Menu

Mark Mylod přináší úplně nový, unikátní žánr a je to nářez jako svině. Originální koktejl dusného, nepříjemného a do židle přišpendlovacího psychického teroru mixnutého s odlehčenou satirickou stránkou, a to celé podtrženo originální a hravou symbolikou s precizními hereckými výkony - co více chtít. Parta "nevděčných" hostů je pozvána na exkluzivní menu šéfkuchaře na odlehlém ostrově, ale časem se tedy začnou dít věci. Herecké obsazení je naprostý strop - Anya Taylor-Joy je jako vždy skvělá, ale jednoznačně za několik let nejlepší (!!!) herecký výkon zde podal Ralph Fiennes, protože takhle ostrou mimiku a procítěnou roli jsem neviděl ani nepamatuji a svým uměním dodal postavě stejně podmanivou osobnost jako tehdy Voldemortovi. Příběh je napínák už od začátku, se zatajeným dechem nutí diváka sledovat nečekaný vývoj událostí, které gradujou až do absurdna, dojde i na gore a překvapivě skvělou a zajímavou kulinářskou stránku všech roztodivností na talíři. Symbolika je zde v poměrně velké porci, je dávkována nenuceným způsobem a až do posledních minut jsem měl za to, že střílím plnou pětihvězdu. Samotné finále je pak však tak podivné a zvláštní, že si musím ještě chvíli v hlavě urovnat "co tím chtěl básník říci" a popřemýšlet o tom, jestli je to ten prvek, který pátou hvězdu srazí, nebo ten, který ji ještě podtrhne a donutí mě o Menu přemýšlet. Prozatím silná čtyřhvězda, která se časem (možná) překotí do plné palby. EDIT: zpětně si uvědomuju některé filmové nedostatky a začínám přicházet na věci, které dostaly hrubý náčrt, ale nebyly dotaženy do konce či smysluplně vysvětleny, proto zůstávám u čtyřky (15.11.2022)

Mne teda chutilo. Raz darmo, keď vám varí Voldemort, ľahko sa cítiť výnimočne. Len ma trošku mrzí, že potenciál nebol využitý 100%-tne, chýbala povestná čerešnička na torte. Nicholas Hoult opäť raz v pozícii žalostného tragéda (za ten jeho prihlúply ublížený výraz ho mám zakaždým chuť vyštípať za líčka), Fiennes kuchtil ako pán a Taylor-Joy si išla svoj štandard. (05.01.2023)

Hlavnou ingredienciou filmu The Menu je pre mňa Ralph Fiennes, na ktorého mám slabosť. Film je vlastne satirou, cielene mieri na snobizmus a lesk prepychovej a luxusnej gastronómie a povrchnosti, kde sa platí za zážitok prchavý ako je charakterová pevnosť jeho konzumentov.  Pre vybraných hostí a vybranú spoločnosť , na špeciálnom mieste je pripravené bohaté degustačné menu, ktoré v konečnom dôsledku veľmi nechutí, prečo tomu tak je, prezrádzať pochopiteľne nebudem kvôli spoileru. Potenciál film je obrovský, akosi však nebol využitý dostatočne. Šéfkuchár je posadnutý svojou prácou, dokonalosťou a stal sa majstrom svojho remesla za cenu deštrukcie normálneho života. O jedle hovorí ako o pôžitku a palive pre naše telo a psychiku, nie je určené na fotenie, ale užívanie a pravý pôžitok z neho je o ochutnávaní, nie konzumovaní. Pre šéfkuchára je čoraz náročnejšie prekvapiť a uspokojiť určitú skupinu konzumentov. Veľa momentov sa mi naozaj páčilo, sú však aj také, ktoré zostali len teatrálnymi pasážami bez hlbšieho zmyslu. Prednosť dostal na oko dokonalý vizuál a akcia s trochu krvi. Príbeh sa dômyselne rozplietol cez gradáciu vyhrotených a neočakávaných situácií, záver zostal podľa mňa v rozpačitej póze. ...viem si predstaviť, že niekomu takéto "menu" mohlo chutiť. Na mňa veľa čierneho humoru, cynizmu, psychologickej nevyváženosti, veľa dobrého odviedli herci, na čele s Ralphom Fiennessom, ktorý svojou mimikou a talentom utiahol nie jeden film. (22.07.2023)

Ne každému může být styl The Menu po chuti, stejně jako ne každá postava tohoto filmu patřičně docení onen chuťový zážitek, kterého se mu/jí v renomované ostrovní restauraci dostává. A v tom je ta legrace! Tento film nelze brát vážně, není takto koncepčně stavěn. Ale zato je to výborná satira na různé nešvary lidské nátury – honba za prestiží, slepá adorace, falešný pocit úspěchu, samolibá kritičnost, otupělost životem na vysoké noze, nadřazené vystupování… Moc jsem se jednáním všech těch různorodých figurek bavila. Nebyla to čirá parodie a karikatura, ale tak akorát to balancovalo na hraně uvěřitelnosti a šílenosti. Ve výsledku postava Margot (Anya Taylor-Joy) byla jediná nepokřiveně myslící postava, která to všechno označila za to, co to skutečně je - tento zvrácený svět a tuto situaci už dávno nepohání láska, nýbrž posedlost. The Menu bylo naprosto absurdní jízdou… a já se každou tou absurditou, ve které se ukrýval kousek pravdy, královsky bavila. ~(4,3★)~ (04.02.2023)

Po tom, ako festivalové publikum viac či menej trápne fabulovalo, prečo v Trojuholníku smútku grcky a hovná nie sú fekálny humor, a po tom, ako  Film roku predviedol najsebestrednejší artový pokus o vtip a Don’t look up prdel Meryl Streepovej, mám normálne už z vysokorozpočtových satír vyrážku.  A potom príde The Menu. Ukáže nám čiernohumornú blbosť jak z 90.tiek, a bez hovien a hľadania zmyslu vesmíru. 👍 (05.01.2023)