Andalúzsky pes

Tak toto opravdu není můj šálek kávy (jde o přesný opak). Marně přemýšlím, kdy mě naposled něco tak moc minulo. Nechápal jsem to a po celou dobu filmu se nudil (luštit nastražená a v některých momentech spíš domnělá podobenství mě po chvíli přestalo bavit a tvůrce podezřívám z toho, že si k realizaci svých snových výjevů přizvali i nějaké ty halucinogenní pomocníky). Profkláklé záběry s řezáním oka a mravenci mě nechaly chladným, to mě spíš z apatie probudilo „tahání klavíru“ a pak držení „částí ženského těla“ (to mělo svoji myšlenku, ehm), avšak 2 momenty na celý snímek jsou „poněkud“ málo. Pravděpodobně neumím docenit skutečné umělecké dílo, ale…nikdy jsem netvrdil, že ano, takže po zhruba 2 a půl letech hodnotím odpadem (a po takové době z toho mám skoro až dětinskou radost). (13.04.2015)

Sny, fantazie, prolínání, asociace, úžasné surrealistické obrazy... Člověka možná při tomhle popisu napadá, jaký je rozdíl mezi uměleckým dílem a obyčejnou hloupou slátaninou pár překombinovaných záběrů. Po zhlédnutí filmu je ale odpověď jasná. Asi takový, jako rozdíl mezi Dalího mistrovskými díly a přezdobeným vánočním pohledem. Když o nich budete jen mluvit, rozdíl nepoznáte, ale stačí jediný pohled... (29.12.2010)

(LFŠ 2022) Po dvanácti letech jsem se opět dostal ke zhlédnutí Buñuelova ikonického surrealistického filmu a pocity ze zobrazovaných výjevů zůstaly nadále rozpačité. Na jednu stranu je Andaluský pes morbidní a zvrhlý, na tu druhou - možná i neúmyslně - vcelku humorný. Nařízlá bulva, mrtvoly zvířat tažené na klavíru, všudypřítomný chtíč a ono "stigmatické mravenčení" - jako by divák sledoval nějaký zvracený sen, který ho děsí (a možná i podvědomě fascinuje). (30.07.2022)

Absolutní znejistění hmatatelné reality. Místo ní je zde absurdno, kde neplatí zákony času ani prostoru, bizarní představy a syrová prezentace tehdejší avantgardy, jež určitě inspirovala všechny dříve či později začínající filmové surrealisty, včetně našeho krátkometrážního mistra. Symbolika vnímaní nevnímatelného světa, nebo přeplácaná absurdnost? Lze o tom přemýšlet třeba dalších 84 let. (21.07.2013)

To se takhle ráno chlápek chystá v koupelně, očistí si břitvu a při holení rozřízne své přítelkyni oko. Slavná a stále šokující scéna je jen jedna z mnoha ujetostí v tomhle absurdním filmečku, který dřív mnohé diváky pobouřil. Ve filmu se ale mezi bizarnostmi dá vystopovat i nějaký ten příběh. Je to v podstatě romance s prvky hororu a černé komedie. Hlavně je tu spoustu šílených, ale vizuálně zajímavých obrazů. Film má i na dnešní poměry solidní tempo a vůbec mě nenudil jako jiné slavné surrealistické kousky, což bude i rozumnou stopáží. Film s otevřeným výkladem, který stále působí zajímavě. (7/10) (07.01.2022)