Okara

Režiséru Davidovi Lynchi se přes velké obtíže snažím vyhnout. Dnes jsem ale již neodolal a na mnoho doporučení jsem zhlédl jeden z jeho snímků, který mě zaujal především tím, že jeho mnozí obdivovatelé právě tento film nemají v oblibě, ale i tím, že David je na tento snímek nejvíce pyšný a jak trnitá cesta vedla k jeho vzniku a prosazení ve světové kinematografii. Moje pocity z prvního seznámení s Lynchem nejdou příliš popsat. Předčít očekávání jednoho z nejkontroverznějších filmů je téměř neuskutečnitelné, přesto se mu to podařilo. Po první scéně jsem čekal surrealistický snímek ve smyslu ponurejšího Andaluského psa, ale zařazení do žánru Fantasy / Drama / Horor je absolutně mimo. Jakýkoli žánr je pro tento film mimo, neboť si vytvořil svoji vlastní filmovou odnož. Již po scéně s kuřetem jsem věděl, že se mám na co těšit. Zdánlivě bezdějový obsah je podán tak psychedelickou atmosférou, vytvářenou především černobílou verzí, "hudbou", což je zničující bzučení / fičení větru střídané s kontrastní jazzovou oddechovkou a především dokonale zahranou hlavní rolí, Nanceho posmutnělý výraz po celou stopáž jen umocňuje výsledný podivný pocit z celého "filmu". Velmi povedeně zpracované zohavené dítě, a to i v závěru, bych vyzdvihl spolu s tak mrazivým úsměvem Allena Josepha, který byl podobně děsivý, jako iluze úšklebku Henryho v posteli při šťouchání do jeho manželky. Zdánlivě oddělené scény vytvářejí jakýsi příběh, jehož smysl si ale musí každý najít sám. Existuje totiž takové množství cest a point, že zkrátka nelze zjistit, jak to měl vlastně David na mysli. I přes to, že se na tento bizarní snímek již mnohokrát pravěpodobně nepodívám, do TOPky si ho zařadit musím, neboť tento nepříliš pochopený snímek si dle mého názoru zaslouží větší pozornost. Pocity po naskočení titulek se dají přirovnat k Requiem za sen. Svíravý špatný pocit, ať jste měli před začátkem jakoukoli náladu, po zhlédnutí je zaručená skleslá, pochmurná, přemýšlivá nálada, dokazující především Lynchův výrok na tímto snímkem: Eraserhead nevychází z hlavy, ale z břicha. Filmy hodnotím podle toho, jak silný ve Vás zanechal pocit, byť je jakýkoli, tudíž tento unikát by měl tedy dostat šest hvězd. In heaven, everything is fine... Vítejte ve světě tvorby Davida Lynche, kde i záběr na topení je psychotický. 100%

Působivý začátek slibující velkolepý mytologický velkofilm. Po půl hodině děj upadá, kladem zůstávají na svou dobu povedená režie s efekty a minimum dialogů vytvářejících zvláštní atmosféru. Samozřejmě první velká role Arnolda Schwarzeneggera, pro kterou se zjevně narodil. 70%

Od vydařené jedničky mírné zhoršení, plynoucí především z řady opravdu do očí bijících nelogičností. Zachraňuje to ovšem opět jedno z nejvydařenějších zlodějských duet vůbec. Utrpení se jim dostává v ještě větší míře, než v předchozím díle a i přes to, že se většinou opakují, je často dokonce podáno i zábavnou formou. Opět doporučuji spíše dabing, Marv je naprosto dokonalý. A Harryho hlesnutí "Ne" při letu padající trubky je nejlepší vůbec. 70%

Moc nevím, co si o tomto filmu myslet. Po první scéně jsem čekal akční velkofilm s velkým napětím, něco na způsob Collateralu. Ale následovaly velmi zdlouhavé scény možná se záměrně pomalými dialogy s nesympatickou hlavní hrdinkou, jejichž pomalost mě doháněla k šílenství. Plusem zůstává originální nápad, charismatický Gosling a vynikající soundtrack, ale scénář to zkrátka potápí. 65%

