Dlouhá míle

Výborný seriál ze sportovního prostředí. Pro mě zatím nejlepší role kterou jsem viděl od Svatopluka Skopala. Shlédnul jsem všech šest dílů během dvou dnů a prožíval s hlavním hrdinou jeho život. Bylo to krásné. Viděl jsem se v něm. Kdybych se mohl podruhé narodit, chtěl bych být sportovec. Jen mě mrzí ten závěr. Jednak to, že měl vyhrát to MS a nedávat tam scénu s oživováním a hlavně tam měl být návrat k té jeho manželce. Nedával bych do seriálu, že si brala toho Vašuta. Opravdu měl hlavní hrdina zůstat s původní partnerkou. To jediné mě zklamalo. (26.12.2015)

Pot a slzy. Slušně proporčně rozvržený a scénáristicky rozvíjený příběh o vytrvalosti, motivacích, vítězstvích a prohrách. Na to, kolik toho bije od očí po herecké stránce u marginálních postav, je výsledek s vážně pojatým příběhem a hereckými výkony postav nejen ústředních sportovců, ale i celé řady epizodních bafuňářů, stálicí seriálové tvorby. Režijní a hudební řemeslnost, kameramanská kvalita po stránce přispívání příběhu. (15.11.2014)

Točit filmy o sportu a sportovcích tak, aby vypadaly věrohodně není jednoduché. Zde je ale vidět poctivá práce, tento miniseriál patří k absolutní špičce toho, co se u nás kdy natočilo. Vynikající hudba, skvělé pasáže z tréninků a závodů a velmi zajímavé postavy. A souboj s tramvají je prostě LEGENDÁRNÍ. (16.03.2016)

Chvílemi ne příliš záživný seriál, ale s velmi pozitivním nábojem a výbornými hereckými výkony. Nemůžu si pomoct, ale ten běh za tramvají byl stráášně dlouhý. Ale je dobře, že si Adamec vybral ze všech adeptů právě Skopala. Ten sice tehdy musel do role hubnout, ale jako jeden z mála kandidátů skutečně rekreačně běhal. Což mu evidentně pro roli bylo ku prospěchu. (20.05.2011)

Takovej zezačátku nenápadnej seriál, kterej mě ale postupně úplně pohltil. Ten příběh má samozřejmě největší sílu v celku, ne po jednotlivejch dílech - postupně to narůstá, vrství se to, až se to nakoncec uzavře v krásný a celistvý dílo. Obsazení je naprosto skvělý (Skopal, Větrovec, Čenský, Haničinec, Brzobohatý, Čepek) i u epizodních rolí (jednou z opravdu mála výjimek je lehce přehrávající Jana Svobodová v roli Simony nebo sukničkář Baselides), jen mi trvalo, než jsem si zvyk na tu televizně osumdesátkovo-devadesátkovou hudbu včetně znělky evidentně vykrádající Zarathustru; nakonec ale uznávám, že tady Karel Svoboda odved dobrou práci (třeba téma, který hrává při závodech, je oproti tý úvodní znělce fakt skvělý). Na seriálu je sympatický, že neni plochej ani v ději, ani co se postav týče, a že se mu navzdory závodně-sportovní tématice daří vyhejbat patosu a přeslazeně dojemnejm scénám (Vesecký třeba neyvhraje souboj s tramvají, nevyhraje ten závod, kterej by mu měl dát fakt už poslední šanci /tam dokonce jako poprvý vůbec ze závodu odstoupí/ - důležitý závody, který by se dalo filmařsky dojit až do pláče, tam dokonce často nejsou vůbec nebo jenom krátkej úryvek...). Hlavní postava, Ondra Vesecký, je vlastně hrozná zagorka, která neví, co se sebou, co chce a co nechce, ale ve výsledku mu to jenom přidává lidskej rozměr, díky kterýmu si člověk Ondru v průběhu času spíš oblíbí (a dokazuje tak, že nejde o žádný scénáristovo neumětelství) - Ondra furt začíná znova a znova, znova a znova se mu nedaří v tom zůstat a znova a znova to vzdává, má problémy ve vztazích, kde už tuplem neví, co chce, bojí se budoucnosti... Ten příběh postupně graduje a ve výsledku vlastně vůbec o sport nejde, byť je nosnou konstrukcí děje i všech osudů. Výrazně dobrá mi přišla třeba scéna závodu s tramvají, ten poslední maraton a naprosto skvělý a autentický byly sportovní komentátoři (to tomu zážitku a atmosféře přidává fakt hodně). Výborná postava byl taky chlap v černym klobouku, navzdory (nebo právě i díky tomu?) celkem prozaickýmu rozuzlení/vysvětlení v poslednim díle. Ten seriál je opravdu kvalitně natočená záležitost, u který si člověk až řiká, jak je možný, že se o ní neví víc . Rozhodně by si to zasloužila. WTF moments: Začátek toho posledního dílu byl tak něžňoučkej, až jsem čekal, kdy si oba pánové daj hubana. Jinak třeba nechápu, jak někomu může rupnout achilovka, pak se nějak svépomocí s bráchou snažit odbelhat pryč a nezavolat si sanitku. Stejně tak u toho maratonu - závodník se tam sesune k zemi jako po infarktu, klidně může bejt mrtvej, ale kameraman si dál stojí za kamerou jako by se nechumelilo, natáčí ho a že by třeba zavolal nějakou pomoc, protože tam kolem nikde nikdo pořádně neni, to ho ani nehne. (27.04.2016)