Réžia:
William WylerKamera:
Gregg TolandHudba:
Alfred NewmanHrajú:
Merle Oberon, Laurence Olivier, David Niven, Flora Robson, Donald Crisp, Geraldine Fitzgerald, Hugh Williams, Leo G. Carroll, Miles Mander, Cecil Kellaway (viac)Obsahy(1)
Príbeh nešťastných milencov Heathcliffa (Laurence Olivier) a Cathy (Merle Oberon), ktorí sú napriek veľkej láske nútení okolnosťami a predsudkami žiť svoje životy oddelene. Heathcliff a Cathy sa prvýkrát stretnú ako deti, keď Cathyin otec prináša opusteného chlapca, aby s nimi žil. Keď o niekoľko rokov neskôr starý pán umiera, Cathyin brat, teraz majiteľ nehnuteľnosti, donúti Heathcliffa pracovať a žiť so služobníctvom. Medzi Cathy a Heathcliffom vzniká bariéra triedy a Cathy sa vydá za bohatého suseda Edgara Lintona (David Niven). Heathcliff zmizne a o niekoľko rokov neskôr sa vracia ako bohatý muž... (matriosa)
(viac)Recenzie (62)
Krásne ateliéry s pozadím krajinky, ktoré dotvárajú už tak neopakovateľnú atmosféru sú vo Wylerových rukách skrátka stávkou na istotu. Jeden z najkrajších koncov, aké pozná čiernobiele plátno iba potvrdzuje, že aj Brontëho kult sa dá s úctou natočiť. No a to ručné remeslo je proste neopakovateľné a v niektorých pasážach skutočne len márne lapám po dychu. ()
Pro mě je nepřekonatelná verze s Ralphem Fiennesem, která mi přišla podstatně barvitější. A rozhodně ne proto, že na rozdíl od téhle barevná je. Wylerův film je pro mě statickým a ničím nevybočujícím příběhem o lásce a zradě na pozadí severoanglických vřesovišť. A dokonale neživotným, což se týká i herců, čemuž nerozumím, protože Olivier i Oberonová mě mockrát donutili k potlesku. Tady ale ne. Ten film má v podstatě všechno kromě atmosféry, šťávy a života, přesvědčivosti, díky které jsem měla u knihy i Fiennesovy verze pocit, že stojím na pokraji hluboké rokle, točí se mi hlava při pohledu do její černé hloubky, mrazivý vítr mi proniká až do kostní dřeně a slyším pláč duchů. Toho jsem se zde nedočkala. A další potíž byla, že Heathcliff v mých představách je poloviční démon, jehož nezkrotí lidská síla. Olivierův ve mně budí pocit, že by ho zkrotilo pár pohlavků a půlhodinové klečení na hanbě. ()
Akosi tejto Bronteovej melodráme nemôžem prísť na chuť. Nech ju sfilmuje hoc aj ten najlepší režisér a zahrajú prvotriedni herci, stále mi to pripomína telenovelu. Raz sa ľúbia, potom nie, potom zase hej a zase nie. Neskutočné obraty v chovaní postáv, že neviete či im fandiť alebo ich nenávidieť a ten tragický koniec vo mne vyvolal skôr úsmev. ()
Zběsilost v srdci à la 19. století (takže hlavním hybatelem temných vášní musí být nevyzpytatelný Cikán) přežvýkaná Hollywoodem 30. let (takže nevyzpytatelného Cikána musí hrát mladý Olivier) – a i když je to tak archaické, krotké a smrdí z toho divadelní šminka, snaha vyjádřit/vypořádat se s (co/čím? – řekněme svár rozumu a vášně, prázdnota duše, věci na půl cestě mezi červenou knihovnou a Dostojevským, které si po většinu dějin málokdo mohl existenčně dovolit v sobě rozpatlávat, a přece o nich Brontëová píše tak, že to dává smysl čtenářce Dostojevského i čtenáři červené knihovny) je tak opravdová, že nakonec přece jen zaúčinkuje i ve století 21., až se jeden přistihne při docela upřímném (introspektivním) zadumání nad tím, jak velké ego / jak moc prázdnou duši musí člověk mít, aby roky přivolával zpátky věci, které ten druhý přestal cítit, i za cenu utopení celé své přítomnosti a celého svého okolí ve vlastní sebelítosti a žluči. ()
Podobné ako v prípade o 31 rokov mladšej verzie známeho románu. Olivier je rovnako silný ako je tomu v prípade Daltona. Tu však dostávajú aj ostatné postavy svoj priestor. Mne sa páčili hlavne prevedenia v podaní Flory Robsonovej a Davida Nivena. Škoda ale, že jeho postava nedostala takmer žiadnu charizmu. Prerozprávanie je fajn, mysteriózny nádych si ale mohli odpustiť. ()
Galéria (70)
Fotka © United Artists
Zaujímavosti (10)
- William Wyler usiloval o maximálně přirozené a přesvědčivé herecké výkony. Což bylo v dané situaci problematické, protože oba jeho hlavní představitelé se velmi špatně snášeli a Laurence Olivier se navíc jen těžko smiřoval s tím, že producent nevyhověl jeho požadavku a neobsadil do role Cathy jeho budoucí ženu Vivien Leighovou. Mimoto ho v době natáčení (podobně jako v budoucnu řadu jiných) přivádělo k šílenství nekonečné opakování záběrů, doprovázené navíc jen velmi lakonickými a neurčitými režijními pokyny. První z jeho deseti oscarových nominací za herecký výkon ho ovšem ukonejšila a on měl v budoucnu Wylera vynášet do nebe za to, že ho fakticky naučil filmovému herectví. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Skutočné vresy boli dovezené z Anglicka a presadené v Kalifornii, aby dôveryhodne znázornili vresoviská. (dzank)
- Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Emily Bronte. (Hans.)
Reklama