Duna: Časť druhá

Audio-vizuálne dielo, u ktorého som prestal dýchať. Nikdy som "nepočul" film, ktorý by pracoval so zvukom tak vedomo a tak detailne. V určitých pasážach bol zvuk frekvenčne tak komplexný, že sa "hýbal" vzduch v IMAXu. Normálne ma prebasovaná hudba dokáže veľmi rýchlo fyzicky i mentálne vyčerpať, ale tu mal každý tón, každá rezonancia svôj opodstatnený dôvod. S bezchybným prepojením tohto zvuku s obrazovou stránkou, kde bol každý záber ako samostatná maľba, bol zážitok natoľko intenzívny, že pod čerstvým vplyvom katarzie sa odvážim vysloviť, že to bol audio-vizuálne najpôsobivejší film, aký som kedy videl. To, že príbeh od Franka Herberta je strhujúci, a herecké výkony neuveriteľne presné, sa dalo tušiť. Ale že to do seba takto neuveriteľne všetko zapadne, to sa nemohlo ani dúfať. Nebudem tvrdiť, že je to film desaťročia, lebo som sfetovaný endorfínmi z katarzie, - ale pre mňa JE. --- | 28.2.2024 - IMAX Praha, 13.3.2024 - IMAX Praha, 21.3.2024 - IMAX Praha, 11.4.2024 - IMAX Praha | (29.02.2024)

// Destiny is a bitch na entou umocněno zase jednou neuvěřitelnými obrazy dua Villeneuve & Fraser a ještě doplněno o Zimmerovo burácející score, který když ve druhé půlce v jeden moment dropne, má sílu minimálně tří atomovek. Speciální smeknutí pak patří Austinu Butlerovi, který instantně vytvořil jednoho z nejikoničtějších záporáků, jací se na plátně kdy objevili, všechny jeho scény naprosto famózní. Slabší tempo a nějaká ta zkratkovitost tam sice furt jsou, ale v rámci celku to jsou bezvýznamné výtky, je to prostě náhul :) (27.02.2024)

Vlastně žádné překvapení. Villeneuve za pět, Herbert za jedna. Dohromady za tři. Villeneueovi nemůžu upřít úžasnou schopnost vytvářet podmanivé obrazy a zhmotňovat fantastické knižní světy, jenže co naplat, Herbertova Duna s obřími červy a prapodivnou kombinací kosmických lodí a středověké společnosti vybavené sečnými zbraněmi na mě vždycky působila nefunkčně. Prostě se do toho světa nedokážu ponořit, neumím si ho vychutnat a nejsem schopný ho ocenit. Je mi líto, že podobné velkorysé zpracování neuplatnil Villeneuve se svým talentem na desítky jiných titulů sci-fi literatury, na kterých žánr ve skutečnosti stojí. Takový Piknik u cesty ve Villeneuvově podání by byl neodolatelnou chuťovkou. Ale co naplat. Celkový dojem: 60 %. (11.03.2024)

Písek. Pomsta. Proroctví. V druhém dílu se Villeneuve dává zcela do služeb feudální předlohy a konceptuálního příběhu. Tam, kde v prvním díle obrazy vypráví a objevuje, ve druhém skrze ně jen nechává proplouvat myšlenky o osudu, víře a mesiášství. Postavy téměř opouští a nové prakticky neetabluje. Opouští i náznak humoru, což vše ještě více odlidšťuje. Kéž bychom měli příklad nějaké epické trilogie, s posunem děje a příchodem nových postav, ve které všechno funguje mnohem lépe. Mimochodem, zkuste si porovnat černobílý souboj v aréně s o sto let staršími vozatajskými závody v němém Ben Hurovi z r. 1925 a říci mi, ve kterém aréna napráskaná diváky vypadá lépe. (07.04.2024)

Možná se mě pocitově líbil více první díl. Ten hype podle mě trošku zpočátku Druhé části uškodí, ale až čas ukáže. Seděl jsem v narvaném kině a přemýšlel jsem zda tohle dokáže působit i na lidi, kteří se s knížkou nikdy nesetkali. Nejsou to Star Wars, není to popcorn. Zajímavé scény se určitě najdou a když dojde na akci, tak je skvělá, ale ke konci mě přišlo že se hrozně moc spěchalo. Nejvíce mě bavily scény, kdy se likvidují stroje na těžku koření a samozřejmě první jízda na obřím červovi. Trojka by určitě časem vzniknout mohla. Jsem zvědavý jestli u mě Dvojka další projekcí vyroste stejně jako nedávno Jednička. 80% (02.03.2024)