Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Horor
  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný

Recenzie (618)

plagát

Imawa no kuni no Alice - Episode 3 (2022) (epizóda) 

Srdcové hry!!!! Omg, jak já je žeru.  Hry mají nápady, brutalitu i spád. Baví mě to, čím dál víc. Libí se mi zkoušky lidského charakteru.

plagát

Imawa no kuni no Alice - Episode 1 (2022) (epizóda) 

Už od začátku se jede na plný plny a mě to pohltilo ihned. Masakr v ulicích a začátek nové hry? Wow

plagát

Trol (2022) 

Norská Godzilla z Wishe. Filmu se nedá upřít jedna věc a to je prostředí. Panorama severských krajin a hor snímku dodává nádech něčeho krásného a samotné lokality dokazují, že Norsko je opravdu hezká země. Netflix snímek samotný nepřipravil, ale odkoupil a tak jde jasně vidět, že se nenatáčelo někde u režiséra ve sklepě, což je pro mě osobně veliké plus. (Většina filmů od Netflixu je totiž škaredá jak noc). Příběhem provází i sympatické postavy. Mariňák, vědkyně, nerd, se kterými strávíte většinu času. Nesmíme zapomenout na nutné zlé generály a ministry, kteří jsou v každém takovém filmu akorát proto, aby si dupli pro puštění atomovek a dělali hloupá rozhodnutí.  Největším plusem považuji u snímku, že obsahuje nádech něčeho mystického. Nejedná se  totiž jen o monstrum film, kde velká příšera ničí domy, žere lidi a neplatí daně. To vše tu samozřejmě je, ale v mnohem menším měřítku. Příběhy o trolech jsou zajímavé a samotný obr vypadá vizuálně obstojně. Filmu nechybí ani takové to pohádkové srdíčko a nabízí tak aspoň něco trošku odlišného.  Problém vidím akorát v tom, že se jede podle zajeté šablony od startu do konce a krom právě těch mystických věcí, tady není nic, co už bychom neviděli jinde a třeba i lépe. Neříkám, že to je špatný film, ale v rámci žánru celkem zapadne. Občas trošku drhne tempo a divák jednou za čas mrkne na hodinky, zda už se blíží konec. Ve výsledku se tak jedná o klasickou spotřební podívanou na Netflixu, která nenadchne ani neurazí. Potěší vizuál, sympatické postavy a až pohádkový nádech. Zamrzí šablonovitost a v některých chvílích nástup nudy. Na jeden večer je to ale dostačující a patří to do té lepší části toho, co streamovací gigant za poslední dobu vypustil.

plagát

Menu (2022) 

YES, CHEF!!!Je snímek The Menu opravdu vydařeným mixem všech kvalitních ingrediencí nebo dostanete zkaženou rybu a uschlé brambory? S čistou hlavou, plným žaludkem a filmovým uspokojením, mohu napsat, že je to ta první možnost. Příběh nás zavede na odlehlý ostrov, kde jsou speciální hosté pozvání na degustační zážitek v restauraci, kterou vede vážený šéfkuchař s tváří Voldemorta. Pardon, Ralpha Fiennese. Jak hosté a i diváci postupně zjišťují, tento večer nebude jen o ochutnávání celých ekosystémů a gastronomických perel. Upozornění!!! V první řadě se nejedná o horor. O tento žánr se snímek opře lehce listy květáku. Převážně zde máme parádní Thriller, který dokáže diváka znepokojit, překvapit i rozesmát. Hlavním tahákem filmu jsou postavy. V popředí už výše zmiňovaný Fiennes, jenž je zde v poloze, na kterou nejsem zvyklý. Jeho Slawik má charismatu na rozdávání, dokáže být stejně tak znepokojující jako sympatický a jeho tlesknutí dokáže vyvolat menší migrénu. V další řadě je Anya Taylor-Joy (Tuhle slečnu platonicky miluji), která je dokonalá snad v každém filmu. I tady projevuje své herecké nadání a dosvědčuje akorát, že zvládne zahrát cokoliv. Kdykoliv promluví, místnost i kino patří jí! Posledním hlavním tahounem je Nicholas Hoult, který zde hraje postavu, s níž byste na pivo úplně nešly. Samozřejmě je zde postav více a každá z nich má své charisma, dějový oblouk a herce, které určitě znáte. Plusové body dostává hlavně hra s divákem. Příběhově totiž dokáže film předat momenty, kterými jasně změní chod atmosféry i nálady. Takových scén je tady požehnaně a divák spolu s hosty neví, co ho čeká dál. Kam to povede a jak to skončí. Zaskočený jsem byl nejednou. Ve finále se tak jedná o příjemnou, žánrovou jednohubku, která sbírá body za zpracování, casting, scénář a příjemné dějové kličky. Tohle Menu si rád objednám někdy znovu.

