Simon Birch

Přestože ve filmu chyběly stěžejní události, věci se udály jinak a Owena Meanyho jsem si vždy představovala také jinak, film Simon Birch mě zaujal, že jsem se dívala až do konce. Milovníci Johna Irvinga, nepouštějte si Svět podle Garpa, ale toto. Modlitba za Owena Meanyho patří k mým nejoblíbenějším knihám a nevěřila jsem, že by se dala promítnout do filmu. A jak už jsem řekla, s knihou to nemá zase až tak moc společného, přesto je to hezké a hřejivé. (04.10.2013)

Nějakej cenťák sem, nějakej cenťák tam, pro mě je důležitý, jestli ten člověk je svůj a originální. A to Simon bezesporu byl a taky, že to dával hlasitě najevo! Možná až moc naivní, ale totálně upřímnej. Ze všeho nejvíc jsem se bál, že Markova prvotina se bude snažit divákovi nakázat: " A teď breč.", což bytostně nesnáším, zvlášť když vím, že někdy to člověk ani nepotřebuje a je lepší, když odchází s dobrý pocitem, než s urousaným kapesníkem. Tady ten pocit nemám. 8O% (29.11.2009)

Modlitba za Owena Meanyho mě dostala hned po prvním přečtení. Stala se mou nejoblíbenější knížkou. Film je (ostatně jak už to bývá) trochu jiný. Košatý příběh je krácen a finále je úplně jiné. Ale duch příběhu zůstal. I lidsky dojemné vyznění. Výborný casting, kamera, střih, hudba i režie nakonec pomohly zachovat tu krásně tajemnou, staromilskou a průzračně dojemnou atmosféru. Je to ta pověstná "slepičí polévka pro duši", kterou čas od času potřebuje každý z nás... (26.12.2013)

Film podľa mojej najobľúbenejšej knihy od najobľúbenejšieho spisovateľa. Modlitba za Owena Meanyho od Johna Irvinga. Podľa veľmi malej časti z nej. Pekný a dojímavý príbeh o silnom priateľstve dvoch chlapcov, ktorý doplnila nádherná muzika. A vy? Ak chcete vedieť ako to naozaj bolo a ako to všetko dopadlo, prečítajte si knihu. Je výborná. (23.11.2013)

Námětově dojemný příběh chlapce, který se narodil s růstovou vadou zvaného nanismus, mající touhu pochopit jednu pro něj zásadní věc. Jaký je s ním Boží plán. Ví, že vše, co se děje, má svůj důvod, takže věří, že Bůh s ním naplánoval něco, co z něj jednoho dne udělá hrdinu. Scénář byl inspirován románem Johna Irvinga, který byl vydán i u nás, pod českým názvem  'Modlitba za Owena Meanyho', který si pro svou režisérskou prvotinu napsal Mark Steven Johnson. Dle svých vlastních slov se zaměřil pouze na první část románu kvůli výraznějšímu tahu na branku. Není to nic jiného než příběh chlapce Simona, sice abnormálně malého vzrůstu, ale mající srdce hrdinských rozměrů. A v tom je právě jádro pudla. Jeho prostřednictvím se tak zkoumá témata o přátelství, rodiny a víry a to pohledem velmi bystrým a s jemným humanistickým dotekem. Vznikl tak film mající hloubku i úsměvnost. Simon je kluk jako každý jiný. Má své záliby i sklon k lumpárnám, ze kterých všichni dospělí kolem něj doslova šílí. Dětští herci se před kamerou předvedli jako naprostí profesionálové, čímž dali svým postavám ohromný sympatický obraz, takže vzniklo naprosto skvělé emotivní filmové dílo.  “Věci se změní, když ze mě udělá Bůh hrdinu.” “Musíš přestat takové věci říkat, Simone.” “ Proč, když je to pravda.” “Nemáš žádný důkaz.” “Já ho nepotřebuji, mám svou víru.” Osud je sviňa a Simona zasáhne víc, než by si přál. I tady by se dala použít věta - těžký život dobrodruha - a v tom je právě celé to emotivní kouzlo jednotlivce, které míří tam, kam zřejmě Boží vůlí měl.  “ Simone Birchi, je nějaký důvod, proč sedíš v rohu?” “Přemýšlím o Bohu.” “V rohu?” “Cesta k Bohu není jen středem místnosti.” Sice to není přímo artový film, ale určitě se jedná o malé filmové mistrovské dílo s filosofií života prostřednictvím víry a Boží vůle, aniž by to jedinkrát spadlo do nějakého náboženského fanatismu. Nic než obyčejný příběh dětského světa s etudami, které moc dobře známe, avšak přeci jen poněkud jiným pohledem. (25.03.2022)