Dudek

Přiznávám, že tahle bondovka se mi hodně líbila. Perfektně natočená akce, zajímavé lokace, pěkné vtípky a povedené podmořské záběry, to vše v luxusním balení s celkem slušným dabingem. Jenže je tu pár ALE! Souhlasím s woodym, že záporák (a jeho fádní klapka přes oko) je absolutně nevýrazný, alespoň že má tu roztomilou zálibu s rybkama v bazénu. Vynálezy od pana Q dnes vypadají docela legračně, ale můžeme být radi, že se tu tenhle příjemný muž v nejlepším věku objevil, je krásné ho srovnat s jeho moderní variantou - postava, která se v průběhu věků vůbec nezměnila - navíc . A posledním problémem a to asi tím největším je ostře přetažené finále, které baví asi tak prvních pět minut. Poté už scéna pod vodou bez dialogů a příšerným hudebním doprovodem začíná velmi nudit. I když je vtipné sledovat, jak si Largo v klídku odplouvá zpět ke svým bombám a nikdo krom Bonda si jej zpočátku nevšímá. Po této úmorné scéně ještě přijde vsuvka, kdy se Bond projede až neúnosně legračně na palubě Disco Volanté a záhadné zmizení neplavce s kruhem. Nebýt toho konce, pokládal bych tuto bondovku za podobně kvalitní, jako novějšího Muže se Zlatou zbraní. Connery s Moorem tu mají vůbec k sobě celkem blízko.

Filmařsky celkem slušné pokračování mnohem nadupanějšího Omenu, divácky však zbytečný zážitek, který kazí hned několik problémů. Předvídatelný děj, přílišné rozfázování příběhu a velice hloupá první polovina filmu. Ať si tu každý říká co chce, v rámci mezí se však jedná o originální film s novou zápletkou. Konflikt ďáblova syna a okolí je tentokát transformován do problematiky vyrovnání se s vlastní identitou, i když v první fázi přeci jen hodně vychází ze zápletky prvního dílu. Snímek začíná jak už jsem řekl docela hloupě, sesnámíme se s hlavními hráči a dojde k několika vraždám. Ději však chybí napětí a i když sledujeme značně morbidní vraždy (zasypaní pískem, přejetí kamionem), úplně jim chybí 'drajv' prostě se to děje a nám je to vcelku jedno. V druhé části, kdy si konečně Damien uvědomí svou vlastní identitu však snímek, ač stále postrádá propriety, kterými se proslavil díl první, graduje a opravdu se na něj dá dost dobře koukat. Závěr není tak úžasný jako pokus o vraždu v kostele, ale nepostrádá dobrou temnou atmosféru a skvěle otevírá velmi dobré pole pro pokračování. A abych nezapomněl, napíšu ještě něco co všichni víte: Hudební doprovod je opět boží a chorálů si užijete mnohem více než v případě prvního dílu.

Trochu překvapivě velmi nudný film s Jeanem Renem v roli, ve které bych mnohem radší viděl někoho jiného. Vizuálně přestylizovaná podívaná se snaží na diváka zapůsobit hlavně vzhledem, selhává v základních faktech. Akčnější scény jsou zaměřeny většinou na špatnou osobu a ač nejsou zběsile přestříhané chybí jim přehlednost. Jednotlivé postavy jsou příliš ploché a jejich motivace působí přiliš umělým dojmem. Hlavní zápletka je banální, ale snaží se vypadat rafinovaně, je tedy dokreslena zbytečným množstvím podivně ukončených odboček, které mají na snímek vrhat dojem áčkové záležitosti. Problém je i v hlavní postavě, která trpí stejnými neduhy jako všechny ostatní a navíc její chování nevypadá příliš přesvědčivě. V žádném případě tak nemůže film táhnout a pouze zapadá do jeho dusné (myšleno pejorativně) atmosféry. Nevhodné je i obsazení a tak jediním z mála kladů je hudební stránka, která sice také působí schizofrenním dojmem, ale nějakým podivným způsobem dokresluje tuhle nepovedenou podívanou. A v neposlední řadě překvapí rozpačitá kamera, které by rozhodně neškodila větši dynamičnost - docela by mě zajímalo, jestli je neschopný i střihač, nebo neměl jen z čeho vybírat. Říše vlků je prostě film, který pokračuje v trendu posledních let, vizualně líbivá podívaná, která bohužel nepostrádá jen hloubku, ale je naprosto prázdná a nemá téměř ničím - krom pěkného kabátku - zaujmout. Možná se vám to bude líbil více, vypnete-li titulky i zvuk a budete se soustředit pouze na obraz.

Film který si hraje na převracení klišé, příčemž je sám používá k vlastnímu prospěchu nemůže být zase až tak špatný. Ovšem samotná premisa zde není využita až do dna a příběh značně pokulhává v mnoha ohledech. Jack Black nepatří mezi mé oblíbené herce, jeho výkon mu absolutně nevěřím. Prostě jsem jen viděl herce, který se snaží oslnit kamery a vůbec celý štáb, ovšem tyhle jeho kreace nemají šanci přistoupit až k divákovi. A ani scénář mu nevkládá do úst přilišné perly, ty dialogy byly opravdu strašné. O dětech se nemá ani smysl bavit. Tím největším kladem jsou pak - a to je nejdůležitější - samotné songy, které prostě šlapaly a měly páru, ale doma bych si je opravdu jen tak z trucu nepouštěl, jsou spíše skvělou pohonou jednotkou pro film. Jack Black zpívá opravdu velmi dobře, ale to jsem od něj čekal.

