Beetlejuice

Bizarní vylomenina plna absurdit, černého humoru a Keatona utrženého ze řetězu z dob, kdy Johnny Depp a Helena Carter byli pasé a rozpočet se dal počítat na prstech jedné ruky. Vzhledem k pozdějším filmům jsem čekal víc narážek, třeba tak funkčních jako v Mrtvé nevěstě, což však kompenzuje nádherná Winona Ryderová a svižná stopáž. Existuje ale celá řada silnějších Burtonových zářezů. [Přesná stopáž: 88 min] (27.12.2008)

Moc mi to nesedlo a vlastně mi to vůbec nepřišlo jako komedie - ve skutečnosti mi celý ten film přišel strašně depresivní. První rána přišla hned na začátku, když se ukáže, že se Adam s Barbarou utopili (kvůli tomu debilnímu čoklovi) - vůbec jsem na něco takového nebyl připravený! A želel jsem ztráty tak sympatických mladých lidí (obsadit Aleca Baldwina a Geenu Davis do rolí manželů mě osobně nadchlo, protože mám oba herce moc rád). Evidentně těm chudákům nikdo nesdělil zásadní poučku, že čelnímu střetu se zvířetem se nikdy - NIKDY - nesnažíme vyhnout stržením volantu, nýbrž naopak zvíře v cestě nabereme čelně, aby náraz co nejvíce absorbovaly deformační zóny, které jsou na to připravené. Neznám moc filmů, kde by hlavní postavy zemřely již v úvodních minutách, a zde mi to fakt těžce nesedlo. Za druhé mě hluboce rozlítostnila Burtonova vize posmrtného života, v němž se člověk stane ve vlastním domě cizincem a současně vězněm - představa, že bych měl prožít něco podobného jako filmoví manželé, mi přijde zcela nesnesitelná. A konečně šok jsem prodělal i v momentě, kdy se na scéně konečně objeví titulní postava Betelgeuse (na záměně jeho jména za Beetlejuice fakt nic vtipného nevidím), protože jsem zděšeně zjistil, že mi je extrémně nesympatický, a nenáviděl jsem ho a současně nechápal, že se v celém filmu vlastně vyskytuje překvapivě málo (asi jen 15 minut), ačkoli je to titulní postava. Na druhou stranu tam hrají skutečně skvělí herci (Winona Ryder!), na svou dobu to má velmi dobré triky, a místy tam probleskuje ta nádherná fantazijní živelnost, kterou mám na Burtonových filmech rád, ale stejně nic z toho ten film v mých očích zachránit nedokázalo, a podruhé bych se mu už vyhnul. (09.12.2021)

Další šílená Burtonovina. Burton je zajisté jeden z nejvěrnějších zákazníků všech drogových dealerů. V tomto snímku si ujížděl na obzvlášť kvalitním materiálu. Zápletka je velice přímočará. Dva retoši tragicky zahynou a do jejich domu se nastěhují další retoši s dosti extravagantním stylem. Mrtvým retošům poté nezbývá nic jiného, než se pokusit nové obyvatele domu všemi prostředky vypudit. Prostředky duchů bývají zpravidla zredukovány pouze na strašení. Vzduchem se táhne extrémně groteskní atmosféra a místy dokonce funguje. Dějová linie pro mě nebyla závratně poutavá. Nicméně musím ocenit herecké výkony v neobyčejných rolích, které nebyly napsány pro každého. Jen mě nesmírně iritovala emo postava Winony Ryder, neboť mě pohled na všechny tyto depresivní černě oděné retardy nedělá dobře. Nejlépe si vedl Michael Keaton, kterého bych v jeho roli nepoznal. Tento film je studnicí šílených nápadů. Co se šílenosti týče, tak si nejsem jistý, zda se tomuto filmu Burton někdy později vyrovnal či vyrovná. Možná v chystaném pokračování. Rozhodně se nejedná o snímek, na kterém by si pochutnal každý. Pokud se však naladíte na stejnou vlnu s autorem, tak si jej pravděpodobně dost užijete. Doporučuji vyzkoušet LSD. Jsem si jistý, že bych v takovém případě hodnotil lépe. V normálním mentálním rozpoložení se mi snímek do vkusu netrefil. Přesto velmi pozitivně oceňuji originalitu. Pokud Tim Burton tvoří filmy jinak než ostatní, tak mu nikdo nemůže říct, že je tvoří špatně, protože je nemá s čím porovnat. Lepší 2 hvězdy. (13.01.2017)

Beetlejuice je příjemná duchařská komedie Tima Burtona, kterou natočil ještě než se proslavil svými Batmany, Marsem útočí! nebo nejnovější Ospalou dírou. Už v tomhle filmu se dere na povrch jeho nezcela normální vizuální představivost, která však mohla naplno explodovat až ve výše zmíněných snímcích s nepoměrně větším rozpočtem. I tak je ale Beetlejuice chytrým a nepitvořivým pokoukáním, u něhož se sice nebudete vysloveně válet smíchy, ale úsměv na vaší tváři vyloudí. Setkáme se v něm s mladým párem čerstvě zesnulých manželů, kterému se do jejich milovaného domku nastěhuje extravagantní rodina z New Yorku. Za chvíli je pochopitelně dům vzhůru nohama, a tak se naše dvojice rozhodne nepříjemných obyvatel zbavit. Nakonec, jsou přece duchové, takže by klasické strašení mělo celkem spolehlivě zabrat. Bohužel jsou oba mrtví jen krátce, a tak pro tuto činnost postrádají patřičnou praxi. V téhle beznadějné situaci se do celé záležitosti začne míchat "vyhaněč zlých lidí", bio-exorcista Betelgeuse, a vypukne to, čemu se říká drsný swing. Pro lidi i pro duchy... Obraz je krásně čistý, v podstatě bez chyb. To, co se skutečně povedlo, je zvuk. Díky výborně zvládnutému přenosu na digitální médium si tak můžete film a hudbou Danny Elfmana vychutnat v perfektní kvalitě. Disk přece jen patří k prvním dévédéčkům od Warner Bros., a tomu odpovídá i jeho skromná výbava. Najdeme zde toliko poznámky o výrobě filmu, informace o hercích a režisérovi, a docela hezkou filmovou upoutávku. K dispozici je taktéž volba pro separovanou hudební stopu, jejíž užitečnost mi zde, i na jiných discích, trochu uniká. Když si ji pustíte, stejně vám tam zůstanou ta "hluchá místa", která jsou ve filmu úplně bez hudby. Film: 3/5 - fajn kousek, který vás přiměje ke spokojenému úsměvu DVD: 1/5 - nic moc (19.08.2020)

Dal som po rokoch repete a strašne som si to užil. Po prvé je to mimoriadne originálne - už zápletka o "bio-exorcistovi", ale tá je ešte obohatená o to, že vlastne on nie je tiež hrdinom ale tak trochu zloduchom. Tim Burton v rámci rozpočtu ukazuje maximum svojej vizuálnej kreativity, Danny Elfman napísal jeden zo svojich najlepších soundtrackov a casting je úplne dokonalý. Ideálny film na neskorý október. (24.06.2006)