Suzana

Pestrobarevnej úlet plný mluvících dinosaurů...

Juno je příjemně natočený film o prekérní životní situaci – řekněme nechtěném a předčasném těhotenství. Hlavní hrdinka v bezprostředním a mírně ztřeštěném podání slečny Page si získává mé sympatie hned na začátku. Rozhodne se totiž podniknout něco, co je v mých očích skutečné heroický výkon – dítě dá k adopci páru, který po něm už na první pohled velmi touží. I když…né tak docela. Juno je zkrátka sympatická postava – dokázala se smířit se svou situací bez zbytečného sebelitování a depky, naopak vše ironicky komentuje a nakonec dochází k závěru, že na lásku, potažmo na rodičovství musí být dva.

Jako dítěti mi učarovala myšlenka, že bych byla jako Robinson Crusoe na krásném ostrově bez otravných rodičů. Takže asi nostalgických 40%.

S velkým očekáváním přišlo zároveň velké zklamání. Čekala jsem... "něco více". Hlubší myšlenku, poslání, provázanější příběh, lépe prokreslené charaktery... Všeho semi dostalo tak nějak napůl. Scénář klouže po povrchu a ani audiovizuální stránka, přestože je uchvatná, nic nezachraní. Škoda...ale přesto, pořád je to jeden z těch lepších scifi snímků poslední doby.

Když jsem byla malá, ráda jsem se bála. Tuto hororovou pohádku jsem viděla ve věku 6-ti let, kdy děti čekají od pohádek, že je budou uspávat a zanechalo to ve mně následky. Pohádka byla adrenalinový zážitek – celou dobu jsem se choulila v křesle a děsila se zvrácené Chýlkové (získala si mě zpátky až když jsem o něco později viděla Přítelkyni z domu smutku), která obcovala s Chrtem (úžasný Rösner, ten mě děsí pořád). Ale nemohla jsem od toho odtrhnou oči :-) Od té doby potřebuju pravidelnou dávku hrůzy...

Hrůza!! Na toto se nedá dívat bez újmy na zdraví. Už i ten název....

Stačil mi jeden díl, abych pochopila jak vypadá seriálové peklo. Odpad! nedám....jak by k tomu přišel ten chudák pes??

No jo, asi tomu moc fandím, ale pár světlých chvilek to mělo. Ty bohužel přebíjí zbytečné karikatizující :-) postavičky a natahovaný konec...co bylo vlastně smyslem filmu? Jo, čtu komedie, takže jsem se aspoň tak nějak...pobavila. Všechno nejlepší! není žádny zázrak, smíchy se u něho za břicho popadat nebudete, ale pořád se na to dá koukat. (viz Pásnká jízda)

Opravdu gurmánský zážitek! Úroveň stolování, jídlo jako čistá konzumace, jídelní pseudosnobismus a ochotní číšnici - věci, které jsou stále k vidění v kdejakém jídelním a restauračním zařízení zobrazuje Švankmajerm originalním, ale pravdivým způsobem. Ostatně, pro takovéto zážitky nemusíme chodit daleko.

Jodie mě opět přesvědčila o tom, že je mimořádně nadaná herečka. Její postavu ji věřím a to i celý její přerod z uťápnuté starostlivé mámy na silnou ženskou, ve které mateřský pud vzbudil instinkty dravé šelmy, a tak neváhá použít zbraň a násilí ve snaze zachraňovat. David Fischer odvedl dobrou práci. Skutečně jsem se nenudila, jen jsem sem tam musela přimhouřit oko nad nějakou tou nelogičností (zničení kamer až na konci, zloději jsou takoví amatéři, že ani nepoužijí masky), všechno mi ale vynahradila skvělá kamera. Plynulé průlety kamery domem navozují napínavou atmosféru, kterou doplňuje chmurná hudba.