Dobrodružství Robinsona Crusoe

Z mnou zhlédnutých filmů o Robinsonovi se tato verze drží knižní předlohy asi nejvěrněji, i přesto, že jsou tu některé odchylky. Ale... filmu dle mého názoru strašně škodí uspěchanost, což lze rozpoznat už po pár minutách projekce. V knize trvalo Robinsonovi dost dlouho, než se na pustém ostrově adaptoval, navíc neměl během prvních měsíců u sebe nic jiného než kapesní nůž, tenhle Robinson si na ostrově zvykl rychleji, než kdyby byl vysazen v pětihvězdičkovém hotelu s dámskou obsluhou nahoře bez. A tak bych mohl s výčitkami pokračovat. Buñuel si sice nechal záležet, ale mé požadavky neuspokojil. Jediná filmová verze Defoova románu, která naprosto splnila má očekávání a je mou srdeční záležitostí je Trosečník (25.06.2011)

Již přibližně 300 let stará literární a hodně oblíbená klasika Daniela Defoea z rukou filmového mága Luise Buñuela je pravděpodobně zatím nejlepším filmovým zpracováním osudů Robinsona Crusoa z období po roce 1642. Režisér pojal zpracování poněkud stručným způsobem a v porovnání s knihou chybí mnoho momentů z jeho strastipného pobytu na ostrově. Divák, který očekává film s naplněním všech osudů Robinsona, tak jako je uvedeno v knize, bude pravděpodobně trochu zklamán. Přesto působí film uceleně a jednotlivé části na sebe logicky navazují. Titul je z roku 1954, z doby, kdy se filmové umění mluveného slova utvářelo a nebylo ještě příliš daleko od dob němého filmu. To možná poznamenalo herecké výkony Dana O'Herlihyho v přehnané gestikulaci ve tváři i tělem. Byl tehdy na ostrově ještě sám a v této části filmu tedy nebyly prozatím žádné dialogy. Své pocity tedy nemohl Robinson vyjadřovat slovy a pomáhal si na dnešní dobu pro nás již úsměvnými gestikulacemi v obličeji připomínající Friga na mašině v němém filmu. I celkové chování filmového Robinsona na pustém ostrově nepřipomíná toho tolik obdivovaného knižního silného, důvtipného, dovedného a vynalézavého hrdinu. Ve filmu je znázorněn spíše jako plachý, ale houževnatý a vytrvalý. Divák, který tedy neočekává od filmu akční napětí a přesné kopírování obsahu knihy by mohl být spokojený. (05.07.2008)

Robinson Crusoe je klasickou dobrodružnou literaturou a ani na mé dětské poličce kniha nescházela. Luis Buñuel zdařile doplnil mé vlastní představy a romantické okouzlení klukovské dychtivosti po exotickém dobrodružství v zelené oáze tropické přírody a sluncem zalité písečné pláži naplno ožilo v rozkvetlé kráse filmového představení. Robinson Crusoe je na prvním místě zábavným tovarem k odreagování a chvilkovému zasnění. Navíc doba a myšlenky osvícenství jsou vhodným podkladem k autorově levicovému smýšlení, rovnostářskému soucitu a lehce nezdvořilého zpochybnění božské existence. Buñuel si se svým přirozeným nadáním pro surrealistické nálady pohrál s výjevy emocí hrdiny v jeho strachu, blouznění, opilecké halucinaci, úzkosti z osamělosti i paranoické podezřívavosti. Robinson Crusoe je filmovou olejomalbou a romanticky vznešeným snem idealistického přesvědčení. Hlavním hrdinou nevšedního dobrodružství rozechvělého volání tajemných dálek cizokrajných míst je Robinson Crusoe (velmi zajímavý Dan O'Herlihy, též v roli svého otce ve vidině blouznění), jediný přeživší člověk ztroskotané lodě. Touha po objevování neznáma se stává extrémním životním zážitkem. Holé přežití závisí na schopnosti přizpůsobit se nenadálé situaci. Samota je nejtíživější bolestí, práce je lékem. Důležitou postavou je Pátek (příjemný Jaime Fernández), Robinsonem zachráněný divoch před obětováním. Civilizace je výše než pohanství a nevědomost, přesto se spásou stává plnohodnotné uznání a přijmutí učenlivého a vděčného barbara za sobě rovného. Z dalších rolí: Robinsonem zachráněný námořní kapitán Oberzo (Felipe de Alba), jeho zachráněný kormidelník (Chel López), či první důstojník a vůdce vzpoury (Emilio Garibay). Robinson Crusoe je příjemně vyvedenou adaptací knižní předlohy Daniela Defoea. Klukovské představy se vrací do polozapomenutých dětských let a vznáší se a baví filmovými odrazy oživlé fantazie. (04.04.2019)

Byl jsem zvědavý, jak Buñuel zvládne žánr, který je pro jeho tvorbu naprosto netypický. A nakonec z toho vypadla celkem zajímavá, ale víceméně standartní adaptace, ve které Buñuel skoro ani není poznat. Ale bylo mi jasné, do čeho jdu, takže jsem to od toho tak nějak čekal. A popravdě to bylo celkem povedené, některé scény mi dost líbily, po filmařské stránce (a většinou i herecké) je to hodně povedené a dobrodružný žánr to vystihuje skutečně dobře. Jak moc je to věrné předloze sice netuším, ale špatné to skutečně nebylo. Jen je to prostě takové obyčejné, nepřekvapivé a ani nijak zvlášť zapamatovatelné, spíš to funguje jako příjemná jednohubka než jako něco, co si člověk zamiluje. Vyloženě fanda těchto příběhů ale zas tak moc nejsem, takže jsou ty moje dojmy nejspíš ovlivněné i tím. Ale za zhlédnutí to stojí určitě. Silné 3* (29.12.2021)

ZLÍNFEST Vystřihnout dvě scény (snová halucinace s otcem a teologický dialog Robinsona a Pátka) a, nesoustředíc se na styl, ani nepoznám, že na režisérské stoličce seděl Luis Buñuel. I když film není "buñuelovský", stále se jedná o výbornou, tak trochu jinou adaptaci notoricky známé knihy Daniela Defoea, která příběh ztroskotance nepojímá jako dobrodružné vyprávění jednoho muže a později jeho společníka, ale jako studii osamělosti jednoho muže (i když se k němu přidá společník). Muže, který při odjezdu z ostrova vzpomíná na staré časy, představované štěkotem psa... (04.06.2009)