Kód Navajo

John Woo je režisér akčních filmů a v jiném žánru se očividně necítí. Válka totiž v jeho podání nemá dostatečný náboj. Jediným, ale klíčovým problémem je to, že se chová tak, jako by točil svůj další akční opus a snaží se být za každou cenu nad věcí a cpát do filmu téměř až baletní scény, které ale v případě právě zabitých vojáků nemají šanci mě oslovit. Brutální porce nadhledu, příznačná pro jeho dřívější počiny, tady tak působí jen směšně. Když se v Killerovi nebo Hard Boiled postaví hlavní hrdina mnohanásobné přesile, je to přehnané, ale také stylové. Když v Kódu Navajo vletí Nicolas Cage do zákopu jako neřízená střela a začne kosit protivníky bez toho, aby přišel k újmě, můžu jenom kroutit hlavou. Japonci jsou tady navíc totální pitomci, kteří vyskakují z úkrytu a se skloněnou zbraní a rozhozenýma rukama utíkají přímo před americké hlavně. Je tu pořád vytříbená forma a letadla míjející kameru nebo série vybuchujících tanků berou dech. Obsah je ale zoufale triviální. 50% (08.07.2007)

U tohoto filmu mě překvapily dvě pro americkou kinematografii neobvyklé věci - hlavní hrdina (N. Cage) se nechová zrovna dvakrát klaďácky a ještě k tomu položí ve válce život (ve většině amerických válečných filmů se vrací hrdinně domů). Ale i kdybych při hodnocení nebrala toto v potaz, velice se mi snímek líbil a 4* jsou tedy na místě. (22.04.2005)

Aj ako prostoduchý, ale efektný akčný film (viď. Broken Arrow) by bol Windtalkers na dnešné časy príliš pomalým a ťažkopádnym kúskom. Ale on nechce byť prostoduchý akčňák a do streľby a výbuchov mieša indiánske spirity a humanizmus. A to tak, že výsledok chutí ako nahnilé jablko. Ono indiánske duchovno je totiž dosť nedôveryhodné a je v kontraste so samoúčelnosťou hrdinských akčných scén (spomalené zábery na Nicolasa Cagea po jeho úspešných one-man-show akciách). A so samoúčelnosťou akčných scén sa ostatne bije aj celá humanistická rovina filmu, ktorá dostáva na frak aj pojatím Japoncov čoby k zatrateniu hodnej rase. Skrátka, ani poriadna akcia v štýle Black Hawk Down, ani "niečo viac" v štýle Saving Private Ryan. Tu niekto buď nevedel, čo chce natočiť, alebo to len zmrvil. (19.08.2002)

|80%| Za mě spokojenost. Nechápu tolik kritiky. Ale co, jsem na CSFD už opravdu dlouho na to, aby mě to nějak extra šokovalo. Co se týče akčních scén – jsou přímo perfektní. Přehledné, nápadité, intenzivní. Přemýšlel jsem, kde je nějaká chyba. Jedině možná v tom, že to asi čistokrevný válečný film není. Jasně, jsou tu typické aspekty zranění apod. Ale vše je to takové moc urychlené, tempo se ubírá příliš vysoko. A asi tak za půlkou filmu je pasáž cca 20minutových nudných konverzacích, ale to je asi tak vše co bych vytknul. Hudba je solidní, k tématu optimální. Emocionálně to není tak zle natočeno, jak tu někteří píší. Chemie mezi hlavními dvěma postavy se projeví až za půlkou snímku a rozhodně funguje. I se mi ve finále líbil konec, jak to celé dopadlo. Úplná pecka to tedy není, je tam cítit spíše akční nasazení než to válečné pojetí, které tu sice je, ale furt tam není nic zásadního a zapamatovatelného. Přesto si tento film můžu pustit kdykoliv znova a budu spokojen. (17.06.2017)

John Woo zažil pomyslný vrchol filmem Tváří v Tvář. Ani předtím, ani potom na tuto laťku nedosáhl. Kód Navajo je určitě lepší než gibsonovo tragické Údolí stínů, ale Vojín Ryan jej zadupává do země. Nicolas Cage zde hraje po čertech dobrého vojáka, který prostě nepřemýšlí a jen plní rozkazy. Při té příležitosti mu nevadí zabíjet Japončíky. Snímek mě nikdy nijak zvlášť neoslovil. 60% (23.07.2016)