Suzume

Měla jsem od toho dost velká očekávání. Bohužel se nenaplnila. První polovina filmu je doslova uhekaná, příběh slabší, stále dokola se opakující jeden motiv s jednou mantrou v malinko se měnících kulisách. Takhle to jde 2/3 filmu, místy jsem se nudila (a podle reakcí v kině jsem nebyla jediná), místy mě rozčilovala hudba, která byla pro má ouška násilná. Optimistický závěr mnohé vylepšil, ale přesto doporučení tomuto filmu nedávám. Lepší průměr 66%. (15.07.2023)

Já Japonské animované filmy moc nevyhledávám, ale zatím, co jsem viděla, tak se mi strašně moc líbilo. Možná bych tomu mohla dát šanci víckrát než jen při nominacích na Oscara. Nevěděla jsem, co od Suzume čekat, nakonec se mi to moc líbilo. Příběh je zajímavý, originální fantasy, které je vizuálně krásně zpracované. Jediné, co bych vytkla je stopáž, mohlo to být o takových dvacet minutek kratší. (01.02.2024)

Takhle nějak si představuju dobrou Shinkaiovku vyšší kvality. Fantasmagorický, ale poutavý děj, který dokáže svou fantasy podstatu zajímavě vměstnat do reálného světa, vcelku zajímavé postavy, jejichž příběh a osudy jsou odhalovány postupně, a nakonec hromady krásných záběrů, bez kterých by to nebylo ono. Hrozně se mi líbilo, s jakou úctou se zde přistupovalo k opuštěným místům, jež byly středobodem všeho - aby bylo možné zavřít dveře, z nichž plynula potenciální katastrofa, bylo třeba se do takového místa vžít a představit si, jak před svým zdárným koncem kypělo životem. Jako člověk, co se zajímá o urbex a hlavně minulost opuštěných míst, tohle bylo přímo pohlazením po duši, se kterým jsem se dosud v takovéto formě nesetkal. Zbytek mě bavil tím, že se neodehrával jen na jednom místě, ale hrdinka postupně procestovala půlku Japonska a dostala se i do míst, jaká bych zde vůbec nečekal a nebýt jistých událostí před 12 lety, tento film by nevznikl. Nebo by přinejlepším pojednával o něčem zcela jiném. Většina skutečností byla postupně vysvětlena a v rámci svého nápadu dávala tak nějak smysl. A když už jsem si myslel, že se film přiblížil svému konci, tedy se dobral scénám z traileru (jehož jsem kvůli tomu proklínal), ve skutečnosti se jednalo o rozjezd, což bylo zajímavým a vítaným překvapením z mé strany. Kimi no na wa stále zůstává pomyslným vrcholem Shinkaiovy tvorby, nicméně Suzume s přehledem přebila (za mě dost slabé) Tenki no Ko. Jsem s projekcí velice spokojen a ještě víc, že se tento skvost dostal i do českých kin. 8/10 (14.07.2023)

Já nejsem moc na animovaný filmy z Japonska, ale říkal jsem si prubnu to a uvidím. No a viděl jsem hodně krásný s poměrně silným emotivným závěrem. Jen mě tam asi dvě záležitosti nedávali moc smysl, resp jsem je moc nechápal. Moc se mě líbila animace těch měst působilo to hodně věrohodně, poctivá 4* (11.07.2023)

Po třech letech další Šinkai, jehož fikčním světům vládnou barevné oblohy, dění je zasazeno do kontrastu venkova a velkoměsta, japonské reálie jsou převedeny na jedničku, vyskytují se tam přírodní katastrofy a hlavní roli hrají chlapec a dívka. Kdo by to čekal. Šinkai je však jedním z tvůrců, kterým se daří držet se zuby nehty svých bytostných trademarků, avšak zároveň se přitom výrazněji nevykrádat a udržet divákův zájem o svou nadcházející tvorbu. Oproti předchozím dvěma filmům tak stojí za zmínku, že Suzume no todžimari je v podstatě road movie, jehož hlavním tahounem děje je emancipovaná hrdinka, jejíž přirozenosti a nasazení nelze nefandit, děj je oproti předchozím dvěma snímkům citelně vážnější, téma přírodních katastrof v Japonsku je rovněž akcentováno silněji a příběh čerpá mnohem více z japonské mytologie. Líbí se mi, že snímek působí promyšleněji než ty předchozí, ale zároveň stojí pevně na zemi a není žádným nepřístupným, do sebe zahleděným artovým filmem. Kimi no na wa. to sice v intenzitě emocí nepřebilo, ale Tenki no ko ano a věřím, že tento film by mohl oslovit právě ty, kterým předchozí dva snímky kvůli své zasněnosti a létání v oblacích (přeneseně, ale i doslova) nesedly. Tady se vydáváme z Kjúšú přes Šikoku a Tokio až do Tóhoku, slyšíme nejrůznější nářečí, poznáváme velký kus japonského venkova včetně míst, která mají svá zlatá léta dávno za sebou a na která se už téměř zapomnělo, a přitom uvěřitelně dospíváme. Právě větším přesahem do současných problémů Japonska tady trochu větřím oscarové ambice. Lepší 4*. (Viděno v Shinjuku Piccadilly, Tokio, 11/2022.) (22.11.2022)