Babous

Kýčovitá počítačová patlanice, která nejenže původní pohádku przní, ale staví ji vzhůru nohama. Nevadilo by mi to tolik, kdyby šlo o původní příběh, ale když už si to otevřeně hraje na prequel/remake Šípkové Růženky z roku 1959, možná by ji to mohlo aspoň respektovat. S rozpočtem a ansámblem, jaký měl tenhle film, by se dala natočit mnohem temnější, atmosféričtější a ne tak povinně family-friendly Růženka. Přijde mi to jako promarněná šance. Hvězdička za pár hezkých záběrů a za titulní song od Lany Del Rey.

Skvělý song, dost divný klip. Lana opět ukazuje svou slabost pro starší muže, která je tady jakoby v kontrastu s těmi třemi mladými týpky na pláži. Střet mládí a naivity s realitou a dospělostí. Není to špatné, ale Lana má i lepší klipy.

Smutný klip s instagramovým vzhledem, který když uvidíte jednom kousek, tak okamžitě poznáte Lanin rukopis. Krásná písnička a retro výjevy, které ji vhodně doplňují - např. záběry z jedoucího auta proti promítanému pozadí nebo silueta Lany v ostrém světle filmových reflektorů, cypřiše.

Klip, který Lanu proslavil a udělal z ní to, čím je dnes - konzervativní princezna nostalgie se slabostí pro retro a homevidea cizích lidí. Nebojím se říct, že už je to klasika a celkem by mě zajímalo, jestli by se Instagram dočkal takové popularity nebýt toho přefiltrovaného vzhledu.

Dostal mě už úvod, jak Lana a týpek stojí před obří plápolající americkou vlajkou. Příběh osamělé, ale krásné slečny, která vypadá jako něco mezi Claudií Cardinale a Priscillou Presley z 60. let, je trochu kýčovitý, ale velice zajímavě podaný. Navíc ti tygři, že jo...

Nádherný černobílý vizuál, který připomíná horké americké léto 50. let.

Hypnotické, atmosférické a s krásnou hudbou. Tilda a Tom si tady vystačí sami a oba jsou v roli starých upírů vynikajicí. Bavilo mě sledovat jejich debaty, i když byly často o ničem. Spousta věcí tam zůstala nedořešena, ale na mě to přesto fungovalo. Detroitská "pustina" mě nadchla.

"Od týmu, který vám přinesl Avengers" přichází film, který je postavený na tom samém konceptu ale s hrdiny, které nikdo nezná. Na rozdíl od Avengerů jsou Guardians hodně postavení na počítačových tricích a animaci a místy toho už bylo hodně (např. ta prostřední pasáž v hlavě obřího mimozemšťana) a čpí z toho snaha pobavit za každou cenu. Tenhle přístup Marvelu v minulosti hodně fungoval, ale bylo to částečně i proto, že tam byl dávkován po troškách a vkusně, ne od začátku do konce. Vztah jsem si vytvořil v podstatě pouze k Peterovi (Pratt je výborně oprsklý) a ke Grootovi (symbol ideálního nezištného přátelství a toho, že pod slupkou/kůrou se mnohdy skrývá mnohem víc).

Seriál, který ukazuje že i gay tematiku lze uchopit se smyslem pro humor, nadhledem a lehkostí. Ne že bych se u toho smíchy popadal, ale je to velice milé a upřímné.

Kdyby se příběh zaměřil na příběh Winter Soldiera hned od začátku, myslím, že by to fungovalo víc. A mohlo by to být i víc retro. Kapitána Ameriku mám z Avengerů asi nejraději - pro jeho upřímnost, naivitu, dobrosrdečnost a úctu ke staromódním hodnotám, z toho šlo taky vytěžit víc. No prostě - bavil jsem se, ale jednou vidět stačilo.