Ben-Hur

Netvrďte mi, že se vám tento více než tří a půl hodinový film, ve kterém se kromě dvou scének totálně nic neděje, líbil. Nezpochybnitelnou pravdou zůstává, že tehdy, tedy v době vzniku, asi ano. Ale lidi proberte se. Už je tomu nějakej pátek, co se nepohybujeme v roce 1959. I když na svoji dobu film vypadá tak, že by bylo potřeba dát před ním klobouk dolů, tak dnes už jeho technické nedostatky rozesmějou nejednoho diváka. Na jeden zátah bych film určitě zhlédnout nezvládl, protože vydržíte cca hodinu a poté se začnete silně nudit a oči vám budou padat tak rychle, že do 10 minut padnete vy ve tvrdý spánek. Dělám to nerad, ale filmu který má asi 3h 30min a z toho mě asi 3h 10min totálně ubíjí a nudí prostě nemohu dát nic jiného než odpad a vám bych si dovolil doporučit totéž. Dobrá scénka ještě nedělá dobrý film. (21.05.2012)

Tenhle film má své mouchy. Scénář místy působí dost nedotaženě, některé dialogy mají zcestnou konstrukci. Casting se také zrovna nevyvedl, protože takový Stephen Boyd coby Messala je tragický a postava Ester…škoda slov. Když k tomu přidám úmornou stopáž a to že jsem zarytý ateista, bylo by toho dost, proč film shodit. Jenomže to neudělám, protože i přes všechny výtky musím uznat, že film nese auru mistrovského filmařského díla starých časů. Ty pasáže, které dělají Ben Hura tím čím je jsou zvládnuty tak, že nechají zapomenout na všechny ty slabá místa. Už jen skvěle sestříhaná námořní bitva, nebo scény s Ježíšem patří mezi velké filmové momenty, ale vysoko nad nimi se tyčí monumentální scéna závodů v cirku. To co při technických limitech té doby tvůrci dokázali vytvořit si zaslouží obrvoský respekt, protože tahle scéna nepůsobí staře ani dnes a ve vysokém rozlišení se jedná opravdu o jedinečný zážitek. Takže zkrátka nemohu než dát plné hodnocení, protože film který má v sobě tyto úchvatné pasáže si nižší nezaslouží. (31.10.2011)

Obavy, co se snímkem udělá pověstný zub času, byly (k mému velkému potěšení) naprosto liché. ANO, můžeme (možná) polemizovat nad tím, že se nejedná o žádné „velké umění“, co však nelze pominout (zastiňuje to a mnohonásobně převyšuje veškeré případné nedostatky) je skutečnost, že se jedná o velkolepou podívanou (zábavu). Přesněji řečeno zábavu trvající 212minut. Pokud si nějaký snímek zaslouží přízvisko VELKOFILM , potom je to bezesporu tento Wyler(ův) kolosální epos. Jestliže M. Bay kdysi prohlásil: „nepřišel jsem léčit rakovinu, ale bavit lidi“, měl by si tento snímek pouštěť ve smyčce stále dokola, aby pochopil, jak se to skutečně dělá. Pravda, na vině není pouze samotný Michael (to by nebylo zcela fér), ale zejména pokročilá (technická) doba a s tím spojený současný trend , nesoucí si (překvapivě?) neřešitelný problém (čti nedostatek), kdy se režiséři stávají (dobrovolně) otroky moderních technologií. Co je platné, že díky CGI si „lusknutím prstu“ vytvoříte během okamžiku několikatisícovou armádu, když to ve výsledku působí sterilně?! Jednoduše kompars tvořený skutečnými lidmi z masa a kostí nenahradíte, byť sebelepší pokročilejší technologií.. P.s. na úplný závěr s jednou (osobní) poznámkou. Všechny ty „drobnosti“, které by mě v 99% všech ostatních případů silně znervózňovaly a byly nepřekonatelnou překážkou si snímek dosyta užít, v tomto případě jednoznačně beru. Dokonce v nich spatřuju veskrze klady. K tomuto typu (velko)filmu jednoznačně (neodmyslitelně) patří. A nejsilnější zážitek? Vyrovnanost celého snímku, kdy si člověka W. Wyler získá již od samotného úvodu , jeho pozornost si (zcela po právu) udrží po celou stopáž a kdy se (při závěrečných titulcích) necítí ani v náznaku unaven, naopak příjemně osvěžen a to tak, že má chuť na repete. Pokud bych měl však přeci jenom jednu scénu vypíchnout, měl bych stejně jako O. Stone (resp. Al Pacino) http://www.csfd.cz/film/8750-vitezove-a-porazeni/ jasno. Ano, závody čtyřspřeží v cirku. I po těch (více než 50-ti letech) nepůsobí ani v náznaku směšně a diváka zvedají i dnes z křesla. Nadčasové (stejně jako celý tento Wylerův snímek) a musím (si) přiznat jedno: neshodneme se tak často (pánové akademici), ale tohle byla trefa (resp. trefy) do černého! To ve všech 11-ti případech. Ch. Hestonem počínaje, přes geniální hudební doprovod M. Rozsy a W. Wylerem konče. Navíc (ve světle nové remasterované výroční (2BLU-RAY) verze) není skutečně co vytýkat. 100%(zážitek). Nakonec i ty pokročilé technologie mají něco do sebe :-) (12.03.2012)

(1001) I kdybych vůbec neměla vlastní mozek, tak je tu pořád jeden důvod, proč tenhle film nemůžu brát nikdy, nikdy vážně, a tím je samozřejmě Monty Pythonův Život Briana. Jako další dost mimozemská věc mi přijde, že ve stejné době ve stejném studiu natáčel Fellini svůj Sladký život. Ten sice taky není můj srdcový a ani se neodehrává ve stejném tisíciletí, ale stejně lze na práci s herci, s prostředím a se vším vidět, který film extrémně zestárl a který je naopak nadčasový. Nejpůsobivějším obsahem/poselstvím tohohle filmu pro mě zůstává Judahův kousavý sarkasmus, protože jeho vykoupení/obrácení je pro mě zobrazeno nepřesvědčivé. Ale je zcela možné a dokonce pravděpodobné, že látce pouze/vůbec nerozumím. (11.02.2016)

Asi jsem od tohoto Wylerova velkofilmu čekal víc. Nevýhoda těchto filmů je jejich délka a tu je opravdu přemrštěná. Jinak se tu najdou i pozitiva. Je to nesrovnatelně lepší než poslední remake. Je to klasický příběh o pomstě a o tom, kam až člověka může dohnat. Super je ale námořní bitva a závod vozatajů. Celá linka s Ježíšem mi ve filmu přišla naprosto zbytečná. Jedna z nej rolí Charltona Hestona. Dnes už by to tak nikdo nenatočil... Dost se mi tu ale líbila velkolepá hudba. "Sláva vašemu bohu." (28.10.2019)