Guľka v hlave

Jak mi Asiaté nebývají ve filmech většinou protivní, tak tady mi bohužel protivní byli. Celé to na mě bylo hrozně uřvané, afektované, přepjaté. Mělo to být hlavně akční, a musím uznat, že tam, kde už se nějaká akce objevila, to pak pojali echt poctivě. V těch klidnějších místech, kde dostával prostor příběh, jsem se ale nudil s přáním dohlédnout tomu na konec. Přičemž ten příběh, kdy se jeden ze tří kamarádů (darebáků z ranku rosteš pro kriminál) vykřiví kvůli penězům, mě nechával absolutně netečným. Nemluvě o tom, jak měla tahle alegorie rozumu zaslepeného bohatstvím obří a nepřirozené rozměry. (18.11.2015)

Navzdory veškeré té režijní preciznosti a poutavému vyprávění je Kulka v hlavě tak trochu schizofrenní záležitostí. Na jedné straně tento film funguje jakožto soustředěné a sociálně interesované drama o rozkladu přátelství tří mužů, avšak na straně druhé redukuje psychologii a snaží se diváka opájet povrchními atrakcemi. A nebudeme si nic nalhávat, John Woo je mistrem právě takovýchto atrakcí, kde se ve zpomalených záběrech smršť kulek boří živého masa, sklo se tříští a vzduchem vedle prázdných nábojnic poletují třísky. Ač působí první třetina sebevíc osudověji, s příchodem do Vietnamu se to celé zvrhne v přímočarou (avšak efektivní) střílečku, jejíž „superhrdinské“ pojetí mi vůbec nesedí k sociálnímu realismu úvodní části. Navíc i ono vykreslení „zlaté horečky“ působí jako vystřižené z šestákového westernu. Závěr celkový dojem výrazně napravuje především díky transformaci akce ve vehikl osudového vyprávění a musím uznat, že na mě při závěrečné konfrontaci tíha celého příběhu konečně zapůsobila ve vší své síle. Kulka v hlavě přes zmíněné výtky patří k tomu nejlepšímu, co Johna Woo natočil. Kéž by nikdy neodcestoval do Hollywoodu. 85% (08.07.2010)

Lovec jelenů potkává Apokalypsu a plný šílenství, smrti, lásky a zrady hledí vstříc Lepším zítřkům. Přímo mě mrazilo z realismu, syrovosti a intenzity s jakou je ve filmu zobrazen život normálních lidí žijících na pomezí totality a anarchie, nebo dokonce v pekle války ve kterém je možné jen zemřít, zešílet a nebo se stát zvířetem. I přes zpomalené záběry desítek umírajících nepřátel ladně klesajících k zemi v dešti kulek, a fakt, že většina nepřátel je jen kompars určený k rychlé a efektní likvidaci, přičemž nemá ani naději na to že by ublížil hlavním charakterům. Těžko se mohu rozhodnout který z Wooových filmů je lepší, fanoušek akčních filmů ve mě nadšeně nadskakuje z Hard Boiled, srdce tiše šeptá jméno Killer, ale rozum, ten jednoznačně říká Bullet in the Head. Film který mě dokázal rozdrtit jako náraz kulky do lebky. 10/10 (26.11.2007)

Jsem v rozpacích. Velice se mi líbí Tváří v tvář, ostatní americké počiny Johna Woo jsou také dobré (většinou alespoň mírně nadprůměrné), ale tohle je první nehollywoodský film mistra krvavého baletu, který jsem viděl a který jsem moc nepřekousl. Především je i na mě (fandu válečného realizmu alá Ryan) příliš syrový - místy až odporný. Ani nevím, jestli to mám považovat za klad či zápor filmu. Také se mi hongkongská mentalita zdá hodně odtažitá. Nemohl jsem si na ni zvyknout. Zkrátka: příliš kruté, nadsazené (ohledně počtu mrtvol), ale místy opravdu krvavě poetické. (30.09.2003)

John Woo je opravdu veliká srdeční záležitost a jeho filmy se většinou nedají hodnotit jinak, než velkou poklonou. Kulka v hlavě člověka přimrazí k sedačce a nepustí do poslední chvíle. Celý film graduje do nesnesitelna a když vrcholí, samozřejmě plameny, auty a dvěma muži se zbraněmi, z nichž jeden drží v ruce lebku, pořád jste ještě napjatí, protože vítě, že ve filmech Johna Woo občas zařve hlavní hrdina... Jen opět varuji před dabingem...je hrůzný.To mě vážně dokáže zvednout, zvlášť u mých milovaných filmů. :-((( (01.08.2008)