Mahalik

Stejně jako nikdy nepochopím, proč mi vždycky padá chleba namazanou stranou na zem, tak asi nikdy v životě nepochopím, proč se režiséři hororových snímků snaží diváky vystrašit způsobem " z mrtvé holky jde větší strach než z Marilyna Mansona, tak co když natočíme film o ní?". Tento film nejen-že mi už od začátku přišel jako Odložené případy na druhou, on je ale (jako většina podobných kousků) neprosto k nevystrašeníhodný. Navíc téma Krvavá Mary je stejně obnošené jako ten žlutej trikot co nosí Daniel Nekonečný. P.S. ta 1* je za zhulenou afroameričanku, které měli raději věnovat celý film.

Silný mozek+ lidé, kteří vám při sledování filmu budou dovysvětlovávat okolnosti+ panáka vodky+ studený obklad na čelo.... to jsou hlavní čtyři věci, kterými se člověk musí vybavit před tím, než nastoupí do rychlovlaku jménem Osudový dotek. Můj chorý mozek už dlouho nepamatuje něco podobného. To rozčarování s každým novým záběrem, či novým přesměrováním budoucnosti, mě vzali jako tornádo lítající po naší louce. To zavářování hlav je vážně podivuhodný a ani bych se nedivil, zvednutí žaludku u některých jedinců. A přesně jako horská dráha vám připomene, že váš život je někdy nahoře někdy dole, tak i tento Dotek ve vás zanechá nesmazatelnou stopu. Jakoby vám vyryli na záda rozžhaveným drátem, "Byl poznamenán něčím zvláštním...". A to je u podobných filmů, tou největší možnou chloubou. 95%

Přiznám se, že pro tentokrát jsem hodil předsudky i mozek za hlavu a začal se kochat. Ty různé propletence byly přímo skvostné a i když začal film v některých částech skřípat, nechal jsem to být a nebo se šel prostě a jednoduše vyčůrat, abych si nezkazil ten krásný dojem z filmu. Účel filmu splněn- já jsem spokojen. 79%

Je to zvláštní, když u hororu pijete horkou čokoládu a zajídáte to lázeňskou oplatkou. Něco podobného je v tomto žánru nepřípustně. Měl bych spíše klopit oči k zemi a vykrkávat hrůzou jídlo, které jsem snědl k obědu. Marcus Nispel se ani nijak nesnaží a je mu úplně jedno, jestli Leatherface je a nebo není hajzl. Z tohoto snímku mi jako první vyplynula myšlenka, že chudáček vrah si prostě chce jen vytvořit z turistů módní kolekci Jaro-Léto a že nemůže za to, že je zdegenerovanej. Já vím, zní to maniakálně, ale prostě tak to je a nebudu vám lhát, že jsem měl věčí hrůzu třeba z filmu Život brouka. P.S. ... a přeci jsou na světě poctivý lidi. Výrobci motorovek už vynalezli stroj, kterému nedojde benzín... Úchvatné :D

Nakonec se výlet a lá National Geographic nekonal, přesto se ale nemůžu zbavit takovýho toho šolíchání za krkem, že Gibson splnil to, co si předsevzal. Jazyk Yucatec jenom potvrzuje tíživou atmosféru (v jednu chvíli jsem si říkal, kdy se konečně domorodci začnou bouchat do hrudi a pleskat přes nafouklé tváře). Jsem také rád, že Gibson po natočení Umučení "při pohledu na zohaveného Boha se všichni musí zákonitě poblejt" Krista se nesoustředil jen na šokantní záběry, ale věnoval se postavám. Vy si tak múžete vychutnat například rodinné problémy vesničanů (problém s erekcí byl moc!) a nebo pošťuchování se mezi chlapiky-lovci, kteří z prdele donutili křováčka sníst prasečí koule, protože pak bude moci mít děti. Ano, sice už po druhé chtěli Gibsona za natočení filmu zabít, ale já chci, aby do třetice to riziko podstoupil a naservíroval nám zase něco nevšedního( jen doufám, že se mu to nestane osudným).

