Vilg

McQueen s podobným námětem a Fassbenderovou pomocí stvořil meditativní psychologickou sondu se silnou katarzí. Gordon-Levitt chtěl odpovědět ostrohranou ranou do koulí, ale trefil jenom třísla. Pokus pěkný, vtipný, briskně natočený, ale od druhé půle ztrací fazónu a končí rozplynutím do ztracena. Na prvotinu nicméně silně nadprůměrné. Pokud nejste Nimrod Antal.

Rozmáchnutá koláž poutavých motivů a naťuknutých stylizací, která ale dohromady postrádá kýžený wow efekt. Kdyby se Lyne soustředil jenom na psychedelickou jízdu ve stylu scény v pekelném cvokhauzu, dal bych i pět. Takhle ale zůstává v podivném pokusu o mysteriózní horror, který je bohužel kvůli třem časovým liniím příliš roztříštěný, než aby měla závěrečná gradace patřičnou údernost a tak od poloviny nastupuje nevyhnutelná nuda.

Nevím ani kde začít. Wright dokázal, že je absolutní génius a zvedal mě smíchy ze židle znovu a znovu. A znovu. A znovu. Bezchybná scéna se zdrhem před bejvalkou střemhlav skrze okno. Culkinův teplouš k nezaplacení. Guilty pleasure vezoucí se na vlně pop-kulturního hypu non plus utra. Co na tom, že v reálu by pošuk Cera na Winsteadovic Ramonu vložil tak leda pohled - v tomhle jedoucím a hláškujícím šinkanzenu sežerete všechno.

Největším problémem příběhu je křečovitá uspěchanost, se kterou bezhlavě pádí kupředu a kterou jsem celou dobu vnímal. Kvůli ní bohužel i finální katarze působí tak trochu dojmem vytaženosti z klobouku a celé úsilí hlavních postav jako nezasloužené štěstí. Divák nemá šanci pochopit rozměry Enderovy postavy, která musí být v předloze mnohonásobně hlubší, včetně všech nezmíněných nebo jen nakousnutých linií, především s jeho sourozenci, a je tak odkázan především na výkon hlavního představitele, od něhož by se ale studený kukuč mohl učit i Jason Statham. Knihu jsem bohužel nečetl, nemohu tedy srovnat adekvátně.

Definice guilty pleasure.

Další díl příběhu o tom, jak šla řecká mytologie na vandr aneb kurz tolerance pro debily. Nulové respektování charakterů postav z předchozího dílu - kromě Percyho, který žádný nemá, a satyra, jehož charakterizuje, že je černoch. Herecký ansámbl známých jmen obraný na kost, což je v případě Pierce Brosnana, který minule předvedl nejkřečovitější výkon svého života (a to, vážení, počítám Mamma miu), výborně, v případě ostatních průser. Cameo Nathana Filliona je milé, ale ve své krátkosti zbytečné.

Není tam Bruce Campbell. A to je pravděpodobně největší problém tohoto filmu. Tisíckrát viděná zápletka s intervencí pro drogově závislou kámošku netáhne ničím. Herci nejsou zajímaví. Jediné, na co se dá skrze komediální brýle dívat, je místy povedený gore. Ale přes veškeré technologické zlepšení tento film postrádá něco, čím byly Raimiho filmy vždycky našlapané - atmosféru, kvůli níž může být původní Evil Dead solidní horor i dnes. A Bruce Campbella.

Jako Kaiju movie, u kterého se prostě nepřemýšlí - proč ne. Jinak člověk utone pod přilivovou vlnou patosu a zalkne se vypatlanými klišé. Už jenom postavy: drsný mentor, rebel s tíživou minulostí, prudič a provokatér, co má problémy s otcem, přepálené pseudokomické duo vědeckých pošuků, excentrický překupník s podivným módním vkusem a hubou plnou cheesy hlášek a mladá nadějná bojovnice, která potřebuje najít důvěru v sebe sama. Plus soubojový koncept Power Rangers, kdy si necháme dávat 90% boje nesmyslně přes držku a pak se vytasíme s nějakou schovanou parádičkou, která celý boj vyřeší ve vteřině. Ale jako Kaiju movie, u kterého se nepřemýšlí, proč ne. Akorát škoda Ramina Djawadiho, který těžko říct z jakého důvodu (tvůrčí zkrat?) ustoupil z originality GoT a předvedl pouze učebnicovou zimmerovštinu (taky už vás ten dunivý "honk", co se poprvé objevil snad ve Válce světů a nejvíc ho zprofanoval Inception, tak sere?). A škoda Ellen McLain aka GLaDOS, protože její komenty skoro nejsou ve všem tom bordelu slyšet.

Krotká adaptace podstatně lepšího románu, sklouzávají občas do nepříjemné trapnosti. Těžko se mi chápe, proč má tenhle film status kultu a třeba Rozmarné léto zas tolik ne.

V tuzemsku ojedinělý pokus o žánrový seriál. Ačkoliv Norisová přehrává naprosto šíleně a stříhal to a točil asi Střihoruký Edvard, náplní klidný průměr.