Vzývání mého bratra démona

Kenneth Anger byl pro mne ještě do nedávna velkou neznámou a po zhlédnutí tohoto opravdu netradičního shortu, jsem mu přišel i docela na chuť. Chaotické obrazce, démonický – lehce okultní námět, hypnotizující motivy, povedený střih a především dobrá hudba z dílny Micka Jaggera udělali své. Vyšel z toho opravdu vydařený mišmaš, který ovšem není pro každého. Ve své době se zřejmě velké divácké přízně nedočkal a to i díky hákovým křížům a (místy) homosexuální mu podtextu. Osobně mě nejvíc zaujalo kouření z lebky. Je potřeba vypnout mozkové závity a nechat se unášet na vlně šíleného okultního rituálu – jenom tak si tento kraťas dokáže člověk užít… (18.07.2012)

Další naprostá šílenost, tentokrát ozdobená účastí Micka Jaggera. Co se týká jeho hereckého výkonu, tak v Angerově filmech se sotva pozná dobrý či špatný herec (otatně tehdejší Rolling Stones v tom hráli snad všichni), ohledně jím složené hudby, by mě zajímalo, na jakých drogách zrovna jel. K filmu se to hodí, ale na poslech je to dost hrůza. (16.07.2006)

Psychedelický a experimentální kraťas doplněný hudbou Micka Jaggera (Rolling Stones) a také herecká účast celé kapely. Pro zážitek vizuální a zvukovou halucinaci je to zajímavá záležitost, proto hodnotím vysoko, ale nepůsobí to na mě dojmem, že by v něm byl nějaký hlubší význam. Ač se tak možná tváří. Spíš má za cíl odtrhnout od reality a navodit zvláštní pocity. Hudba, dá-li se tomu tak říci, má spíš funkci nervního podkladu a buď vám bude vadit nebo ji s vizuálem přijmete. Co se týká obrazových vizí, tak je tu mix jakési černé seance, vhození mrtvé kočky do ohně, zřejmě narážky na válku ve Vietnamu a 2. světovou válku, artistické obrazy, záběry nahých chlapců, vůdce satanistické církve Anton Szandor LaVey, expresivní prolínání symbolů (Thelema, Horovo oko, soví oči ad.), záběry s albínem, kterému zřejmě hrůzou zbělely vlasy a spousta dalšího. Dost tripózní věc pro okrajovější publikum. Není to v kontextu Rolling Stones trochu znepokojující? Smrknout lze ZDE. (03.02.2015)

Veľmi sugestívny snímok nielen obrazovo, ale aj v hudobnom plechovom a halucinačnom zvuku Micka Jaggera. Autor snímku Kenneth Anger patrí do okruhu filmárov experimentu a medzi popredných členov Underground Cinema, tzv. podzemného filmu. V roku 1960 vzniklo New American Cinema, pod skratkou N.A.C. z iniciatívy Jonasa Mekasa, ktoré združovalo amerických nezávislých a avantgardných filmárov, medzi ktorých patril aj spomínaný Kenneth Anger. V manifeste tejto skupiny sa hovorilo, že: "Nechceme filmy falošné, uhladené, vyšperkované. Nech sú radšej drsné a nenablýskané, zato živé. Nechceme ružové filmy, chceme filmy vo farbe krvy." Tak pôsobia aj filmy Kennetha Angera. Surovo a drsne. Anger je navyše fanatikom okultizmu a čiernej mágie a ospevovateľom homosexuality a nepochybne to bolo citeľné aj v tomto jeho prelomovom a v undergroundovom filme veľmi úspešnom snímku. Pre undergroundový avantgardný film zostane Anger filmovým básnikom a režisérom, ktorý spája mágiu s filmovým umením. Pre samotného Jonasa Mekasa zostane Vzývanie môjho brata démona naveky zdrojom tajomnej energie, akú vyžarujú len umelecké veľdiela. (09.06.2011)

Ve své době to byl avantgardní experimentální film. Nelze mu upřít jisté estetické kvality a dnes má navíc i hodnotu historickou – už třeba proto, že v něm hraje A. S. LaVey. Pokud jde o použité symboly, je to okultně vzato naprostý guláš, který nevyvolá ani sysla z nory, natož pak nějakého „bratra démona“ z lidského nevědomí. (V roce 1955 natočil Anger dokument o zřícenině Crowleyho opatství Theléma v Cefalù na Sicílii, který se ztratil. Je to škoda, ten film bych moc rád viděl. Z natáčení se dochovalo jen několik fotografií zachycujících malby démonů, jimiž Crowley vyzdobil stěny místností zmíněného domu.) (12.08.2023)