West Side Story

Donekonečna vychvalovat hudební stránku tohohle filmu nemá smysl. Když se na něj podíváme jako na normální film, zůstane nám určitě vysoce nadprůměrná podívaná, ale až o tak velký zázrak nejde. Nic proti, ale Natalia Wood by asi těžko zvládla svůj pěvecký part. Chudák Marni Nixon, na tu si dneska nikdo nevzpomene. (01.04.2005)

Ach Romeo, Romeo, proč nejsi Portoričan? Na West Side Story mi vadí jediná, leč podstatná věc - spoléhá se jen na sílu příběhu lásky, která překonává svár dvou komunit, a úplně pomíjí, že síla Shakespearovy hry je v textu. Dialogy West Side Story jsou sadistickou kanonádou takových duchamorných banalit, že se chce zvolat: "Zpívejte, tančete, ale už proboha nemluvte!" 70% (03.01.2007)

(Viděno v kině v rámci Projektu 100) Jeden z největších audiovizuálních zážitků, jaký jsem kdy viděl. Promyšlenost West Side Story naplno vynikne až na velkém plátně, především úchvatná barevná kompozice, kdy film hýří celou paletou barev a dotváří tak jedinečnou atmosféru do sebe uzavřeného světa jedné newyorkské čtvrti. Slovní výměny jsou precizně komponovány jako taneční a pěvecké souboje, ve kterých musíte docenit přepečlivou choreografii Jeroma Robbinse. Velmi účelně je využíván střih - hudební čísla jsou snímána v dlouhých záběrech a nájezdy kamery dávají vyniknout jednotlivým tanečním i pěveckým výkonům. Celou dobu jsem si myslel, že tvůrci museli prostředí vytvořit kompletně v ateliérech, protože udělat takovouhle barevně dokonale sladěnou výpravu a přesně ji nasvítit určitě vyžadovalo dlouhou technickou přípravu, ale jak vidím, téměř vše se podařilo natočit v reálu. Klobouk dolů. Tak proč tedy ne plné hodnocení? Uhodli jste, hlavní romantická linka je natolik přecukrovaná, že by si i Limonádový Joe s chutí odplivnul. Oba protagonisté se navíc ani nesnažili dodat svým výkonům trochu přesvědčivosti, přičemž Richard Beymer je celou dobu naprosto mimo a písně přezpívané Natalie Woodové mi často trhaly ušní bubínky, takže jsem při romantických sólech raději zavřel oči a čekal na další dechberoucí kolektivní výstup při účasti vynikajících herců ve vedlejších rolích. Je to škoda, ale ruku na srdce - nebyli jste i přesto v závěru dojatí? (18.01.2012)

Nemusím muzikály, ale ani neviem prečo, na tento som sa celkom tešil. A musím uznať, že je to skvelý film, aj keď len v niektorých častiach. Príbeh o zakázanej láske, rasizme, neschopných inštitúciach nie je samozrejme originálny, ale spolu s hudbou, tancom a živou atmosférou New Yorku 60. rokov to slušne fungovalo a niektoré scény sa mi dostali hlboko do mysli. Natalia Woodová bola ako vždy očarujúca, takže jej odpúšťam tie neisté tanečné kreácie. (20.10.2013)

Tuhle oskarovou klasiku jsem si z dětství pamatovala pouze útržkovitě, takže jsem byla ráda, že jsem ji měla příležitost vidět znovu. Dějová linka, kterou všichni už v podstatě znají z Romea a Julie, ničím nepřekvapí, ale to tak jako tak není na tomhle muzikálu to hlavní. Všechno to stojí především na tanci a hudbě a osobně si myslím, že právě ona dokonalá pohyblivost herců je na tom to nejobdivuhodnější. Tenhle film sice nikdy nebude spadat mezi mé oblíbené (očividně mě ani v dětství nefascinoval natolik, aby se mi pořádně vryl do paměti), ale dovedu si představit, že ve své době měl rozhodně svoje kouzlo. ~(3,8★)~ (10.09.2016)