Povedená česká konverzační komedie, jejíž kouzlo tmelí zejména velmi dobře napsané postavy a samozřejmě herecké výkony hlavních představitelů. Ti na minimálním prostoru rozehrávají tak úžasné konfrontační drama, až nad tím zůstavá rozum stát. Na české poměry se jedná vůbec o vyvážené dílo, které nijak výrazně nepochybuje. Jedním z mála záporů je postava jiřího Krampola, jehož jednoúčelnost je přímo do očí bijící. Divadelní předloha je více než zřejmá, ale tentokrát to vůbec není na škodu. Děj funguje a příběh se příjemně sune až do samotného konce. Petr Nárožný v roli otce pří exceluje a strhává veškerou pozornost jen na sebe. Na diváka se hrne jeden zvrat za durhým a tak je stále se na co dívat. Ač české filmy nemám zrovna rád, některé socialistické komedie stále mají své kouzlo. Za Ten svetr si nesvlíkej můžu dát tvůrcům jedině palec nahoru.

Silnější tři hvězdičky zejména za opravdu velmi líbivou vizuální stránku, kterou čas vůbec nedokázal poškodit. Ani se mi nechce věřit, že tento film vznikl roku 1944. Po dějové stránce též není téměř co vytknout a Hitchcock drží film nad vodou celou topáž, ale abych se přiznal, tohle minimalistické drama mě vůbec nechytlo.

Já Dundeeho vůbec nemám rád a s radostí se mu vždy obloukem vyhnu, ale jelikož jsem se včera nudil, přeci jen jsem riskl tento skvost zhlédnout. A bavil jsem se. Snímku nechybí vtip a díky vcelku zdařilé režii utíká docela rychle. Jediným záporem je jeho až příliš velká neoriginalita, zejména závěr moc nápadů nepobral.

Když mi bylo asi šest let, měl jsem trilogii Nekonečných příběhů velmi rád, ač první díl mi připadal nejhorší. Efekty mi ani v té době nepřipadaly moc dobré, ale Falco se mi z nějakého důvodu docela líbil, dokonce jsem jej chtěl mít doma. Dnes je situace trochu odlišná. Falco mi díky svým šupinám připadá odporný, ale přetrpět celý film mi nedělalo takové problémy. Pochmurná atmosféra a špinavý obraz mě sice nenaplňují ani dnes, ale mohu rozhodně říct, že to není tak špatný film, jak jsem dříve myslel. Jistě nejlepší fantasy své doby, které ovšem pořádně ohlodal zub času.

Rozhodně veliké překvapení, čekal jsem totiž něco úplně jiného. Wasabi je úžasným představitelem průměrné kinematografie. Film samotný není nijak úchvatný a klasická dynamická režie Gérarda Krawczyka už začíná být docela otravná, ale Jean Reno přesně zapadnul do své role a snímek drží na té správně provozní teplotě. Začátek není zrovna povedený, je sice vcelku rychlý a režijně cool zvládnutý, ale o jeho vtipnosti by se dalo polemizovat. Navíc pro zbytek filmu není až tak podstatný, díky čemuž přímo šokuje jeho délka. Scéna v bance má sice své opodstatnění, ale tvůrci si rozhodně měli šetřit esa až na konec snímku. Po příjezdu do Japonska jsem se bál trapnosti Renoovi dcery, nakonec se však ukázalo, že je to docela sympatická postava. Stejně tak to bylo i s jeho kolegou, který nebyl tak trapný, jak jsem očekával. Ačkoli snímku chybí gradace, dokáže podobně jako třeba série Taxi vcelku příjemně zabavit. Několik scén je opravdu povedených a pokud budete ignorovat ty zbytečné, určitě se vám bude také líbit.

SPOILER: Vysvobození, Hory mají oči, Strašáci... Klasické perly žánru hixploitation a všechny spojuje naprosto identické schéma. Příjezd do neznámých končin, daleko od civilizace, jejichž obyvatelé jsou nějakým způsobem degradovaní či primitivní. V první fázi jsme seznámeni s postavami a satmotným okolím. Nebezpečí je skryto a začíná se odhalovat velmi pomalu. Pudy dříve zdánlivě nevinných začnou vycházet na povrch nebo se odněkud vynoří netušené nebezpečí. Počáteční náznaky začínají pomalu dostávat znatelné obrysy a nebezpečí již začíná prosakovat na povrch. Hrdina začíná tušit, že je něco v nepořádku, ale díky své civilizovanosti se snaží strach zadusit. Poté zpravidla přijde první útok, znásilnění, se kterým ostatní nemohou nic dělat, nevědí o něm. A napětí postupně graduje až k nesnesitelným hodnotám. Následuje akt pomsty, při kterém se hrdinové postaví nebezpečí - civilizovanost jde stranou, následuje resocializace, hrdina se adaptuje podmínkám a v myšlení se spodobňuje s útočníky, které povětšinou brutálním útokem zabije. Scéna, ve kterém se postavy postaví nepřítelům je většinou nejdelší z filmu, jde v ní o hodně a celá je ponořena v intenzivním prožitku. Napětí se line ze všech stran a tvůrci nedávají divákovi možnost úniku. ___ Dustin Hoffman se ukazuje jako výtečný tahoun příběhu, jeho přerod je naprosto uvěřitelný, stejně tak jako většina situací, které tento snímek zobrazuje. Po letech sice není tak intenzivní, ale závěrečná scéna má stále 'drajv' a funguje na výbornou.