Preyer

Člověk od takového filmu nečeká převratnou logiku ani nějak originální scénář a snaží se nevnímat lehčí logické nepřesnosti a hlouposti, ale tady to nejde, tady to na každém rohu bije přímo do očí. A když už to nejsou logické nepřesnosti (i když nepřesnost je hodně mírné slovo vzhledem k tomu co tenhle film předvádí), tak jsou to snad všechna možná klišé a patos co se dá do jednoho snímku napasovat. Jediné dobré scény jsou známy už z traileru (bojová scéna s lodí a ucházející proslov Idrise Elby) a film dál už nepřináší nic zajímavého. Herci nevýrazní, vedlejší postavy jsou otravné, na akci se čeká strašně dlouho přes jedny z nejhorších dialogů za dlouhou dobu a stejně ta akce zaostává třeba oproti takovému Man of Steel. Jediná hvězda za Idrise Elbu, kterého se scénář snaží potopit jako kohokoliv jiného, ale jeho aspoň částečně zachraňuje charisma. Na takhle vysoký rozpočet to dopadlo hodně špatně. /25%/

Vzhledem na ohlasy typu „Nejlepší válečný film všech dob“ jsem čekal něco víc. Každopádně film má své kvality. Tento příběh, natočený podle skutečných událostí je dost zajímavý a na konci i nějaká ta slza ukápla. Technicky je film dobře zrežírovaný. Akční scény jsou poutavé a já se při nich nenudil. Trochu mě zklamala zvuková stránka, chtělo to nějakého pořádného skladatele typu Zimmer, protože tu chybí výrazný soundtrack. První polovina byla trochu nezajímavá a nezaujala mě jako ta druhá, která se odehrávala na bojišti. Bojové scény jsou dost brutální, což přidalo na autentičnosti. Také to mělo celkem svižné tempo, takže nudných pasáží ve snímku moc není. Herecké obsazení je výborné. Garfielda moc nemusím, ale do tohoto filmu zapadl. Mel Gibson opět ukázal, že je skvělý režisér. Na pět hvězd to u mě není, ale určitě doporučuji se na to podívat. /80%/

„Prokletý ostrov“ je zatím nejslabší Scorseseho dílo. Tentokrát se žádný zázrak opravdu nekonal. Sice to mělo svou atmosféru, ke které přispěl i tajemný ostrov s psychiatrickou léčebnou. Námět nebyl špatný. Možná trochu těžší na pochopení, ale já ho pochopil. Vadila mi dvouhodinová stopáž, která byla prodloužená zbytečnými a lacinými flashbacky do jeho minulosti (např. zjevování jeho mrtvé manželky). Zbytečné scény, které děj nikam dopředu neposouvali. Jenom měly zobrazovat jeho psychický stav a hlavně ten závěr byl takový nijaký. Tenhle film je jen na jedno zhlédnutí, protože když se dozvíte pointu celého snímku, tak se už vytrácí ta tajemná atmosféra. Vyzdvihl bych výborný (jako vždy) herecký výkon DiCapria a také velmi vydařenou zvukovou stránku. Trochu lepší zpracování, smysluplnější závěr a hodnocení by mohlo být vyšší. Ale za jedno zhlédnutí to určitě stojí. /60%/

Přiznám se, že začátek filmu jsem musel vidět 2x (+ jsem si pár pasáží pouštěl zvlášť) a k tomu jsem si přečetl pár komentářů (odpad až 5 hvězd) než jsem se rozhodl nějak se vyjádřit. Atlas mraků, u mě nezabodoval, a to proto, že je každou minutu o něčem jiném. Je vyprávěn formou střípků z různých časových období, které mi nedávaly moc smysl a nerozuměl jsem jim. Skoky v čase se dějí bez nějakého předem daného klíče, takže se během několika vteřin, dostaneme z minulosti do budoucnosti a zpět do minulosti, bez jakékoliv vysvětlující pointy, proč tomu tak je, nebo proč se příběh zabývá zrovna touto scénou, či dějem, které má nějak navazovat na další děj. Pokud by to bylo uděláno po vzoru minisérie, kde by se jednotlivé příběhy mohly více rozvinout tak aby divák pochopil návaznost (jeden díl, jedno období s lehkým posunem v ději, který by navázal na druhý díl - vysvětlení myšlenky formou vyprávění že tato skutečnost, situace, čin, postava, příběh samotný, ovlivnil tu a tu postavu v tom a tom příběhu který navazuje) jednotlivých období a skutků, potom bych určitě takový projekt ocenil více. Nejvíc mou pozornost upoutalo vyprávění z budoucnosti a postapokalyptické budoucnosti, kterým ale opět chyběla nějaká důležitá součástka, která by je propojovala s předchozím dějem. Mnoho věcí není vysvětleno (jen v malých náznacích divák může přemýšlet o tom že koncern zabývající se jadernou energií, udělal nějakou botu a všechno se nějak pokazilo, a proto vypadá postapokalyptická budoucnost tak jak vypadá - jenže to zase nekoresponduje z budoucností, ve které žádná katastrofa není nijak vidět a není zmiňována, takže energetická katastrofa se nekonala. Potom není jasné proč postapokalyptická budoucnost vypadá tak jak vypadá) Spousta scén mi přišla zbytečná a nerozuměl jsem jim. Hlavně se to týkalo důchodců a spisovatele (v podání Toma Hankse v 70 letech), které jakoby tam ani nepatřily, nebo jsem prostě jen nepochopil propojení s ostatními příběhy. Budoucnost a postapokalyptická budoucnost propojené byly přes Sonmi 451 a její touhu po svobodě, kdy záznamy ovlivnily další děj. Minulost a současnost, tady spíše jako by překážely, protože podle mého nic nevysvětlují a nemají tak velký vliv na další dění. A nebylo mi moc jasné, proč se kamera neustále věnovala tetování v podobě komety, které v ději nemělo žádný význam a ani se o tomto tetování nikdo nijak nezmiňoval (Poznat některé herce ve svých maskách, bylo opravdu umění. Hlavně v případě Halle Berry a Hugha Granta). „Atlas mraků“ byl na mě moc složitý, komplikovaný a nedával vůbec žádný smysl. Víckrát už ho vidět nechci. /5%/