Hodiny zoufalství

Uvod je masakrozne dobry a navnadi diviaka na vyborny film - fakt som si myslel, ze sa rozjede paradna podivana. Skoda, ze stred je jaxi utopeny v sedi a nevyraznom priemere - vyrazne sa ustupilo od krimi zapletky a do popredia sa dostali akesi pomaly az socialno -spolocenske peripetie obyvatelov domu. K tomu este kulisy nie su nic moc, uz som videl aj podstatne lepsie a dialogy casto sklznu do vatovo planych plkov. Wyler tymto trochu prestrelil. Ako jo, rezisersky je to na urovni, len filmu v strede akokeby doslo palivo /napady, invencia, tempo atd atd/. 65 % (18.02.2017)

Zub času se na tom už sice podepsal, postavy mi taky nepřišly bůhvíjak dobře představené a nedokáže si to udržet atmosféru po celou dobu, ale jinak jsem spokojený. Je to dobře vedené, slušně natočené i zahrané, dokázalo mě to zaujmout, má to nejednu napínavou scénu a hlavně to krásně celé funguje i bez gore, které je v dnešní době u filmů s podobnou zápletkou dost často používané. Mohlo to vypadat líp, ale jinak jsem spokojený a v rámci roku vzniku je to dost slušná práce, ačkoli tou jsou Hodiny zoufalství tak jako tak. A Humphrey Bogart se do role padoucha hodil naprosto skvěle. 4* (09.03.2021)

Tak jsem se zase jednou nechal překvapit a ponechal jsem výběr filmu na večer na České televizi. Pro jednou to byla opět volba skvělá, jelikož jsem o Hodinách zoufalství neměl ani páru a rozhodně by mě mrzelo takový film minout. Už jen obsazení Humphrey Bogarta do role hlavního antagonisty přitáhlo moji pozornost, stejně jako má zkušenost s americkými filmy z 50. let natočenými podle divadelních her. A Wylerův snímek se do této škatulky hodí náramně. Prostředí omezené téměř výhradně na jeden rodinný dům vytváří divadelně nakumulovanou atmosféru napětí, ve které vyniká především neustálý střet dvou hlavních rivalů. Nenudil jsem se snad ani minutu a ocenil i některé momenty, které šly proti mnou očekávanému vývoji událostí. 8/10 (20.02.2017)

Humphrey Bogart ako záporná postava má v sebe viac zraniteľnosti, ako jeho legendárni detektívi. Možno to nie je ani paradox. Film pôsobí dojmom adaptácie divadelnej hry, keďže sa jeho značná časť odohráva v interiéroch, ale nie je tomu tak. Veci pomohlo okrem ako vždy istej Wylerovej réžie zrejme aj to, že si Hayes adaptoval svoju knihu do podoby scenára sám. Nie je to tak intenzívny zážitok, aký som od filmu s takýmto námetom a od Wylera čakal, ako sa budú veci vyvíjať sa viac menej dá vopred, vrátane konca, predpovedať. Interakcia medzi postavami ale funguje výborne. (18.02.2017)

Tři zločinci na útěku vlezou středostavovské rodině do baráku a čekají na peníze, aby se mohli pohnout dál. Dnes v podstatě banální zápletka, kam by si leckterý moderní filmař přimíchal nějaké to gore nebo dokonce mrtvé dítě. Tady je však vidět, jak filmařsky jde budovat napětí, aniž byste potřebovali násilné vizuální pomůcky. Pravda, povinné seznámení s rodinou a vpád jsou takové očekávané, i když odehrané na slušné úrovni, zvláště v mezích dialogů, ale pravé drama nastává ve chvíli, kdy jednotliví členové jak bandy, tak rodiny, najednou musí přemýšlet sami o sobě. Vůdce bandy se třeba ukáže že není takový tvrďák, jakého ze sebe dělá, a nakonec přijde i o pistoli - sledovat vývoj jeho postavy přináší spoustu otázek a částečných odpovědí, kdy nás tvůrci nechávají detaily nahlédnout do zkažené duše tohoto chlápka a důvodů, proč dnes jedná, jak jedná.Mimochodem, odbočím, zrovna detaily dělají tento film kouzelným - včetně závěrečné scény, kde pán domu pokyne právníkovi, rozsvítí lampičku u vchodu, jakože teď je vše ok, a zavře dveře. Ve smyslu všeho viděného to dává zcela nový rozměr tomuto běžnému gestu. Stejně tak je hodně zajímá linie mladšího gaunerova bratra a jeho osud jsem mu nepřál, protože jediný projevil trochu empatie a citu. Ale především je zde osoba otce - obyčejného úředníčka, který je najednou postaven do nečekané situace a musí nějak jednat, protože chce zachránit rodinu, na které mu záleží. Třeba si to do té doby ani neuvědomoval, jak moc mu na rodině záleží, ale nyní je ochoten za ně položit život a riskovat. Tento přerod, uvěřitelně natočený, napsaný i zahraný, mne velmi potěšil (dokonalá scéna, kdy se mu zhatí plány díky policii a herec jen obličejem vyjádří veškerý vztek i smutek a zoufalství dané situace). Btw, Humphrey Bogart jako padouch je skvělý, jen jsem si až tady uvědomil, že ačkoliv hrával čast drsňáka, je rachitické postavy a na vyhublém, malém tělíčku dominuje velká hlava... Ale to už odbočuji hodně. Některé scény mi však přišly divné, chování nápadníka dcery občas ulítlé, tam to chtělo dotvořit myslím, ale celkově film přesahuje škatulku thrilleru a ve své podstatě nabízí light psychologický film. „Nebudeme zachráněni, když se ti něco stane." - ústřední věta celého filmu z úst manželky manželovi. (19.10.2018)