dubinak

Tak jestli vám nic neudělá dobrou náladu, tak tohle tedy stoprocentně. Tohle je ta nejčirejší, nejupřímnější a nejlehčí komedie na strávení za tento rok.. Myslím, že není člověka, kterého by tento film mohl urazit, protože jinak by v sobě ten dotyčný neměl kouska lidskosti. Celý děj táhnou výrazné charaktery, vtipné hlášky, francouzský humor, čarovná hudba a taky krásný vizuál. Potěšilo mě, že film není natočen z pohledu manželského páru, ale z pohledu svatební agentury, což příběhu dodalo o mnoho více vtipu a tím pádem vypouští skoro veškerou romantiku, což pro mě bylo plusem. Humor je navíc absolutně nenásilný a žádná vulgarita není potřeba. Američané by se od Francouzů mohli učit.

Pokud to budu brát jako komedii s prvky hororu, dobrý. Když to ale budu brát jako horor s opakujícím se časovým konceptem, nic moc. Na Happy Death Day jděte do kina pokud se chcete pobavit a ne bát. Tento film je totiž spíše teenage komedií, která sází na lehkost a na svojí cílovou skupinu. Pro náročnější diváky by tento film mohl být příliš předvídatelný, nedotažený a hlavně už párkrát viděný. Nemůžu na to ale plivat, protože mě to nijak neurazilo a humor tomu taky nechybí. Bohužel se mi ale stopáž trochu táhla a moc dojmů to ve vás taky nenechá, takže průměr.

Polský důkaz toho, že šikana a teror neexistuje pouze v dětském světě, ale může svázat ruce komukoliv, Lincz je film náročný na psychiku a empatii, protože vám asi nebude zrovna dobře tohle sledovat. Na druhou stranu má tak lichotivou stopáž, že se ani nenadechnete a máte po filmu. Poláci jsou čím dál lepšími filmaři a tady není žádná výjimka. Navzdory tomu ale musím říct, že psychicky se mohlo jet ještě více do hloubky a Lincz je natočen trochu moc povrchově.

K novému Jigsaw jsem byla opravdu nadmíru skeptická, už první trailer na mě působil velmi špatně a ani jsem nepřemýšlela o tom, že bych navštívila kino z důvodu toho, že jsme čekala další recyklaci. Pak ale koukám na prvotní hodnocení a ejhle, asi to nebude takový průser. S rozpaky jsem se tedy odhodlala jít do kina a doufala, že jen nehýřím penězmi. No musím říct, že takhle dobrý díl Saw jsme tu dlouho neměli, troufám si říct, že naposledy měl pro mě obdobnou kvalitu třetí díl. A to je sakra dávno. NIcméně, Jigsaw mi nastolil tak napínavou jízdu plnou zvratů, že jsem zapomněla na veškeré předchozí předsudky a nechala se unášet brutální odyseou krz nové smrtelné pasti. Příběh sice jede jakž takž podobně jako v předešlých dílech, ale pointa tomu dává obrovskou korunu a děj je navíc obohacen několika novými liniemi. Závěrečný plot mě uchválil natolik, že jsem návštěvy kina nelitovala ani za mák, protože bratři Spierigovi vytvořili tímto twistem zcela nový formát Saw. I tak si ale nemyslím, že by bylo další pokračování nějak nutné,

Po dlouhém uležení dospívám k rozhodnutí, že asi musím Strašákům ještě ubrat, protože mi nic moc nedaly. Ta parta mi charakterově vůbec nesedla a dlouho trvalo, než jsem se začala pořádně soustředit na děj. Vadilo mi věčné mluvení do vysílaček, kvůli čemuž jsem neměla přehled, kdo je kdo a kdo mluví. Nejvíce ale asi vytknu to, že jsem se prostě nudila. Strašení je zde sice dobré, ale je ho málo a moc se řeší okolní omáčka. Nechci na to tolik nadávat, protože někomu to může klidně sednout. Já se ale těžko soustředila, protože mě osud postav nezajímal.

