Mrs. Miniver
Réžia:
William WylerKamera:
Joseph RuttenbergHudba:
Herbert StothartHrajú:
Greer Garson, Walter Pidgeon, Teresa Wright, Dame May Whitty, Reginald Owen, Henry Travers, Henry Wilcoxon, Christopher Severn, Clare Sandars, Brenda Forbes (viac)Obsahy(1)
Tento pamětnický snímek o Angličance, která čelíc hrůzám války dál pěstuje své výstavní růže, zahrál na vlasteneckou strunu americkému publiku a stal se kasovním trhákem č. 1 roku 1942. Greer Garsonová utěšující vyděšené děti v bombových krytech či zajímající nepřátelské vojáky předvedla v titulní roli impozantní oskarový výkon. Když Hilter se zdál ďáblem, paní Miniverová andělem... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (41)
Průměrné melodrama plné klišé, ovšem s několika silnými scénami (působivý je zejména výjev z rodinného bunkru během bombardování), celkem zdařilé jsou i některé dialogy. V druhé polovině filmu nabírá na síle propagandistická linie, která se snaží ukázat, že válečné úsilí stmeluje dohromady všechy třídy britské společnosti, od aristokracie (lady Beldonová) přes vyšší střední třídu (paní Miniverová a její idylická rodina) až po nižší vrstvy (služebná Miniverových a její snoubenec). Skutečnost, jak jí dokumentuje "Válečná deník" George Orwella však byla diametrálně odlišná: Orwell se dokonce domníval, že arogance a sobectví vyšších vrstev, které nepolevily ani za války, povedou zákonitě k revoluci... ()
Nádherné působivé Wylerovo lidské dílo, silně protiválečný snímek, který zároveň pozvedá a vyzdvihuje Anglickou povahu a jejich smysl pro povinnost. Konec jen podtrhuje nesmyslnost války a pomáhá morálce v boji za správnou věc. Garson je ve své roli skutečně skvělá, ostatně všechny postavy působí velice příjemně. Naprosto kouzelná je pak Teresa Wright, kterou jsem si ostatně jako v každém jejím filmu, zamiloval od první vteřiny. Více než zasloužený Oscar. ()
Konecne genialny vojnovy film, Anglicanka napriek doliehajucej hroze WWII nadalej pestuje ruze, a snazi sa mat co najobycajnejsie dialogy- WWII je uz notoricky znama vec, vznikli 1000ce knih /kvalitna literatura/, 1000ce filmov /niektore i kulty nadcasove/ a snad miliony clankov. Takze radsej som bral tie obycajne dialogy, napokon Wyler mal pravdu, i pocas najbrutalnejsich bojov WWII jestvovali v Europe oazy kludu a pokoja - Portugalsko, island, Svedsko, z obcianskej vojny sa spamatavajuce Spanielsko uplne obisli boje 1939 - 45, ale aj Irsko bolo kludne a pohodove. S absolutnym hodnotenim nevaham . 100 % ()
Rozumim tomu, za jakych okolnosti a proc byl film natocen. Stejne tak, proc se stal kasovnim trhakem a ziskal tolik oceneni. Pani Miniverova je ve vsech smerech nadprumerny film, do dokonalosti ma vsak daleko. Resi spoustu malichernosti, kterymi chce odpoutat od hlavniho tematu a zaverecny proslov byl take predvidatelny. Ve sve dobe ale lidem mohl moralne pomoci. ()
Vôbec sa nečudujem, že u amerického publika spôsobil tento film taký poprask. Na prvý pohľad ide síce o takú klasickú vojnovú melodrámu s častým klišé, no medzi riadkami je toho podstatne viac. A to čo je medzi riadkami útočí na city diváka plnou silou, hlavne scéna z bunkru a deťmi bola z tohto pohľadu veľmi silná, na také niečo vnímavejšia a citlivejšia povaha len tak nezabudne. No popritom sa nezabudlo ani na občasný humor a hlášky, ktoré ani po rokoch nestratili nič zo svojho kúzla. Veľká spokojnosť. Slušný nadpriemer. 80/100 ()
Galéria (56)
Zaujímavosti (11)
- V roce 1943 byl snímek převeden také do rozhlasové podoby. (Terva)
- Scénář byl inspirován knihou Jan Strutherové, respektive souborem jejích sloupků v Timesech, které „popisovaly obyčejný život obyčejné ženy“. Scenáristé nepřevzali z předlohy ani tak konkrétní události jako spíše postavy a celkovou atmosféru malé anglické vesničky nedaleko Londýna, kde svůj všední život žije středostavovská rodina se třemi dětmi. I do této idyly však zasáhne válka, otce odvede i s jeho člunem k Dunkerku, matku konfrontuje s německým pilotem, syna s bojovým nasazením. Nic není jako dřív, smrt dosáhne i do vesnice, ovšem britský duch triumfuje. (Zdroj: Letní filmová škola)
- V roce 2009 byl film zařazen do Národního filmového registru jako kulturně, historicky a esteticky významný a určený k zachování na věné časy. (Terva)
Reklama