Ben-Hur

Nemusím byť náboženskou fanatičkou, aby ma biblické motívy nadchli. V pozadí paralelne sa odvíjajúci príbeh o Ježišovi Kristovi navyše vyznieva neuveriteľne autenticky a presvedčivo. Sentimentálne útoky na diváka v podobe neustáleho ospevovania Krista? V žiadnom prípade. Napriek nepredstaviteľnej dĺžke má každá scéna svoj zmysel, nenudí a aj tu mi imponovalo zobrazovanie detailných životných úsekov postáv. Obojstranná citlivá scéna s vodou nemá obdoby, farebný obrazový kontrast a kamera nadchnú, preteky mi takmer vyrazili dych. Veľkolepý výpravný trhák presne tak, ako má byť. (30.08.2010)

Monument světového filmu, který konečně na trůn usadil velikána Hestona a Mikloszu Roszovi dal příležitost stvořit jeden z nejpodmanivějších soundtracků. Navíc Wyler ukazuje další možnost zobrazení Krista na plátně - tedy nezobrazit ho skoro vůbec, jen ve výrazech tváří, které na něj hledí. Svým způsobem bravurní, i když zubem času trochu nahlodaný film. (19.04.2006)

Už jsem skoro hodnotil čtyřmi *, ale to by prostě nebylo fér, to si ode mě tenhle úchvatný velkofilm nezaslouží. I přes své viditelné známky stáří a úděsnou stopáž totiž stále patří mezi nablýskané filmové klenoty, a jestli má někdo opravdu právo honosit se titulem "velkofilm", tak je to právě oddaný a vytrvalý Ben Hur směřující za pomstou, trpící v těžkých galejích a sledující poslední vydechnutí Ježíše Nazaretského. Výprava je úžasná, velkolepost na nás dýchá z každého záběru a vše vrcholí závodem v koňských spřeženích, který i nyní stále patří mezi nejlegendárnější a nejúchvatnější scény, jaké kdy byly natočeny. A konečně skvělý Charlton Henston, jenž se pro tuto roli zřejmě narodil a dodal jí obrovské charisma. Takže nakonec rád odhlédnu od té mírné zdlouhavosti a jen smekám klobouk před režisérem Wylerem za to, co dokázal v 50. letech vyprodukovat za dobrodružnou podívanou. (27.10.2012)

Na svou dobu naprosto úžasný velkofilm, který zastaral jen nepatrně. Pokud odmyslíme, že tehdy herci přehrávali, kulisy byly až příliš zřetelně namalované, několik efektů je dnes úsměvných a místy je příběh (či postavy) hrozně naivní, pak snad každý musí filmu vytknout neúměrnou stopáž a všem divákům nemusí sedět náboženské motivy (patřím mezi tuto skupinu ateistů). 85% (30.03.2009)

Třiapůlhodinový epos podle knihy generála Lewa Wallace z roku 1880 vypráví o zámožném židovském šlechtici z rodu Hurů, který se vydává na cestu pomsty poté, co jej zrad nejlepší přítel. Drama fiktivních postav se odehrává v autentickém prostředí známém především z Nového zákona. Vždyť také podtitul zní „Příběh Ježíše Krista“. Samotného Ježíše uvidíme pouze zezadu, tvář kamera nikdy nezabere, přesto právě scéna s nim patří k těm nejsignifikantnějším. Co se však při vyřčení jména Ben Hur vybaví každému, je nezapomenutelný, cca osmiminutový závod čtyřspřeží. Rok průběžně natáčená scéna, kterou paradoxně nerežíroval samotný Wyler, nýbrž pomocný režisér Yakim Vanuty. Jelikož podobně rozmáchlá produkce nemůže být postavena na jedné, byť bezmála dokonalé scéně, jsou zde pochopitelně také věrohodné kostýmy, skvělí herci, scénář vyhýbající se patosu, orchestrální hudební doprovod Miklose Rozsy, novátorské techniky kamerových záběrů, obrovský emotivní náboj a pochopitelně režie Williama Wylera, který si mohl vyzkoušet i sandálový velkofilm. Velkofilm, těžké se vyhnout tomuto slovu, když již sedmiminutová hudební předehra napovídá, že tohle nebude komorní drama o třech postavách. Přejděme však k jádru věci: Ben Hur za ty roky zestárl a dost. Příběh je na dvě stě minut příliš povrchní, jásavá, nepošpiněná červeň pelerín římských vojáků tahá oči, myšlenku „víra tě postaví na nohy“ pohřbívá její plochost a souboj galér v jedné obrovské nádrži? – škoda slov. Ale stejně: 100 švadlen, zbrojířů a koželuhů, 40 tisíc tun španělského bílého písku, 100 tisíc kostýmů, 8000 statistů, celkem přes 300 scén, 15 milionů rozpočet, 80 milionů zisk. To mluví za vše – Ben Hur JE velkofilm a jako takový si zaslouží být hodnocen. 85% (06.01.2007)