Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Dokumentárny
  • Krimi

Recenzie (2 138)

plagát

Cliffhanger (1993) 

Velmi slušná zábavička. Říkat, že Slyovi role horského vůdce sedne, je zbytečné, není to zrovna hra hluboké psychologie, ale při lození na skály vyniknou jeho svaly, tudíž jde o ideální roli. Příběh je takový pěkně schematický, aby příliš nemotal hlavičku a divák se mohl věnovat utěšenému akčnímu spádu. Hodně dělá prostředí – ačkoli se ve filmu zas až tolik převratného nestane, prostředí horských velikánů je působivé. Tvůrcům se navíc podařilo stvořit padoucha tak negativního, že už to snad dál ani nejde (ta parafráze Stalina je opravdu vrchol!), a tak se divák těší na tu nutnou chvíli, kdy John Lithgow zaslouženě odejde na horu nejvyšší, z níž už není návratu. Cliffhanger je hodně slušná akční rutina, které hvězdičku navíc přinášejí právě hory. Horolezec by zaplakal, divák toužící po nenáročné zábavě odměřeně tleská.

plagát

Mladé pušky 2 (1990) 

Billy Kid a jeho banda se vrací a už jim to zdaleka nestřílí tak jako v prvním díle. Na vině je především bezpohlavní a vlekoucí se scénář, který obsahuje jen několik málo napínavých pasáží. Všechno tak drží nad vodou dobré herecké výkony (především sympaťáka Kiefera Sutherlanda a zabijáka s tváří dítětě Emilio Esteveze). Za zmínku stojí i štěk Viggo Mortensena. Jinak ale westernově akční průměr – přestřelky neutkví, černý humor funguje pouze sporadicky. Přesto se na příběh skupiny desperátů, kteří unikají před zákonem dá koukat bez zývání. Z lásky k prvním Puškám dávám tři šerifské hvězdy.

plagát

Úplné zatmenie (1995) 

Výtečné dílo. Už jenom proto, že Leonardo DiCaprio, oloupaný na kost ze svých hvězdných manýrů, předvádí fantastický výkon. Ale také proto, že se jedná o silný příběh, kde vděčné téma homosexuality neslouží jako šokující vykřičník, ale pouze jako jeden z motivů ve strhujícím příběhu dvou velkých básnických osobností. Navzdory hloubce a obsažnosti látky neztrácí Úplné zatmění srozumitelnost, přesvědčivost, přirozenost. Výtečný film, který možná nijak doširoka neotevírá poezii Verlainovu a Rimbaudovu, ale přesto o ní něco vypovídá... ale je to především strhující drama dvou lidských osudů. Škoda jen závěrečných sekvencí, jejichž zhuštěnosti nedokážu přijít na chuť...

plagát

Zradná hlbočina (1999) 

Marná sláva, tohle je hodně slušně natočený "survival" s velkým ošklivým zubatým zvířátkem v hlavní roli. Líbí se mi nadhled, s jakým si tvůrci tropí šašky z klišé žánru, líbí se mi efekty, líbí se mi dusná atmosféra... Ačkoli nemám k tomuto druhu filmů přehnané sympatie, Harlin natočil cosi, co mě dokáže spolehlivě bavit i děsit, ačkoli první shlédnutí už jde jen těžko překonat...

plagát

Predátor 2 (1990) 

No jo, železná logika, Predejtr jedna s Arným vydělal pakatel, tak hurá do dvojky. Problém je, že jí chybí všechno, co dělalo jedničku kultem – nápaditá režie, napětí, atmosféra, dojemně špatný herec, který všemu dodá punc nadhledu. Glover působí dojmem, že se omylem ocitl z klasické drsné detektivky v podivném akčním sci-fi, které je místy až zhulenecky neuchopitelné (scéna s krále Williem je vážně unikát). Vznikl podivný hybrid s příliš kvalitním hercem v popředí a s příliš nekvalitním scénářem v pozadí, který možná může pobavit, ale v žádném případě nedokáže znovuoživit ten neopakovatelný pocit lovné zvěře ve zrádném prostředí... Velkoměsto je možná v jistém smyslu prales, ale jednou vyzkoušené v něm funguje jen na půl plynu a místy až trapně naivně a prvoplánově.

plagát

Jízda (1994) 

Tahle česká road movie mě nijak zvlášť nedostává, byť je to na pohled velice zajímavý film se slušnými herci a dobrou atmosférou. Jenže krom notoricky známé úvodní písničky a pocitu jízdy "odněkud nikam" ve mně nezůstalo tařka nic, snad jen jakýsi dozvuk letní pohody a pár podivných Pastrňákových hlášek. Dobrý film, ke kterému se ale nebudu vracet...

