Guľka v hlave

Deer hunter (síce nemá osvedčeného DeNira, ani Walkena s vypatlaným pohľadom), ale bude vždy chutiť 1000x viac v ázijskom duchu. Repríza nemala ďaleko od filmového orgazmu. Ani nie kvôli krvi, hereckým výkonom, počtu guliek, choreografie výbuchov etc etc... Ale za to, že na priestore krásne vydláženom vyššie zmieneným, bol tento film neskutočne ľudský! Podprahovým spôsobom. A ako bonus malé životné múdro: Aj muži sa môžu úprimne (a nehomosexuálne) milovať... Kľudne aj celý život. Pokiaľ sa im ofšem do cesty nedostanú veľké prachy. Potom je to všetko viac-menej už len o náhode (skoro ako zo života). (21.04.2015)

Tenhle mistrovský kousek Johna Woo mi věru utkvěl v hlavě jako kulka. Brilantně natočený příběh tří přátel, kteří se shodou nešťastných okolností ocitají ve válkou zmítaném Saigonu a jejich přátelství je vystaveno zkoušce neobyčejnou a nepochopitelnou brutalitou války. Woo skvěle zkombinoval dynamický akční film made in Hongkong a psychologické drama, které je ve filmu překvapivě velice povedené. Vzniklo tak cosi, co utkví nejen výtečnými akčními scénami, ale i překvapivou silou postav a jejich strastiplných osudů. „Kulka v hlavě“ má skutečně všechny rysy „rychlé“ hongkongské školy, ale krom výstřelu dokáže i zasáhnout duši svojí syrovostí a otevřeností v zobrazení skutečné brutality, která zastiňuje pouhou filmovou akci. Radost mi tak zkazil jen přehnaně akční závěr, který v mých očích upřednostnil efekt nad myšlenku. Což je docela škoda. (13.04.2004)

V podstatě velmi volný remake amerického Lovce jelenů míchající typický Wooův svět přáteství na život a na smrt, krvavých přestřelek a tklivé hudby, s relistickým začleněním příběhu do prostředí války ve Vietnamu. Vzniklo tak dílko, které ve své první polovině trochu nudí, jelikož Woo se snaží kombinovat příběh tří nerozlučných kamarádů, a dávat ho do kontextu doby... některé scény, které by se v jiném jeho filmu tedy dali považovat za akční, působí v Bullet in the head poněkud nevyhraněně... jako by se v tom množství všeljkaých demonstrací ztrácela jejich razance. Taky se tu ukazuje, že Woo přeci jen není žádný velký vypravěč...to, co umí na jedničku jsou akční scény, sentimentální pohledy z očí do očí... to, co by se u jiných dalo označit za kýč, dokáže (tedy než přijel do Amerky, tak dokázal) povznést na vynikající zážitek. A právě takové zážitky jako by si ukryl do druhé části příběhu, která se odehrává v zajateckém táboře.... Emoce tu jsou snad ještě silnější než v Lovci jelenů, gradace děje neuvěřitelná. Škoda, že se Woo tak dlouho zabýval expozicí.... (11.02.2005)

Poněkud kostrbaté, ale přesto vzhledem k délce zajímavé a nenudící drama o třech přátelích, které vypovídá typicky Wooovským způsobem o epické cestě do Vietnamu a zpět za méně než tři roky a pro nic za nic. Akční scény skvělé s několika režisérskými zlozvyky (střelba z AK na nepřítele ze dvou metrů na poli apod.), na něž je obecenstvo nuceno si zvyknout. Hudba výrazně lepší, než v ostatních filmech režiséra, avšak zdaleka ne výborná. Chválím triky a pohled do zákulisí války z jiných očí, než jsme na "západě" zvyklí. Přesto mě některé zásadní zvratové scény moc nesedly, ale to je zkrátka John Woo blancující neustále mezi ještě berným a už pitomým. Dávám 70% = 3+/5 (04.07.2010)

Jsem v rozpacích. Velice se mi líbí Tváří v tvář, ostatní americké počiny Johna Woo jsou také dobré (většinou alespoň mírně nadprůměrné), ale tohle je první nehollywoodský film mistra krvavého baletu, který jsem viděl a který jsem moc nepřekousl. Především je i na mě (fandu válečného realizmu alá Ryan) příliš syrový - místy až odporný. Ani nevím, jestli to mám považovat za klad či zápor filmu. Také se mi hongkongská mentalita zdá hodně odtažitá. Nemohl jsem si na ni zvyknout. Zkrátka: příliš kruté, nadsazené (ohledně počtu mrtvol), ale místy opravdu krvavě poetické. (30.09.2003)