Robbi

V edici ESO byla vydána brožovaná kniha „Sedmnáct zastavení jara“, později v časopise „Květy“ tentýž titul vycházel na pokračování v atypickém formátu 13×17 cm. Byly zde uvedeny snímky ze seriálu.

Když v úvodu filmu střílí Ray Tango (Sylvester Stallone) na kamión, je evidentní, že před třetí ranou nemá natažený kohoutek (odpovídá tomu poloha spouště). Přesto bez problémů vypálí.

Pro záběry katastrofou postižené lodi byla použita někdejší pýcha francouzského rejdařství CGT French Line, slavná Île de France, jež se například podílela na záchraně cestujících z potápějícího se parníku Andrea Doria. Pikantní je, že Île de France už byla de facto určena k sešrotování a v době realizace filmu už patřila Japoncům, kteří ji přejmenovali na Furansu Maru (ovšem jen na jedinou cestu z Francie do Japonska). Filmaři si někdejší Île de France od Japonců vypůjčili a o několik týdnů ji prodloužili život. Poté už znovu Furansu Maru odplula z moře Seto u pobřeží Ósaky, kde natáčení probíhalo, k finální likvidaci.

Píseň, kterou Frank (Leslie Nielsen) a jeho kolegové jako falešní hudebníci pějí na slavnosti pořádané prezidentem u příležitosti projevu dr. Alberta Meinheimera (Richard Griffiths), je „Bésame Mucho“ od mexického skladatele Consuela Velázquez Torrese. Ve svých raných dobách ji zpívali i Beatles na štaci v Hamburgu a zopakovali si ji i při práci na projektu „Get Back“ (1969) – ten zmapoval Peter Jackson v minisérii Betles: Get Back (od r. 2021).

Na konci předchozího filmu Bláznivá střela (1988) říká starostka Lilian Barkley (Nancy Marchand) poručíkovi Frankovi Drebinovi (Leslie Nielsen), že se vrátí k policii v hodnosti kapitána. Ovšem Drebin je v tomto filmu i nadále poručíkem.

Film navazuje na šestidílný seriál Police Squad! (1982), ale název celovečerního filmu se tvůrci rozhodli změnit, aby neupomínal na sérii Policejní akademie (1984). Vybírali asi z dvaceti možností a The Naked Gun vybrali podle vlastních slov proto, že „slibovala mnohem víc, než mohla splnit“.

Když se kapitán Ed Hecken (George Kennedy) dívá na fotografii lodi „I Luv You“, říká, že je z Caracasu a označí ji za panamskou. Caracas je ale ve Venezuele.

Na schůzce nepřátel USA v úvodu filmu se sešli politici Jásir Arafat (David Katz), Michail Gorbačov (David Lloyd Austin), Muammar Kaddáfí (Robert LuJane), Ajatoláh Chomejní (Charles Gherardi) a ugandský diktátor Idi Amin (Prince Hughes) a samozřejmě proradný Paphshmir (Raye Birk).

Charlie Smith (Bud Spencer) před závěrečnou rvačkou v přístavu říká Sonnymu (Giuliano Gemma), že neumí plavat. Spencer byl ještě jako Carlo Pedersoli mistrem Itálie na stometrové trati – styl prsa, reprezentoval svou zemi na OH 1952 a 1956 a jako vůbec první Ital v historii dokázal zaplavat 100 m volným stylem pod jednu minutu.

Hlavním „hrdinou“ je Volkswagen Käfer L87 o objemu 1200 kubických centimetrů z roku 1963. Pro závodní scény byl použit další „Brouk“ osazený dvoukarburátorovým motorem Porsche o výkonu 1600 koní, používaným ve vozech Porsche 356 Super 90. Další dvacítka automobilů byla použita pro různé speciální scény.

Kdo vybral autíčku číslo 53 není doloženo, mohl to být producent Bill Walsh nebo režisér Robert Stevenson. Jeden z nich byl fanouškem nadhazovače Dona Drysdale z baseballového týmu Los Angeles Dodgers. Ke svému jménu přišel na základě skeče komika Buddyho Hacketta, představujícího šišlajícího lyžařského instruktura. Jeho výraz „hoy-bie“ (dneska fajn) se štábu líbil a přetvořil si ho na Herbie.

Žlutý „Thorndyke Special“ s číslem 14, na němž Peter Thorndyke (David Tomlinson) jede závěrečný závod El Dorado, je vůz Apollo GT s italskou karosérií, poháněný vidlicovým osmiválcem Buick 2145 CID s hliníkovým blokem motoru.

Při pohledu na startovní rošty na tratích v Riverside a Laguna Seca je evidentní, že na něm není ani vůz Petera Thorndykea (David Tomlinson), ani Jima Douglase (Dean Jones)

Prezidenta Asociace, komentujícího závod El Dorado, ztvárnil Andy Granatelli, oficiální dovozce vozů Ferrari do USA.

Při bitce ve stanici podzemní dráhy Nelkenstraße se Jiří Hradec (Rudolf Jelínek) mimo jiné utká i s jedním z rváčů, ztělesněným kaskadérem Jaroslavem Tomsou. Rvačku si pak zopakovali v epizodě Rukojmí v Bella Vista (1978), tentokrát v podpalubí lodi Morava směřující do Chile.

Název stanice metra Nelkenstraße, kde je Jiří Hradec (Rudolf Jelínek) napaden skupinou z White Lines pod vedením Honzulky Böhma (Ladislav Křiváček) a Leopolda Fanty (Josef Bláha), je smyšlené – ani ve Východním, ani v Západním Berlíně takto nazvaná zastávka nikdy neexistovala.

Když se Jan Zeman (Vladimír Brabec) vrací vlakem z NSR na pražské Hlavní nádraží, očekává ho tu mjr. Žitný (František Němec) a plk. Kalina (Miloš Willig). Za nimi můžeme vidět lokomotivu T478.3 (přeznačeno na řadu 753) zvanou „Brejlovec“. Epizoda se odehrává v roce 1961, ovšem projekt lokomotivy byl vypracován až v roce 1967 a do výroby se dostala o rok později. Navíc nemá zmíněný „Brejlovec“ původní zelenokrémový nátěr, ale pozdější karminové provedení.

Když poručík Libor Krejcárek (Jiří Krampol) dává dohromady světlo havarovaného vozu, činí tak tehdy často používaným acetonovým lepidlem Kanagon. Znali ho především ti, kdo lepili mapírové modely.

Při výslechu spisovatelky Evy Šípové (Regina Rázlová) používají vyšetřovatelé magnetofon československé výroby Tesla B100 Stereo.

Do Berlína provázeli prezidenta Háchu jeho dcera Milada, pracovník kanceláře prezidenta Kliment a ministr zahraničí František Chvalkovský. Hácha (Rudolf Hrušínský st.) také neutrpěl srdeční záchvat za přítomnosti šéfa Hitlerovy kanceláře Otto Meissnera (Luděk Munzar), nýbrž při rozhovoru s maršálem Hermannem Göringem. Jmenován není ministr (František Němec), podle okolností by mělo jít právě o Chvalkovského. Postavy lékaře a komorníka Kouby jsou z tohoto hlediska smyšlené.