Allien.9

Viděno 5.2.2024 na předpremiéře s herci a tvůrci. Přiznám se, že některé motivy by mě asi nenapadlo kombinovat, ale ve finále je "The Way" vcelku zajímavý mišmaš. Ústředním motivem je zhoršující se ekonomická situace, která má devastující následky pro některé odlehlejší oblasti (v tomto případě pro velšský Port Talbot), na ten se ale postupně nabaluje stále více a více divnověcí. Začíná se naplňovat proroctví vykřikované místním pomatencem, objevují se bytosti z legend, starší hlavní hrdina vede živé dialogy se svým dávno zesnulým otcem, mladší hlavní hrdina je mimo snad ještě víc a do toho jsou random nasázené dokumentární záběry města, lidí a dost drsné zaměstnanecké stávky, která byla kdysi ještě drsněji potlačena... Pokud se rádi podíváte i na něco trošku jiného a nebojíte se experimentů, pak hurá do toho, jinak se ale téhle (abstraktní? surrealistické?) minisérii vyhněte obloukem. :-) Hodnoceno po 1. epizodě, finální hodnocení se ale může ještě změnit; ani teď si těmi třemi hvězdami nejsem jistá, některé pasáže byly totiž dost atmosférické a mám nutkání dát víc.

Viděno naživo 11.8.2016. I přes nízké hodnocení nemohu nevyzdvihnout dvě věci. 1) Originální skleněné akvárium, ve kterém se celá hra odehrává. 2) Výkon Billie Piper, která si po zásluze odnesla divadelní cenu, protože to hysterické ječení a válení se v hlíně za prudkého lijáku jsem jí opravdu nezáviděla. Hvězdy strhávám hlavně kvůli zápletce (vztahové peripetie, přehnaná posedlost dítětem), která je jednak mimo mé chápání a jednak nedokázala udržet mou plnou pozornost. (V porovnání s knižní předlohou u mě též vítězí předloha, protože ta se alespoň neodehrává v současnosti, a je tam tudíž přidaná hodnota v podobě studu a tlaku společnosti.)

Viděny obě verze (tentokrát NE naživo), přičemž osobně upřednostňuji verzi Cumberbatch-Monstrum / Miller-Frankenstein. Po herecké i režisérské stránce výborné, vizuálně i hudebně poutavé, v podstatě nemám, co vytknout. Je vidět, že na tom dělal filmový režisér.

Viděno naživo 29.10.2022. Musím bohužel konstatovat, že filmová verze s Viggo Mortensenem (***) mě bavila o poznání více. Minimalistické pojetí (de facto bez kulis a jen se třemi herci, kteří hrají všechny role) je sice na první pohled zajímavé, nicméně už během chvíle jsem měla pocit, jako bych seděla doma a poslouchala audio. Zároveň se nemůžu zbavit pocitu zrychleného závěru. Na rozdíl od zmiňovaného filmu prochází hlavní "hrdina" slabším vývojem a jeho přerod v lhostejného nacistického důstojníka je tím pádem ne úplně charakterově... pochopitelný? ospravedlnitelný? Za mě prozatím nejslabší divadelní představení s Davidem Tennantem, na kterém jsem byla.

"Pro dobrotu na žebrotu" v praxi. Jedna z mých nejoblíbenějších eastwoodovin, protože nefér věci beru opravdu těžce. Bonusem budiž (jak jinak než výborný) Rockwell a Kathy Bates.

Když vidíte "Policii v akci" (*), a potom tohle, je to jako probuzení ze zlého snu. "Policejní stíhači" mě baví, ale nebudu zbytečně nadhodnocovat, takže to necháme na tom průměru. :-)

V momentech, kdy by to divák nečekal, je film až překvapivě akční, zato v závěru, kdy by byla potřeba nějaká ta akčnější katarze, je klidný jako okolní vesmír (a to i emočně). Nechápejte mě špatně, "Ad Astra" není špatné sci-fi, minimálně je to pokus zase o něco jiného s OK Pittem, ale... ale.

Otec chce (smrtelně nemocné) dceři ukončit trápení, zatímco matka chce bojovat za každý další okamžik - a bude-li to nutné, tak třeba i u soudu. "Best Interests" je velmi kvalitní drama, které nenásilně mapuje oba pohledy a nechává čistě na divákovi, ke kterému z rodičů bude názorově více inklinovat. Thornův scénář navíc dává oběma hlavním protagonistům obrovský prostor, díky kterému mohou ze svých postav vyždímat opravdu maximum. Výsledkem jsou čtyři civilní, uvěřitelné, emotivní epizody, které musejí dojmout i zaryté odpůrce mateřství / rodičovství. (TRAILER)

Spousta lidí nadává na obsazení Jaroslava Satoranského, který působí v roli detektiva až příliš dobrácky. To je svým způsobem pravda, ale copak musí být každý jako Marvan, Hrušínský nebo Prachař? (Nic proti zmiňovaným pánům, chraň bůh!) Větší problém mám s příběhem, protože i když mě rozuzlení na první dobrou nenapadlo, bylo tak vlažně pojaté, že mě nechalo naprosto chladnou.

Děj tuctový, návrat očekávaný, postavy převážně na pěst, a přesto jsem měla nutkání to dokoukat. Asi kouzlo monologů/dialogů aneb proč to říct dvěma slovy, když to můžete říct patnácti větami.