Operace Poštmistr

Premisa filmu Guye Ritchieho, vlastně skutečné události, je velmi zajímavá. WW2, Churchill měl geniální mozek a věděl, že Británii neochrání v rukavičkách. Nechal tedy dát dohromady skupinku tvrdých chlapů, špionky a špiona a pověřil je úkolem, který by asi oficiálně neprošel. Je třeba oslabit německou flotilu, pro budoucí cíle. Polovina filmu byla super, uvedení do problematiky, uspořádání teamu, heist ve vlaku, scény s komandem mě fakt bavily. Druhá polovina, která se s první prolíná, je špionská, politická a tam mě to moc neuspokojilo. Lákavé téma, řemeslně sebevědomé, ale čekal jsem víc. Nicméně, audiovizuálně je to skvělé, huba a vlastně i atmosféra navozují takový „westernový“ pocit a ve výsledku mě to docela bavilo. 70% (09.06.2024)

Ritchie dal dokopy partičku plnú sympaťákov a z filmu aj ide štýlová atmosféra ako z U.N.C.L.E. Čo ale z toho, keď po celý čas máte pocit, že nič nie je v stávke, pretože všetci protagonisti majú zapnutý cheat mode typu "čo výstrel, to zásah" a doslova sú na bojisku ako na letnej večernej prechádzke. Akčné scény sú natočené chytľavo a Ritchie sa tento raz celkom drží na uzde aj čo sa týka jeho MTV strihu. Keď sa ale miestami utrhne, tak sa scéna mení na klip Madonny, pri ktorom strihač ledva stíha ustrážiť Elizin lip sync a drony zbesilo lietajú ako sršeň po dávke Biolitu. Tu a tam sa imitujú Bastardi aj Tucet špinavcov, ale niet pochýb, že Tarantino by z toho spravil aj pri zachovanom humore o dve triedy lepší nervydrásajúci spektákel. A Rory Kinnear ako Churchill bude podľa mňa najväčší miscast roka. (10.05.2024)

Těšil jsem se moc. Gáj, druhá světová, nařáchlé obsazení a přesto celkem nuda, ze který to prostě nedokáže vytánout ani Henry natož Alan. Když dojde na akčí scény, tak jsou parádní a téměř bez výhrad, nicméně těch je tam fakt málo. Ve většině případů se vedou únavné dialogy kterým chybí údernost a i když se místy pomrkává po Hanebných panchartech, prostě to nestačí. Je vidět, že to psalo víc lidí než je zdrávo a Ritchie měl co dělat, aby to ukormidloval - jeho rukopis jsem cítil jen u humoru a akce. Špatný to nebylo, ale čekal jsem opravdu něco víc. Dávám 60 procent, palec stáčím mírně nahoru a začínám si myslet, že někdo v ČR má fakt čuch, protože po Beekeeperovi podle mě opět nešlápl vedle když to neuvedl do kin. (19.04.2024)

Zase takový ne zcela typický Gájův kousek, u něhož je třeba zejména nenechat se zmást ani totožností režiséra, jinak známého to Podfu(c)kářského Gentlemana, ani nálepkou „bejzd on dz trů story,“ ani přítomností Fleminga a údajné předlohy nulanulasedmičky a už vůbec ne identitou válečného konfliktu a šoudaunovou westernovou hudbou (tj. nenechat se vyděsit zdejšími asociacemi s Qentýnovými Paznechty), ale uvědomit si, že zde si autor prostě natočil své vlastní Postradatelné. Z této perspektivy se potom alespoň jeden já mohl spokojeně vézt na příjemně úchylné vlně testosteronové nadsázky, v níž partička psychopatických hovad s povolením zabíjet a neposlouchat rozkazy vyčóruje U-Bootí krmelec přímo pod nosem ďábelského Tila, který mimochodem i v kmetském věku ukazuje, že stále umí být naprosto ukázkový, lahůdkový Schweinger. A byť musím uznat, že i já jsem při sledování občas podvědomě hledal ovládací prvky jednotlivých členů Commandos, neb ta asociace je samozřejmě velmi silná (a kdo ví, jestli Gája sám zamlada také rád na monitoru neprověřoval náckům ledviny bowiákem a necpal je pak do sudů s benzínem), tak současně to s ohledem na charaktery ústředních (anti)hrdinů (zajímalo by mě, kolik zářezů na pažbě svého derringeru měl ten černý Hogo Fogo s nevyslovitelným jménem a Rýčr jako parafráze "Mad Jacka" Churchilla byl vysloveně dokonalý!) a výše zmíněný hudební doprovod dodávalo celému dílu lahodnou příchuť a la špagety po angloSASku, pročež po tomto večerníčku jsem zase jednou hupsnul do peřin s blaženým úsměvem v xichtě. P.S.: Doufám, že po mnoha nesmělých (ale povedených!) náznacích ve svých posledních kusech se režisér jednou osmělí a spáchá nějaký regulérní western. (03.06.2024)

Moc jsem se těšil, protože ta zápletka zněla parádně, je tady výborné a přesné obsazení, a Guy Ritchie si teď točí to, co ho zajímá a baví. Jsem rád, že mohu napsat, že se film povedl a já jsem ve výsledku spokojený. Jsem spokojený, ale chtěl jsem být nadšený, a to se bohužel nestalo. Největší problém vidím ve scénáři, který toho chce říci a odvyprávět mnoho, a díky tomu všechny linky pokulhávají a místy jsou zbytečně ukecané a brzdí tempo. Paradoxní je to, že Ritchie nikdy neměl problém vyprávět zrychleně napříč několika linkami. Zde se mu to, ale vůbec nedaří. Naštěstí má film moc dobrou atmosféru, zajímavé a sympatické postavy, a stylovou režii, která čeká na moment, kdy se bude moc utrhnout ze řetězu. Po režisérské stránce se Ritchie hezky vyblbnul a závěrečná půlhodinka je super a já měl úsměv od ucha k uchu. Je to přepálené, nereálné, ale hodně zábavné. Dost tomu pomáhají herci, kteří si své role naprosto užívají. Henry Cavill mi v této roli dost sedl a bavil mě. Alan Ritchson má nejlepší scény z celého filmu a je radost na něho koukat. Eiza Gonzáles má dobře napsanou roli a zahrála to moc dobře. Ve vedlejších rolí jsou dost dobrý Til Schweiger, Alex Pettyfer nebo Henry Golding. Film má zábavnou akci, která umí být pěkně drsná a krvavá. Samozřejmě nechybí humor, a dialogové výměny. Nicméně, pravdou je, že jsem měl místy pocit, že Ritchie jede na půl plynu, a že bych si vlastně přál, aby se celý film mnohem více věnoval ústřední partě a jejich misi. The Ministry of Ungentlemanly Warfare je dobrý a zábavný film, ale čekal jsem o dost více. (17.05.2024)