Gensi, já zestárla o pět let, než jsi něco natočil, tak jsem čekala, že to pořádně rozbalíš a naservíruješ nám něco extra. Bohužel se tak ani zdaleka nestalo a já zjišťuji, že strašení nadpřirozenem není zrovna Gensova stránka a jdou mu spíš témata, ve kterých se zaměřuje na zlo způsobené lidmi. K postavám jsem nepřirostla, příběh je opravdu velmi nudný a je zde dost hluchých míst. Když dojde na strašení, jde o předvídatelné scény, které jsme viděli už nesčetněkrát. Příběh také stojí hlavně na flashbacích, což často nedopadá dobře a ničí to dojem. Zde tomu nebylo jinak. Závěr až moc odfláknutý a rychlý a na to, že celou dobu na něco čekáte, nic moc nedostanete. Naneštěstí docela zbytečný film a zklamání.

K mému překvapení skoro nejlépe hodnocená hra od Cimrmana se mi zrovna do vkusu úplně netrefila. Pro mě trošku málo hlášek, seminář jsem skoro ani nepostřehla, ale jinak nic většího vytknout nemůžu, jen mám chutě někde jinde co se týče Cimrmana.

Seminář sice slabší, ale hra neměla téměř žádnou chybu. Nejvíce potěšila postava Ladislava Smoljaka a jeho scéna s párkem a taky hudební vystoupení, která hru velmi oživila.

Na matku už dlouho hledám správná slova a stejně asi budu muset používat spíše superlativa, protože pro mě je těžké se k tomu jinak vyjadřovat. Matka byla jedním z mých absolutně nejočekávanějších filmů a radši jsem si o něm nic nezjišťovala a doufala, že trailer neukázal moc. No, vlastně neukázal nic. Tohle se prostě přes trailer odhadnout nedá. Matka je totiž film gigantických rozměrů, ač se na první pohled tváří opravdu malebně a skromně. Ke všemu vám postačí jen pár hlavních postav a obrovský dům. Aronofsky je mistr obrazu a diváka nechává po celou stopáž v opravdu nepříjemné tísni z důvodu, že z 90% snímá pouze výraz Jennifer a působí tak opravdu depresivně a klaustrofobicky. Párkrát jsem se přistihla, že je mi až fyzicky nevolno z toho, jak nevidím, co se děje kolem. Celkově vlastně můžu podotknout, že matka se pro mě stává asi nejdepresivnějším a nejvyčerpávajícím filmem za posledních pár let. Abych to ujasnila, záleží hodně na tom, s jakou postavou budete víc soucítit. Abych se přiznala, s postavou Jennifer jako kdybych byla jedno tělo, jedna duše. Zažívala jse úplně stejné pocity jako ona, bylo mi nepříjemně pokaždé, když jsem z jejího výrazu vyčetla disharmonii a stres. Tím se dostávám k tomu, že za tohle bych Jennifer přála klidně Oscara, protože se vypracovala na neskutečnou hereckou úroveň. Přítel se naopak vcítil do postavy Javiera, takže opravdu záleží z jaké strany tento film uchytíte. Proto je asi označován za kontroverzní. Nebudu prozrazovat děj, ale ještě bych řekla, že nikdy jsem neviděla lepší podobenství a opravdu lituji, že nemám tolik vědomostí, kolik bych chtěla k tomuto snímku mít. Zároveň chválím Aronofskyho za úžasně zpracovanou mytologickou i metaforickou linii. Je neskutečné jak dokázal z poklidného, téměř opuštěného domu na venkově udělat přelidněné, zoufalé a násilné peklo. Ten obrat byl opravdu neskutečně intenzivní a z kina jsem vycházela psychicky vyčerpaná. Navíc každým dnem jsem si na matku vzpomínala víc a víc a znovu prožívala ty stísněné pocity, jako kdybych pořád seděla v sále. Matka si tudíž zaslouží být v moji topce, protože to nebyl film, to byla noční můra.

Tak vzhledem k tomu, že moje očekávání bylo téměř nulové, můžu prohlásit, že zas taková sračka to nebyla. Naopak, jeden nebo dva momenty pro mě byly opravdu velmi těžké sledovat a dokonce jsem po dlouhé době měla u hororu, na který jsem koukala doma, pocit strachu. Příběh byl sice v podstatě debilní a konec to docela dost kazil, ale vzhled toho kluka mě fakt upřímně děsil. Co bych asi změnila by byla hlavní hrdinka, která mi nepřišla moc sympatická, takže sebemenší empatie neproběhla. Nakonec ale dávám slabší tři.