U Scorseseho filmů už jsem si zvykl na hudbu u které si věčně podupávám nohama. Jenže u Alice mi lítali nohy v jednom kuse. Zvlášťě ta úvodní, kdy se kamera pomalu dostává do baráčku rodiny Hyattů, ta byla skvostná. A pokud mám mluvit o filmu jako celku, tak nemohu jinak než pochválit zmiňovaného režiséra za obrovsky riskantní plán, který ovšem Martinovi vyšel jak jinak než báječně. Ellen Burstyn už si konečně nebudu pamatovat jen jako nebohou stařenu, která fetišisticky přilnula k reklamám ve filmu Rekviem za sen. Ale od teď bude v mé hlavě zakotvená jako milující, razantní servírka-zpěvačka, která má vyjimečný smysl pro humor. A ten scénář......lahoda! 85%

Pamatuji si, že byly v mém životě doby, kdy jsem měl docela zmatky v Andersonech. Paul Thomas- Paul W.S- Wes, no hrůza. Pak jsem si je ale zapamatoval podle způsobu jejich natáčení: ten s monumentálními filmy- ten co to vůbec neumí a ten co natáčí úplně scestné filmy. A ten první-Paul W.S, teda vlastně ten druhej, Paul Thomas (: - mi utkvěl v paměti asi nejvíc z těch všech maníků. I kdyby There Will Be Blood byla jen snůška historických faktů o ropných vrtech a o tom jak mají být vrty hluboké, už jen kvůli té kameře stojí za to vidět tento opus magnum. A také Paul Dano, který zahrál svou dvojroli nadmíru přesvědčivě a pokud bych byl svědkem jeho kázáním, asi bych se strachy utopil v ropě. Takže Andersone číslo jedna: zvedám ti oba své palce do povětří :)

"Dej mi ten foťák Calvine. Chci fotku jen vás tří. DĚLEJ DEJ MI TEN FOŤÁK!!! praví Mary Tyler Moore a přitom se usmívá takovým tím křečovitým způsobem. Příčí se jí být na fotce se svým synem, který mohl zachránit svého bratra. Bratra, kterého milovali rodiče více než toho "co ho mohl vytáhnout z tý posraný vody ven". Proto Conradovi nemůže přijít na jméno- on vlastně může za smrt jejího zlatíčka. A ona bohužel nepatří mezi ten typ žen, které ventylují své emoce skrze...co já vím, třeba krabky cigár denně, ale ona to v sobě dusí. A pak bouchne. Conrad mezitím bojuje se svými vnitřními démony a fuckuje matku jen ve své hlavě ("Haf! Haf!"). Všechno nakonec dospěje ve skvělý konec ze kterého budete mít husinu, stejně jako z úvodní chorálové písně... Někdo si může z tohoto filmu odnést jen to, že film je příručkou -Jak nevychovávat svého potomka- ti druzí (rozumější) si naopak vezmou to nejdůležitější. Ale to vám neprozradím, poněvadž kouzlo tohoto snímku spočívá práve v tom hledání... Robert Redford je magik!

Kdepa, žádnej Jack Barnes s detektorem lži. To já radši De Nira v téhle roli. V roli Maxe Cadyho- doutníček, karibská košile a monumentální brýle, to je vončo. Tenhle drsnej maňas si nezadá s nikým a ničím a je určitě "módní" ikonou ve všech vězeních na světě. A Robert De Niro ho zahrál tak, že nebudete chtít spát ani s bazukou pod peřinou, jak se budete bát. Vím, že pění ód na jeho triko už jsem psal nesčetněkrát, ale já si ani po dvacátý nepomůžu. Msta, yeah baby(-čko).

Aha! Tak tady skončil Billy Zane, když se s ním potopil Titanic :) Já vím, to bylo trapný....