Mys hrôzy

Právě tohle je film, při kterým mě došlo jakým obrovským filmařem a mistrem příběhu je Martin Scorsese. Ono totiž v porovnání s tím nedomrlým černobílým originálem z roku raz, dva to na mě doslova řvalo. Každá postava je zde daleko lépe prokreslena, film jde mnohem více do detailu a to hlavní teprv přijde. Ještě teď se otáčím za sebe, jestli tam náhadou nestojí namakanej tetovanej chlápek s ksichtem DeNira. Brrr to byli pocity během sledování tohoto Mysu hrůzy. Věřte že každá scéna je suprácky vychytaná a filmu ty vymazlený scény dodávají to pravé napětí a atmosféru a je jedno, jestli ta scéna trvá několik vteřin / DeNiro na plotě / a nebo několik minut / rozhovor DeNira a Juliette Lewis ve školním divadle /. Stálo se už skoro samozřejmostí pět ódu na předvedený herecký výkon DeNira. Já nevím jak to ten chlap udělal, ale měl jsem z něj strach, prostě bombózní je hraní v jeho podání, ale pozor není sám, kdo tady ze sebe sype tuny hereckého talentu, je tu ještě Juliette Lewis to něco neuvěřitelnýho, když jsem se koukal jak hraje svou postavu, vybavily se mě snad všechny holky co jsem poznal, když jim bylo - náct ! Konec je sice nastavovanej, ale zato velkolepě a perfetně natočenej. Mys Hrůzy je zkrátka ohňostroj filmařský kvality. (03.12.2007)

Martin Scorsese je holt pan režisér. Navíc jeho dvorním hercem není jen tak někdo, ale Robert De Niro (kterého v poslední době vystřídal Leonardo DiCaprio). A tohle spojení funguje. Mys hrůzy je geniálně stupňovaná atmosféra strachu, která prostě nemá chybu. Advokát, který před lety porušil všechny kodexy a zatajil důkaz ve prospěch svého klienta, který si odseděl 14 let a teď se chce pomstít. Doporučuji sledovat v noci! (07.07.2010)

Brilantní thriller, který stojí za vidění už jen pro fenomenální herecký výkon, který zde předvádí můj oblíbenec Robert De Niro. V roli vyděděnce osudu, který se ve vězení vzdělal z negramotného prosťáčka do inteligentního samouka, který v autě poslouchá operu a sype z rukávu citáty z bible na počkání, dává De Niro vzpomenout na legendární filmové postavy, jako je Hannibal Lecter z filmu "Mčení jehňátek" z r. 19991, John Doe z filmu "Sedm" z r. 1997 či Jules Winnfield z "Pulp fiction" z r. 1994. A zapomenout nelze ani na literární postavu Edmonda Dantese z pera Alexandra Dumase (Hrabě Monte Cristo), který se ve vězení rovněž vzdělával, aby z něj po letech unikl a pomstil se prokurátorovi Villefortovi, který měl podíl na jeho nespravedlivém uvěznění (samozřejmě pro potřeby tohoto srovnání zjednodušuji, znalci Monte Crista a Mysu hrůzy nechť prominou). Přišla-li mi většina filmu jako profesionální podívaná za 4*, pak strhující závěr na lodi nutně zvedá mé hodnocení na maximum - něco takového se prostě jen tak nevidí. "Mys hrůzy" osobně řadím k filmům, jako je třeba "Chladnokrevně" z r. 1967, "Hodiny zoufalství" z r. 1955, "Funny Games USA" z r. 2007, ad. - pokaždé zde máme zazobanou spokojenou rodinku, které zdánlivě ke štěstí nic nechybí. Stačí však, aby se na scénu dostavil představitel (případně více představitelů) spodiny společnosti, psychopatický vyšinutý pošuk, a zdánlivá idylka se hroutí jak domeček z karet. Lidské charaktery se ve vypjatých situacích hroutí a na povrch vyplouvá to, co by normálně zůstalo někde skryto v rodinném nevědomí. Všechny tyto filmy jsou pro mě dokladem toho, jak je lidské štěstí křehké a vzácné, a jak může být zdánlivá materiální bezstarostnost někdy vykoupena cenou nejvyšší, vlastním svědomím/životem, pokud máte smůlu a zlomyslný prst Prozřetelnosti ukáže na vás (šance asi tak 1:10000000). "Mys hrůzy" je ruská ruleta par excellence, kde není vítězů ani poražených - někdo přežije, jiný ne, ale poraženi jsou zde všichni. (18.06.2011)

Thriller jak má být. Tento remake se opravdu vydařil. Na Scorsesem je vidět jak se na filmu vyřádil. I takto malý příběh, je natočen absolutně skvostně. Vynikající kamera a svižný střih dostávají film do tempa, ze kterého nás dostanou až konečné titulky. De Nrio je zde absolutně boží. A Julliete Lewis taky zahrála svou hloupoučkou puberťačku excelentně. Mazec. (01.12.2006)

Jeden z největších herců všech dob a newyorský patriot (do letošního roku 2010 šest nominací na Oscara – z toho ceny za Kmotra II a Zuřícího býka, šest na cenu BAFTA a osm na Zlatý glóbus – proměněná za Zuřícího býka) Robert DeNiro se převtělil do démonického Maxe Cadyho, který měl čtrnáct let na to, aby v cele přemýšlel nad tím, zda ho jeho obhájce Sam kdysi solidně nepoškodil. Kdysi negramotný hrubián totiž brutálně znásilnil a zbil nezletilou dívku a jeho obhájce, šokovaný intenzitou činu, zatajil polehčující okolnosti. Cady na to nejprve jde přes Samovo špatné svědomí, poté se nebojí přiblížit jeho rodině a ve finále už pro advokáta není před krvavým střetem úniku. Martin Scorsese, který pokračuje ve své rozmanité tvorbě, tentokrát sáhl po přepracování klasického filmu noir v hollywoodském stylu. Oproti původní verzi (1962) tíhne víc k realismu a vypovídá hlouběji o násilí v každém z nás. Silný v kramflecích je Scorseseho snímek už tradičně v hereckém obsazení (dvě herecké nominace na Oscara), atmosféře i solidním napětí a ve velmi slušivém vizuálu (dvojnásobný držitel Oscara kameraman Freddie Francis). (08.07.2010)