Walk the Line

Scénář: Gill Dennis, James Mangold .. Slušný životopisný film velkého hudebního umělce. To ano, ale nic víc! Vzhledem k tomu, že jsem jen několik týdnů před Walk the Line viděl jiný životopisný film a to RAY, nutí mě to ke srovnávání. Jedná se v kostře příběhu o dost podobné snímky a v souboji těch dvou bych za vítěze zvolil jednoznačně Ray Charlese a to nejen kvůli lásce k jím interpretovanému žánru hudby... Johnny. R. Cash měl jako každý člověk dětství. To jeho nebylo nijak veselé a stín tragédie se s ním táhnul po mnoho let.. Johnny. R. Cash měl jako většina lidí v showbussinesu sklon k alkoholu a drogám, které mu způsobily nejeden problém.. Johnny. R. Cash měl také ženu a děti. Vedle toho si, jako každá větší hvězda, vychutnával sexuální náklonnost fanynek, přesto velmi dlouho hledal tu pravou lásku... Snímek baví i přes omšelé schéma scénáře a celek drží kromě dobře zvládnuté režie především herci - výtečný Joaquin Phoenix a slušná Reese Witherspoon, kteří své role zvládly po všech stránkách tj. včetně zpěvu. 75%. (05.04.2006)

Já jsem si po pravdě po dlouhou dobu sledování tohoto filmu nevěděl co si o něm myslet. Johnny Cash a jeho okolí, manželky nevyjímaje mi přišlo hodně obyčejné, na svojí dobu klasické, jenže tak ve druhé třetině jsem to všecko pochopil a z myšlenky, že Cashův život mi nepříjde natolik dobrý aby byl zfilmován jsem okamžitě ustoupil a sledoval, jak si režisér se mnou celou tu dobu neskutečným způsobem hrál a já mu to všecko naletěl. Stejně tak jako to, když jsem Joaquina Phoenixe slyšel poprvé zpívat, falešně a divně, jenže nakonec jsem si jeho hlas zamiloval stejně jako Cashův a sledoval jeho život až do samého konce s ukápnutou slinou na triku. To se nedalo jinak, herecké výkony jsou výborné, nechápu proč Phoenix nedostal Oskara. Zato alespoň Whiterspoonová ve vedlejší roli byla patřičně oceněna a alespoň díky tomu se na tento film jen tak nezapomene. Rozhodně není proč. Je výborný. Já životopisné filmy mám hodně rád. Hodně bych tento srovnával s filmem Ray. Vlastně se ta kostra příběhu nijak závratně neliší, ale přecijenom je to něco jiného. Muzika je výborná a závěrečná scéna ve vězení? Dokonalá. Já nemůžu jinak než pět hvězdiček. Stejně tak jako jsem vrazíl Charlesu Chaplinovi nebo Rayi Charlesovi, prostě jsem se unášel a unášel, až do samotného konce. (04.10.2008)

James Mangold v mých očích prozatím nenatočil žádný mnou obdivovaný snímek a i u oscarového WtL zůstal tak nějak na půli cesty. Dějově se velmi hlásí k nedávnému Rayovi, i když díky menšímu časovému záběru (než detailně biografický Ray) drží mnohem lépe pohromadě. Uznávaný, pohublý Johnny Cash se stal legendou, hudební nebe mu zobalo z dlaně, mně jako divákovi ale chybí větší množství zapamatovatelných scén, výraznější scénář, stejně jako mírně svižnější tempo – snímek se tak pro mě stal pouze poskládanou životní rekonstrukcí tu a tam otravného umělce bez nějakého výrazného tvůrčího vkladu. A uměřené, prakticky identické životopisy v poslední době ne a ne nějak zázračně oslnit!! Jak už to tak bývá, nedostatky úspěšně překrývají zejména herci, zatímco o skvostném Joaquinu Phoenixovi už bylo napsáno leccos, tak i Reese Witherspoon obstála znamenitě. Navíc na mnohem menším prostoru než její herecký kolega. Možná znovu diblíkující, ale velmi civilní. Tady s akademiky souhlasím, je skvělá, s hnědým přelivem navíc ještě roztomilejší než dřív. WtL je bezesporu kvalitní záležitost a adekvátní chválu si na těchto stránkách zcela jistě zaslouží – je dramatem, který rozhodně není průměrný, ale na 4* u mě (prostě neholduji životopisným snímkům) nedosáhl. A na naskakující husí kůži to vážně ani zdaleka nebylo. (14.11.2006)

Hm, filmy o hudebnících opravdu můžu. Nejenom že jejich život poskytne dost zajimavý příběh s mnoha problémy a démony, ale vždy si také vyslechnu skvělé písničky, které povětšinou tvoří ještě lepší scény a perfektně zapadají do příběhu. A není tomu jinak ani u tohoto Mangoldova skvostu. Ten mně zatím ani jednou nezklamal, a po 3:10 vlak do Yumy, který se v žánru westernu stal pro mně srdcovkou se skvěle napsaným příběhem, výbornými herci, úžasným vývojem postav a dechberoucím finále (ta hudba) je tento film dalším zářezem přímo do černého, který se mi vryl hluboce do kůže. Phoenix má skvělý hlas a hlavně hodně podobný tomu Johnnyho, a je opravdu vidět, že do role dal všechno. Tak si jen můžu užívat příběh dalšího zkoušeného hudebníka, jeho závislosti na drogách a hlavně boje s nimi, jeho celoživotního vztahu s otcem a hlavně vztahu k June Carter, která pro něho opravdu byla andělem strážným. A Witherspoon si za tuhle roli rozhodně oscara zasloužila. Tady poprvé ukázala svůj talent naplno. Opravdu pěkný film s pár opravdu krásnými záběry, skvělou hudbou, režií, i hereckými výkony. Výborný memoriál pro Johnnyho, po filmu doporučuji pustit si Hurt, silná a dojemná rozlučka.. (30.01.2011)

Hello, I'm Johnny Cash Na tento film o jedné legendě jsem fakt moc těšil a výsledek mě nezklamal. Walk the Line je parádní film, který si mě získal především tím reálný zobrazením Cashe (přeci jen se o něm traduje, že to byl muž, který vyzkoušel každou drogu, co na světě existuje) ale zároveň vás nenutí si o něm myslet, že to byla troska. Byl to (zřejmě) smutný muž s pár problémy, ale když stál na pódiu, tak neměl konkurenci. Navíc výkony Phoenixe a Witherspoon jsou prakticky bezchybné, takže jsem nemusel dlouho přemýšlet. Co jiného taky dát filmu o legendě, když to je tak precizně natočené. 100 %. (19.12.2012)