Roztápanie

Dohnaný rest z Varů, který mě podle hodnocení navnadil jako prase, jenomže ve finále neměl takový efekt jaký jsem si manifestovala. Látka je to určitě silná, nepříjemná a citlivá, ale buď jsem čekala trochu jiný směr pointy, nebo trochu víc explicitnosti a syrovosti nebo tak nějak obecně i jiný postup scénáře. No to by nevadilo, že se z toho vyklubalo něco docela jiného, ale první fakt, který mi nejde přenést přes srdce je ten, že hlavní hrdinka v dospělosti a její projev/přednes/výraz to tak strašně kazí té hlavní hrdince ve flashbacích (což je jedna a ta samá postava, kdy dětská herečka zvládla roli s bravurou). Ta dospělá mě neuvěřitelně štvala svým přehráváním a jednotvárným, tupým výrazem. A na jednu stranu chápu její důvody, pokud to tak bylo schválně, ale na druhou stranu se mi kvůli tomuto faktu a totální nepodobnosti si povahou hlavní postavy celý film trochu zprotivil. Scéna s mikrofonem na jevišti mi přišla fakt nezvládnutá a úplně se minula účinkem. Takže za scény z dětství super, za scény z dospělosti téměř propadák. Troufnu si říct, že ta linie nebyla propojená dobře a pokud šlo jen o tu jednu morální message, tak se to dalo udělat lépe. Tím ovšem nechci zlehčovat to probírané téma. Ale vesměs zklamání oproti očekávání. (09.02.2024)

"Nejsem mrtvý, dokud na mne nezapomenete..." Excelentním způsobem odvyprávěný film, v němž....umírá dětství a dospělost je jen kruté vězení. Postupné odhalování minulosti a zároveň pohled na přítomnost, je skutečně velmi skličující a tíživá záležitost, která nemusí diváka vůbec těšit...artová depréze par excellence... [Filmový klub Citadela] (27.02.2024)

Těžký nářez. Tak trochu z čistého nebe. Nevinné dětství a kruté dospívání. Jak daleko a blízko k sobě mají? Ten čas her a malin nezralých... Kde končí hra a začíná zločin? Kde je hranice dospělosti? (Po klíčové scéně jsem zůstal jako opařený a zmrazený současně. Vzpamatovaly mne až otázky - jak asi vypadala ta léta mezi, která na plátně chybí?) (04.02.2024)

Žiadne pojednanie o vine a treste nečakajte. Dôležitá téma, pútavá zápletka a kvalitné spracovanie, to áno. A mimoriadny výkon Rosa Marchant aj Charlotte De Bruyne. Ale čo je pridanou hodnotou tohto filmu, to je otázka. O príčine toho, čo sa stane, totiž nehovorí takmer nič, a výsledok, ktorý mal byť trestom, vlastne ani trestom nebol. (15.03.2024)

Niet nádeje na vykúpenie a nový začiatok? Na začiatku a na konci písomné upozornenie s číslom na odbornú pomoc, ktoré pripomína popis k fotke - čosi navyše, čo samotné dielo neobsahuje, ale pritom zjavne chce odovzdať. Autori sa napriek nesmierne náročnej téme citlivo vyhli príliš sugestívnym záberom, čo je určite iba dobre. Z dvoch časových rovín (súčasná/minulá) jednoznačne vedie minulá s vynikajúcou debutantkou Rosou Marchantovou. Uvidíme, či to s filmom myslí vážne, ale túto náročnú úlohu zvládla perfektne a suverénne ovládla celý film. Súčasná Eva akoby už bola príliš rozbitá na to, aby nám dovolila nahliadnuť do svojho sveta. Zato dynamika detskej skupiny je skvelá, náznak nostalgického leta (jazda na bicykli s letným hudobným motívom, ktorý sa do filmu nijako nehodí) a atmosféru objavovania prvých lások čoskoro vystrieda tvrdá realita dospievania. Deti sú kruté, pretože ešte nevedia, ako sa zachovať zoči-voči životným tragédiám, stratám, bolestiam, odmietnutiam a zlyhaniam, a ich frustráciu a následný hnev si odnášajú nevinní, naopak, dospelí by to už mali vedieť, no chýba im nevyhnutná odvaha a neraz aj sila, takže výsledok je navlas rovnaký. Tragický a možno až príliš skutočný filmový príbeh, kde najväčšie bremeno nesie najcitlivejší a najzraniteľnejší. Je len otázkou času, kedy sa fasáda zdanlivo normálneho života, ktorý symbolizuje Evina sestra, definitívne rozpadne. (18.03.2024)