Zabijak

Konečně jsem se u hongkongské části filmografie Johna Woo dočkal solidního příběhu, kde jsem pochopil i jednání jednotlivých postav, i když pouze v rámci sub-sub žánru o čestných zabijácích. Vyznavači heroic bloodshed nechť si bez váhání přičtou 1*, Tosim a podobní zatracovači čestných zabijáků se svědomím nechť si odečtou alespoň 3*. (26.02.2006)

Má první wooovka mě docela zklamala. Po nedávno zhlédnuté dechberoucí akční řežbě Full Contact režiséra Ringo Lama s Yun-Fat Chowem v hlavní roli jsem od mnohem známějšího a lépe hodnoceného Johna Woo čekal mnohem víc. Hlavně jsem postrádal pořádnou atmosféru. Příběh a charaktery postav byly v rámci žánru docela dobré, když pominu jistou naivitu a fakt, že děj více méně směřoval od přestřelky k přestřelce pořád dokola. Naprosto mi nesedlo právě provedení všech těch do nebes vychvalovaných megalomanských jatek, ve kterých se hrdinové stávají nesmrtelnými pistolníky a nekrytí stylově kosí jednoho zloducha za druhým. Postupně mě čím dál tím víc nudily. Hodnocení nevytáhne na **** ani precizní nápaditá kamera a celková stylizace. (18.05.2009)

Ono je to naivní již od samého počátku, ale ten prostoduchý závěr, v němž k sobě lezou dva slepci, ten už přece musí vyvolávat salvy smíchu u každého, kdo již odrostl omalovánkám. Asi si tu sekvenci vystřihnu, a když mi bude ouvej, zasměju se u ní. Mám totiž parodie ráda. A Killer ničím jiným než parodií být nemůže. Jen by mě zajímalo, zda všichni hongkongští policisté pláčou pro Mickey Mouse. (24.06.2023)

Poslední dobou si nějak moc často u filmu říkám "Doháje, ten konec je úplně skvělej, proč jen nemůže být takovej i celej film?". Bohužel je to i případ tohohle filmu. Stejně jako Hard Boiled má svoji "nemocnici", Killer má svůj "kostel". Obě vyvrcholení filmu stojí za to, ale Hard Boiled má více nezapomenutelných scén a celkově spíš drží při sobě. Na Johna Woo je tu nějak až moc příběhu, imho by stačilo jedno "velký přátelství" a zato víc nějakých těch poctivých přestřelek, které pan Woo tolik umí ;) (8/10) (02.09.2006)

V porovnání s pozdějším Hard-Boiled je v Killerovi kladen větší důraz na melodramatické pozadí a tradičnímu příběhu o dvou přátelích na opačné straně zákona je též věnováno více prostoru. To přináší jak větší stotožnění s postavami a větší zájem o dění na plátně, tak množství poněkud nadbytečné vaty v podobě přitoublých dialogů, jejichž infantilnost ještě podtrhjují přesládlé úsměvy na tvářích herců. John Woo se v Killerovi chvíli zkrátká hledá a proplétá se houštím marných pokusů o prohloubení postav, ale když se v závěru konečně najde, rozpoutá na plátně totální vizuální i emocionální inferno. Být celý film tak dobrý jako finále, šlo by o jeden z nejlepších filmových počinů všech dob. (28.01.2008)