Nevím co si o tomto filmu myslet. Jak by se to mohlo jakémukoli chlapovi líbit? Na rozdíl od snímku Trust, kde se spolu dvojice setkává až po zdlouhavé půl hodině, zde se hra rozehrává již od první minuty. Začátek mě tedy velice zaujal a pomalu jsem se připravoval na zajímavé psychologické drama. Opak byl pravdou, od onoho zákroku to šlo od desíti k mínus pětce, herecké výkony jsou sice dobré, ale film stojí na naprosto zbytečných dialozích, které pouze oddalují naprosto ubohý závěr, do něhož jsem stále čekal nějaký zvrat. Ten ale nenastal a z velkého očekávání se stal podprůměrný zážitek. Mimochodem, Ellen Page mi už v Inception přišla jaksi svérázná, ale zde to dovedla do extrému, od teď se jí místo úcty spíše bojím. 40%

Ehm...co to sakra bylo? Jakási lovestory z fotbalového prostředí, co mi připomněla telenovelu. Herecké výkony jsou hrozné, o scénáři snad raději netřeba mluvit a nástup spoluhráčů na hřiště? Pár záběrů z FIFY pak tam jasně mimo nastoupí, hned dají góla a jdou se zase hned radovat pryč. To vše okořeněné šíleným závěrem, takže jedna hvězda za sexy holky, alespoň se dalo na co koukat. 15%

Dlouho jsem si tento snímek odkládal. Už při první písničce jsem se ale naladil na správnou notu a zpozorněl jsem ještě více, neboť Donnieho máma četla mou nejoblíbenější knihu, ze které vznikl ke konci tak krásně úmyslně/neúmyslný paradox. Jeden z vrcholů mysteriózního žánru, neuvěřitelně propracovaný film do hloubky plné citů a kde jeho zisk mojí oblíbenosti pouze umocňuje můj zájem ohledně schizofrenie. Donnie Darko by ale nebyl tím čí je, nebýt naprosto perfektně vystřižených hereckých výkonů všech participantů. Bezpochyby ovšem ve vedení s hlavní rolí v podání Gyllenhaala, ten jeho zlověstný úsměv je naprosto mrazivý a vzdáleně mi díky jeho roli film připomínal Apt Pupil. Řádně psychedelický zajíc prochází celým psychotickým dějem, který pomalu ale jistě přejde do odzbrojujícího závěru, kde lepší hudbu bych těžko vybral. No a vysvětlení? Kdo pořád potřebuje mít nějaké vysvětlení, vše hezky vysvětlené a naservírované na průhledném podnosu? Několikeré možné vyústění ponechané na divákovi je naopak neuvěřitelně vzácná a mnou ceněná záležitost. Konečně jsem se po dlouhé době dočkal tak čistého maximálního hodnocení. "What happened to your eye?" "I´m so sorry.." 100%

Jak se říká, že pokračování vyvedených prvních dílů filmové série jde od desíti k pěti, u tohoto zakončení nejlepší hororové indonéské trilogie to rozhodně neplatí, snad také díky stálému režisérovi, scénáristovi i hlavní hrdince. Už jen volba prostředí v džungli byla sázka na jistotu. No je snad něco hroznějšího než když Vás v temné džungli honí přízraky a Vaši přátelé mizí jeden po druhém? V půlce po vlezu do jeskyní to nabralo ty správné duchařské obrátky, které se udržely až do konce. Už jen z traileru by se člověk bál, ale samotný film má mnohokrát silnější účinek, budování atmosféry je zde z celé trilogie nejlepší, duchové jsou patřičně strašidelní ve vedení s odpornou babkou a s úplným zakončením jsem taky spokojen. 90%

Překvapivě kombinace známého režiséra, nejlepšího skladatele a jednoho z nejstrašlivějších vrahů nevyšla, tak jak by měla a to především díky zpackanému scénáři. I přes to film stojí na výše zmíněných třech plusech a také charismatickým Giancarlo Giannini, který hrál snad lépe, než samotný Anthony a také na detailech jako maska znetvořeného Masona Vergera či trefně vybraném prostředí měst. 65%

Mírné zklamání od vyvedené jedničky, která byla založená na budování atmosféry. Začátek přesně navazuje na předchozí díl, akorát to s dětmi jsem nepochopil. Plusem je, že hlavní hrdinka zůstává po celou trilogii, ale pokus o akční scény šly naprosto mimo mě. Až na pár nelogičností byl závěr podobně děsivý jako u jedničky a velmi se těším na údajně nejlepší závěrečný díl. 60%