West Side Story

3 hvězdy jsou možná na takovou veleklasiku málo, ale nemyslím to nijak zle. Leonard Bernstein vytvořil skvělou hudbu, která mi ale stylem a především svou náladou nevyhovuje. To ale neberu jako nikterak závažnou výtku - melodie to jsou velmi nápadité a hitové. Samotný film je na tom podle mého názoru o dost hůř. První minuty jsem ze sebe neustále shazoval drobky od snídaně, jak moc jsem sebou třepal odporem kvůli nepřirozenosti hereckého projevu všech zúčastněných (dokonce se mně zdálo, že vlastně ani v tom zpěvu to není leckdy žádná sláva). Patří to zřejmě do žánru, ale to doufám neznamená, že by se mi pak to zběsilé poskakování, rozmáchlá gesta a nepřirozené hulákání mělo líbit. Asi jsem si potom zvykl, jelikož už mi to, možná i z důvodu pozvolně nabývající vážnosti, nepřišlo tak hrozné. I přesto na mě West Side Story působilo velmi umělým dojmem. Opětovné sledování by pro mě mělo smysl skutečně jen kvůli hudbě, ale vlastně si říkám na co, když si můžu pustit soundtrack. (20.10.2006)

Netroufnu si kritizovat hudbu Leonarda Bernsteina, ono také není proč. Bohužel s její genialitou se na druhé straně táhne i to, že kromě stránky hudební film značně pokulhává a nedokáže se dalšími aspekty vyrovnat. Na dokonalém hudebním pozadí a jistě kvalitní choreografie působí herecké ztvárnění jaksi rozpačitě a vlastně je jen nedokonalou kulisou. Ani s originalitou si autor nelámal hlavu. Toto shakespearovské téma je značně omleté. Romeo a Julie, ten nejzprofanovanější příběh, který známe. Nakonec si tak z filmu budu pamatovat 4 dobré písničky a to je asi tak vše. (10.07.2009)

Tohle je opravdu film z jiné doby. Už jen pět a půl minuty dlouhá orchestrální předehra místo úvodních titulků je dnes nepředstavitelná. A i v jiných ohledech muzikál předvádí, že má dost času. Základní shakespearovský motiv se dá přesadit prakticky kamkoliv a do libovolné doby, a s trochou snahy můžeme v Natalii Wood hledat Portoričanku. Hudba, písně, taneční choreografie a režie pak dokážou strhnout diváckou pozornost a překonat slabší místa jednoduchého příběhu. (02.05.2016)

Donekonečna vychvalovat hudební stránku tohohle filmu nemá smysl. Když se na něj podíváme jako na normální film, zůstane nám určitě vysoce nadprůměrná podívaná, ale až o tak velký zázrak nejde. Nic proti, ale Natalia Wood by asi těžko zvládla svůj pěvecký part. Chudák Marni Nixon, na tu si dneska nikdo nevzpomene. (01.04.2005)

No, nečekal jsem takto odtažitý a těžkopádný muzikál, u kterého mě hudba minula velkým obloukem a to je podstatný problém. Příběh je na muzikál dostačujicí, herecké výkony nebo zpěv už nikoliv. Když si k tomu připočtu ještě vražednou stopáž kterou jsem musel přetrpět, výsledkem je zklamání. Stejně jako o pár let mladší My Fair Lady tak i West Side Story okolo mě prolétlo a bohužel nic nezanechalo. [5/10] (Mirisch, Seven Arts) (Technicolor /// Produkce: Robert Wise /// Scénář: Ernest Lehman podle divadelní hry Arthura Laurentse /// Kamera: Daniel L. Fapp /// Hudba: Leonard Bernstein /// Oscar: Robert Wise (nejlepší film), Robert Wise, Jerome Robbins (režie), George Chakiris (herec ve vedlejší roli), Rita Moreno (herečka ve vedlejší roli), Boris Leven, Victor A. Gangelin (výprava), Daniel L. Fapp (kamera), Irene Sharaff (kostýmy), Thomas Stanford (střih), Saul Chaplin, Johnny Green, Sid Ram, Irwin Kostal (hudba), Fred Hynes, Gordon Sawyer (zvuk) /// Nominace na Oscara: Ernest Lehman (scénář)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (29.03.2010)