje Vetchého mám rád, ale pravda je, že tentokrát to neměl jednoduché. Jeho úkolem bylo ztvárnit policistu, který chvílemi působí jako hysterka, což se částečně dá omluvit situací, která se mu děje. Na druhé straně je asi policajt zvyklý na ledacos a něco by měl vydržet. (07.03.2022)

Ani sebelepší režisér, který ví, jak chce postavit kameru, zarámovat záběr a obecně vytvořit atmosféru, nic nezmůže, když si napíše mizerný scénář a vybere mizerné herce. Celé se to rozpadá na spoustu samostatných scének, které spolu souvisejí jen okrajově, přičemž nakonec zůstane víc otazníků než vysvětlení, nic se nevyřeší, nikam to nedojde. Trochu se to veze na vlně Sametových vrahů a nedávných Devadesátek, jakože ti mafiáni jsou tady pořád, ohánějí se šlechetnými úmysly, ale ve skutečnosti provozují nelegální činnost, navíc mají pod palcem policajty, advokáty, novináře, televizi... Netvrdím, že to tak není, ale tenhle film všechno tohle jen nakousne a nedořekne, navíc ty mafiány nakonec i trochu adoruje, protože čestný polda skončí totálně v háji a odepsaný. Natočené jsou ony jednotlivé scénky všelijak - třeba rekonstrukce zločinu má tempo a spád, ale profilerka je jak okopírovaná z Myšlenek zločince se všemi klišé a chybami. Dva díly a vlastně nic nevím pořádně ani o postavách, ani jejich motivech, a nakonec ani o těch vraždách včetně té v závěru, která mi přišla zcela nesmyslná. (Jo, a manželka policajta skutečně byla neskutečně blbá, až snad moc.) (28.02.2022)

Sice jsem si říkal, že ztrácet čas ještě druhým dílem je nesmysl, ale nakonec jsem to přece jen udělal. Příběh má snad dvacet postav, z toho ani jednu zajímavou. Díky hercům jako je Miroslav Donutil, Martin Finger a pár dalších se to dalo přežít. Ale scénář špatný (třeba řada scén, které tu nemají žádný smysl), režie slabá (ani Ondřeji Vetchému zřejmě nikdo nevysvětlil, co se po něm chce), celkově podprůměr i na poměry kriminálek ČT. (27.02.2022)