plagát

Čierny Panter: Navždy Wakanda (2022) 

Marvel is not dead!!! Black Panther je povedený film, který nestaví jen na odkazu, ale dokáže si hrát s emocemi, které jsou ve filmu takřka všude. Film má poměrně delší rozjezd a někomu to může přijít až nepříjemně zdlouhavé. Mě osobně samotná stopáž nevadila a postavy tak dostaly tolik prostoru, kolik potřebovaly. Herecké výkony jsou taky hodně dobré a taková Bassett by si klidně mohla dojít pro Oscara. Představitelka Shuri se opravdu snaží a rve se srdcem za každou minutu na plátně. Namor, jenž si zde odbije svůj debut je výborně vykreslený i zahraný. Jeho postava mi přišla spíše sympatická než vyloženě záporná. Jeho důvody dávají smysl a bavilo mě na něj koukat. Jsem zvědav, jaká je jeho budoucnost v MCU. Stejně tak na postavu Riri, jejíž pokračování budeme sledovat v seriálu IRONHEART. Samotný snímek pak dobře funguje i jako Marvelovka se všemi jeho atrakcemi. Nechybí zde akce, které sice není moc. I tak si myslím, že své Highlighty si každý najde. Je celkem přehledná i svižně natočená. Za mě si odnesl největší palec hudební podkres celého snímku. Soundtrack je opravdu boží a hned letěl do playlistu. Pár výtek bych měl, ale jsou spíš menšího rázu. Např. Filmy by chtěl toho tolik říct, ale ne všechny linky se dočkají konce. Proto hodně příběhových oblouků pak vyjde vniveč. Zamrzí i pak klasicky CGI finále, ale to spíš z důvodu efektů. Natočeno je to hezky a patří k hodně intenzivní části filmu. Po bídném Thorovi a průměrném Strangeovi, je Black Panther příjemné osvěžení, které zasáhne dobrým příběhem, emoční jízdou, hereckými výkony a super záporákem. Nesnaží se zbytečně rvát do sebe camea a návaznosti na ostatní filmy. Jeho plus spočívá v zaměření se pouze na sebe

plagát

The Lair (2022) 

Režisér filmů jako Pád to tmy nebo Psí vojáci, se vrací ke svému oblíbené látce, kde monstra stojí proti lidem. Bohužel je to však horší než reklama na Penny s Michalem Davidem. Co jsem to jako viděl? To jako opravdu člověk, který má na svědomí takové pecky, natočil něco tak odpudivého? Už dlouho se mi nestalo, že jsem u filmu 5x usnul, 2x se pokusil oběsit na VHS pásce a zkoušel se zabít pádem z přízemí. Příběh není třeba ani řešit. Sestřelená pilotka a parta vojáků čelí monstrům, kteří jsou výsledkem nějakých sovětských pokusů. Tak za prvé. Aspoň trailer naznačoval, že bychom se mohli dočkat béčkové vybíjené, kde nějaké herecké výkony, bůhvíjaký scénář nebo blyštivé lokace nebudeme řešit a usadíme se u šťavnatého gore. NE! Není tady nic, co by stálo za řeč. Herci jsou tak herecky tupí, že se na ně prostě nedá dívat a napsané diloagy vypadají jako od nemocného šimpanze. Monstra vypadají jako Mix Venoma a gumových Pannen od Matela. Vojáci jsou vypůjčeni někde z maškarního festivalu Jelikož nikdo z nich nemá ani špetku charismatu a možná i snahy si trošku na vojáky hrát. Efekty jsou na úrovni 6. dílu Sharknada a ta slíbená brutalita? Asi jako bych si pustil tutorial na to, jak se stát pekařem. Jedna dobrá brutální scéna a jinak nuda, děs, nuda, deprese a vyhořelost. Naprosto nevidím nic, proč bych měl film někomu doporučit a rozhodně tady trailer klamal tělem. Stejně jako žena z Bangoku, která Vás ujišťuje, že penis nemá. Někdo ale na tyhle filmy koukat za Vás musí a právě proto mohu diváky varovat, že existuje 69 způsobů, jak lépe trávit večer. (Třeba si pustit režisérovy pecky a zavzpomínat, když točil ještě kvalitní horory)  Takže za mě rozhodně ne a ta jedna hvězda je právě za tu jednu, krásnou a zároveň vtipnou brutální scénu.