plagát

Trója (2004) 

Předně, v titulcích filmu stojí "inspired by Homer´s Illiad, za což mu mnohé odpouštím. S Homérovým veledílem to totiž nemá téměř nic společného, pokud tedy nepočítám částečně obšlehnutý příběh. Petersenův film je pokusem o pohled za mýtus "oživením" prvotní události. Nejsou bohové, nejsou hrdinové mimo čas a prostor, je jen velký lidský příběh o vášni, lásce, zradě, válce a hrdinství. Jsou kladní a záporní hrdinové (kladný je jednoznačně Hektor, záporný - překvapivě - dobyvačný Agamemnon), jsou však i hrdinové rozeklaní mezi dobrem a zlem (Paris a Achilles). Je spousta vrstev, ve kterých se dá tenhle působivý a strhující příběh rozehrát, je však jen jedna vrstva, ve které to tvůrci skutečně činí – vrstva hollywoodského špektáklu. Trója není ničím víc, chybí ji čisté emoce bez kalkulu, chybí ji skutečné kouzlo a monumentalita (triky jsou ji prd platné, když není nic "za" nimi). Petersen dělá přesně to, čím v továrně na sny proslul: řemeslně dobrý výrobek. Bojové scény jsou výborné ve velkých celcích i detailech (souboj Achilles vs. Hektor je bezchybný), žel jeho režii po čertech schází ta empatie a imaginace, jakou dodnes září Ponorka či Nekonečný příběh. Nic víc než technická dovednost. Tuto dovednost podsekává ostudný Hornerův soundtrack bez jediného vzruchu, výrazné melodie a kapky energie. Naopak, pomáhá mu brilantní duo Pitt-Banna. zejména první vysekl svou roli s obdivuhodnou přesvědčivostí a je-li něco, co by mohlo tenhle bombónek na jedno použití přetrvat, je to právě Achilles, hrdina na pomezí bezmezné arogance a křehké zranitelnosti. Ostatní tváře? Bloom tradičně příšerný a novinkově i nesympatický. O´Toole jaksi křečovitý, ale v klíčových chvílích přeci jen přesvědčivý, Bean utopený v mizerném a tezovitém scénáři atd. Závěr filmu je tak ukrutná prasečina, že se mi otevírala kudla v kapse. Inspired by Illias and endless stupidity. Homérovï Danajci obléhali Tróju deset let, Petersenovi komparzisté jsou s ní hotoví za 14 dní. Homérovo dílo přetrvalo tisíce let, Petersenův opus nepřežije letošní sezónu.Je mi líto, ale patří mu to. --- marginálie: fórky s Aeneem a Achillovou patou jsou opravdu dobré. Zmiňovat, že tahle verze nefunguje v komplexu řeckých mýtů a mnohé z nich nelogicky popírá (Agamemnon je toho zářným příkladem, stejně jako věštec Laookón) je zřejmě zbytečné...

plagát

Predátor (1987) 

Výtečný akční film se sci-fi příměsí. McTiernan dokazuje, že není jen otráveným rutinérem, ale že si umí akci pěkně užít. Velmi se mi zamlouvá práce s kamerou v první části filmu, kdy jsou naši krásní a svalnatí hrdinové špehováni (výborně je užito termografických záběrů a nájezdů kamery, které působí velmi stísněným dojmem). Atmosféra hloučku žoldáku, z nichž se stává lovná zvěř uprostřed pralesa, je bezchybně dusná a přesvědčivá. Těžko soudit, zda absence hereckých výkonů je na škodu, protože některé Arnoldovy grimasy prostě patří do zlatého fondu hereckého antitalentu a tak nějak se spolupodílejí na kultovnosti snímku. Akční filmy nemám rád, ale tenhle jsem si namoutěkotě užil...

plagát

Červený trpaslík (1988) (seriál) 

Tak se dělá kultovní seriál... Humor na pomezí pubescentní srandy a intelektuálních narážek, figurky jako ze špatného tripu a příběh, kterému není světé nic z žánru sci-fi. Duo Lister-Rimmer jiskří jako bruska, Kocour dodává všemu fešácký šmrnc a taneční tempo.. no a Kryton? Uklízí Rimmerovy trenky. Kdo neviděl, přišel o vrchol humoristické seriálové tvorby... A skončil v nejlepším... Kolik dobrých seriálů tohle dokázalo?