Lepší zajtrajšok

Je fakt, ze timhle filmem se John Woo teprve rozjizdel a teprv si osahaval ruzny vychytavky, takze choreografie souboju je precejen trochu chudsi, nez v jeho dalsich filmech, ale i tak zvladnul vykouzlit skvelej akcni film. Pribeh sice neni nejak zvlast originalni, ale zase neni nejak jednoduchej, v akcnim zanru urcite nadprumer. A i kdyz tu neni az zas tolik prestrelek, tak film nenudi, protoze Woo zvlad i dramaticky pasaze a tam, kde je slabsi scenar, ho podrzeli skvely herci, v cele s uzasnym Chow Yun-Fatem, ten kdyz de do akce, tak to nema chybu. Taky se mi libilo, jak Woo zacal film spis v komedialnejsim duchu, kdy se hlavni hrdinove postuchujou atd. a skoncil to krvavym masakrem v pristavu. (16.01.2007)

Před nějakými těmi pětadvaceti lety, co jsem to viděl poprvé, jsem si z těchto všech woo-ovek a chon yun-fatovek stříkal do textilu a považoval jsem to za naprostý vrchol akčního umění. Ovšem dnes jsem na to čučel jak vyvoraná myš, a to přestože si plně uvědomuji, že od vzniku filmu uplynulo už mnohem více než třicet let a nejen akce je dnes už prostě úplně jinde, ale já to fakt nedával. Veškeré postavy se tam tvářily a především chovaly jako amatérský retardi, i když to by se ještě možná dalo omluvit prostě odlišným stylem asijské kultury a jejich přirozeným, pro nás přehnaným, stylem chování, ovšem i jak zápletka, tak akce mi připadali tak strašně naivní a hloupý, že jsem si po celou dobu říkal, jestli náhodou nečučím na jiný biják, než tehdy. To jak po sobě všichni ti chlápci pořád jak smyslů zbavený pálili, jaký u toho dělali epileptický pohyby, a jak padali, když dostali zásah, to všechno bylo šíleně nesoudný a triviální, to samé ty emočně vypjaté situace, to jsem nevěděl, jestli nejde spíš o parodii, zápletka pak jak z nejosudovějšího Shakespeara, až mi bylo těch postav, respektive herců líto, co tam museli šaškovat, a závěr pak nemohl dopadnout snad ani jinak, až mi slzička ukápla, ovšem to bylo spíš tím, že jsem se doprotrápil ke konci. Takže po této opakovačce mám teď až strach si zopáknout další klenoty z této sféry, jako Killer, Kulka v hlavě, Hard Boiled, či Full Contact, které si stejně jako Lepší zítřek pamatuji jako nepřekonatelné akční opusy, ale nyní bych z nich byl možná též stejně rozčarován, jako nyní právě teď z této kdysi mnou obdivované podívané. Nechám je tedy nejspíš jen ve vzpomínkách i nadále jako mistrovská díla a Lepší zítřek to odnese za ně průměrným tříhvězdičkovým hodnocením, a to ještě jen díky nostalgii. (08.01.2020)

Na tento film prislúcha neskutočne veľa prvenstiev. Je to prvý film Johna Woo, ktorý dal vzniknúť legendárnemu a dnes kultovému štýlu Heroic Bloodsheed, je to prvý film v ktorom spojil svoje sily z legendárnym Chow Yun-Fatom, je to prvý film v ktorom je zápletka postavená na vzťahu dvoch bratov a vo väčšej miere na priateľstve, ktoré je pre hlavných hrdinov dôležitejšie ako kódex a je to prvý film, ktorý nám prináša zbrusu nový typ akčného hrdinu, ktorý je zabiják so všetkým čo k tomu patrí a je úplne jedno či je na strane zákona,alebo nie, ale pri tomto hrdinovi je vám jasné, že všade okolo budú lietať guľky, a striekať krv, ale aj napriek tomuto všetkému, sa do popredia dostáva jeho citovosť a jeho snaha byť vo svojej podstate dobrý. Vzájomná konfrontácia, medzi políciou a gangom pašovateľov peňazí je dohnaná k dokonalosti a Woo- ovi na to stačili len tri postavy. neskutočne silná postava Marka, ktorý v tom momente ako sa z neho stane mrzák, sa stáva najlepšou vedľajšou postavou. Vzťah dvoch bratov, je zase na druhú stranu poznačený tragédiou - smrť otca, ktorú má na svedomí starší brať - a nenávisti mladšieho brata. Až na konci si uvedomia, že na to aby vyšli s tejto hry živý musia spojiť svoje sily. To všetko na pozadí jemnej jazzovej hudby, krásny obrazov a vybuchujúcich barelov, robia s tohoto filmu film, ktorý je silný či už po akčnej alebo tej emočnej stránke. Po skončení vám zostáva len dúfať v ten lepší zajtrajšok aj keď ako hlavný hrdinovia viete, že asi nikdy nepríde. Plus Woo si strihol úlohu policajného inšpektora a ďalší velikán Tsui Hark porotcu pri kastingu. Tieto dve úlohy ma naozaj pobavili (28.02.2009)

Dva bratři, dva světy, epický příběh o pomstě, nápravě, cti a vztazích mezi skutečnými muži a rodinnými příslušníky, velehora citů, geniální přestřelky, kupy mrtvých (podle údajů z bodycounts.com prý 65). Jinými slovy Velká legenda hongkongských pistol-řezničin, praotec celého lexikonu žánrových stereotypů a kultovní podívaná každou kapkou uroněné krve, jejíž kořeny lze vystopovat až daleko za rozlohu omnipotentní Asie - k Peckinpahovým westernům a francouzským gangsterkám ze 70. let. Lepší zítřek byl prostě první a to je nášivka, kterou mu už nikdo neodpáře - taková je skutečnost. A já si sypu popel na hlavu, že se k většině pokladů asijské kinematografie dostávám s takovým nezáviděníhodným zpožděním! Ale dost nadbytečných tlachů. Z filmotéky se na mne usmívá zbrusu nově zakoupený Killer a odolávat je tak těžké... To pravé baletění mělo teprve přijít! // P.S. Tento mistrovský kousek doporučuji každému, kdo se zajímá o netradiční využití květináčů. (28.03.2009)

Nevím, jak zítřek, ale dnešek by byl určitě mnohem lepší, kdybych se dívala na něco s menším množstvím výkalů, třeba do čističky odpadních vod. Tohle je jedno hnusné velké klišé, extrémně špatně zahrané a s neskutečnou dávkou patosu. Celý film jsem se opájela myšlenkou, jak moc se museli bavit herci při dabingu hromadných bojových scén, to hekání, funění a vzdychání musela být velká sranda. Tohle je jediný světlý bod filmu, za který však původní snímek nemúže. A závěrečná dojemná scéna bratrů v objetí byla už opravdu jen a jen k smíchu. John Woo nalezl způsob, jak dát stupiditě filmovou podobu, gratuluji. (28.02.2020)