Pluj tiše, pluj hluboko

"Máte velkou kuráž - s životama jinejch!" Poručík Bledsoe se zkrátka neztotožňuje s některými rozkazy kapitána Richardsona, ale ve válce je loajální. Takže posádka ponorky do zblbnutí trénuje ponoření a vynoření, pravidelně snižuje účetní hodnotu japonské flotily a mně na tom celém mrzí hlavně to, že ve mně nebyla probuzena touha sbalit si lodní kufr a strávit zbytek života namačkaný se zpocenými chlápky v hromadě plechu pod mořskou hladinou. (07.04.2016)

Dobre pozerateľný film od slávneho režiséra, so slávnymi hercami, rozumnou stopážou a 50. narodeninami za sebou. Tak prečo iba tri hviezdičky? Pretože okrem zistenia, že pri vysypávaní smetí môže ísť o život (jednotlivca i posádky) som na filme nenašiel nič, čo by som v najrôznejších obdobách už nevidel. Ale možno v tomto filme to bolo po prvý krát. (20.06.2010)

Skvělý film z námořní americko japonské části druhé světové války. C. Gable a B. Lancaster předvádějí ukázkově, co Američané nepřekonatelně dovedou: vztah dvou autorit stojícíh na protilehlých pólech, ale uznávajících a respektujících jedna druhou. Příběh je vedený obdivuhodně vynalézavě, aniž ve kterémkoliv okamžiku postrádá logiku. Ani po létech nenacházím nic, co bych mohl prohlásit za slabší moment. (28.11.2010)

Můj první film s Clarkem Gablem. Nedá se říct že bych byl přímo nadšen a možná bych musel chvíli přemýšlet, než bych odpověděl, jestli jsem spokojen. Režisér mnoha známých filmů různých žánrů si zkusil i ponorkové drama. Přestože mám pro tyto filmy slabost a mnohé jim odpustím, tenhle mě zklamal svou prostoduchostí a plytkostí. Chybělo mi víc rafinovanosti, větší napětí a především hutnější klaustrofobická atmosféra. Od Roberta Wiseho jsem čekal lepší zážitek. (04.10.2020)

Robert Wise už dělal Strážní loď Sand Pebbles a vzducholoď Hindenburg a dokonce nakoukl i na vesmírnou flotilu ve Star Trek: Film. Takže ponorka pro něj musela být vlastně docela nudnou záležitostí, ačkoli před všemi jmenovanými. Scénárista John Gay má na kontě zase Vzpoura na Bounty, na tu si ale musel 4 roky počkat. Takže je logické, že když to dali tito dva dohromady, přizvali si Hollywoodské herce a zvolili mistrovské napětí, perfektní exteriéry i interiéry, nemohlo to špatně dopadnout. Padesátá léta byla věnována historickým velkofilmům a pak tě válečným. Těch, kde vítězili hlavně Američané bylo pochopitelně více. Ale je zajímavé, že i v tomto se málem posádka vzbouřila a připravila kapitána o funkci. Ten si nakonec respekt a uznání zasloužil. Nedávno jsem viděl jiný válečný film, kde kapitán nakonec od kormidla odstaven byl. Zřejmě byla častá nespokojenost amerických námořníků běžná. (31.10.2022)