plagát

Na západní frontě klid (2022) 

Trefil Netflix na konec roku válečný Jackpot? Kdo by neznal knihu Na západní frontě klid od spisovatele Ericha Maria Remarqua. (Kdo nezná je barbar a měl by být pověšen za varlata). Tato kniha pojednává o první světové válce a hlavně o tom, jak mladí kluci, nadšení tím, že jdou dělat něco skvělého, jsou rázem přesvědčení o opaku, když poznají pravou a brutální realitu. Na motivy této knížky vzniklo víc filmových verzí a letos jsme dostali další od Němců. Příběh je vlastně stejný jako v knížce a snímek se rozjíždí hned po úvodních titulcích. Náš hrdina a jeho kamarádi narukují do Německé armády atd. Musím nechat, že film se snaží opravdu vypadat velkolepě. Válečné scény jsou brutální, bitvy natočené s pečlivou kamerou, která neuhýbá před ničím a tak je krásně vidět hrůzy, které postavy zažívají. Objeví se zde i zajímavý soundtrack, který si mile rád poslechnu znovu. Celá Výprava je vlastně na Netflix dost velká a ačkoliv film stál méně, na filmu to moc poznat nejde. Co mi teda chybí k plnému počtu? V knížce se s postavami nějak ztotožníte. Je Vám líto všech, o kterých čtete a hrdinům se dostanete pod kůži. Tady se to bohužel nepovedlo. V průběhu filmu vlastně dostaneme jen nějaké charaktery, které sledujeme na jejich cestě válkou, ale jsou takoví bez ničeho. Postavičky, jenž skáčou z lokace na lokaci a když umře někdo hrdinovi blízký, není tam taková ta emoční destrukce. Když si vezmu např. Snímek Zachraňte vojína Ryana, tam i sebemenší postava, měla vykreslení dokonalé a její smrt minimálně znamenala velké ‘’ach nééé’’. Co zamrzí jsou nelogické skoky v čase, které jsou vlastně úplně zbytečné a pro příběh nepředstavují nějakou důležitou část. Občas je to zbytečně zdlouhavé a ty dvě a půl hodiny jsou občas ubíjející. Ve výsledku se ale jedná pořád o nadprůměrný, válečný kousek, který rozhodně v letošní topce chybět nebude. Má dost scén, které si člověk zapamatuje, bitvy jsou leckdy opravdu krvavé a výprava se snaží, aby film vypadal draze. Horší je to už s postavami a jejich charaktery, které jsou divákovi tak nějak u zadnice

plagát

Diablova korisť (2022) 

Filmů o Exorcismu tady máme hodně a na jednu stranu je těžké přijít v tomto žánru s něčím opravdu novým. Ďáblova kořist se v traileru jevila jako menší obměna a svěží vánek do tohoto odvětví hororu. Bohužel jsem se dočkal jen filmu, který je natočen podle základní příručky: Jak natočit film o vymítání a moc se u toho nezapotit. Film se odehrává převážně na jedné lokaci a jednou za čas přeskočí vedle přes ulici k sousedům pro jinou lokaci. Najdeme zde vlastně vše, co v tomto žánru máme zajeto už roky. Malé holčičky posedlé démonem, lámání páteří, vystrašení otcové, hrátky s krucifixem a v neposlední řadě lekačky založené na hudebním motivu, které nejsou vůbec děsivé a člověk se lekne jen proto, že režisér v tu chvíli zvýší hlasitost o 200%. O nějaké atmosféře nemůže být v průběhu filmu řeč. Za mě to funguje spíš jako Thriller než vyloženě horor. Faktem ale je, že v rámci subžánru se pořád jedná o stravitelný kousek, který vlastně neurazí a obsahuje vše, co by normálnímu divákovi mělo stačit. Rozhodně je to natočeno hezky. Kdo má nakoukáno víc, už bohužel snímek prozívá. Plusem je celkem sympatická hlavní hrdinka a intenzivní finále. Kdyby se celý film nesl v duchu jako poslední třetina, rozhodně bych byl spokojenější. Pokud bych měl film doporučit, tak určitě ne do kina. Na domácí použití bude film mnohem stravitelnější. Jestli chcete něco víc hororovějšího, dejte radši šanci snímku SMILE, který mě mile překvapil a jedná se o jeden z těch lepších kino hororů za tento rok