Kuciak: Vražda novinára

A místo svatby byl pohřeb... Snímek na silné téma, u jehož sledování jsem se na pár místech téměř neubránila slzám. Mnohem povedenější záležitost než francouzský Případ Kuciak z roku 2021, neboť jde více do hloubky, je přehlednější a působivější ve svých sděleních. Oceňuji např. to, že nám autoři zprostředkovali i úseky z rekonstrukce na místě činu nebo z konfrontace spoluobviněných. Pořád si ale myslím, že ačkoliv jde tento dánský dokument na věc lépe než jeho francouzský kolega, bude (zahraniční) divák neznalý případu možná v některých místech (zejména ze začátku) trochu tápat, co, jak a proč se přesně stalo, že by to asi chtělo některá sdělení trochu "přeskládat" (vzít více chronologicky) nebo jít více do detailu. Celkově se ale otřesné kauze vraždy novináře a jeho nastávající tímto filmem dostává důstojného zpracování, které si jistě zaslouží. Snad jednou bude moci vzniknout edit/pokračování, ze kterého se dozvíme, že jsou všichni (hlavní) viníci potrestáni. A třeba i to, že si Slováci ve volbách, které je brzy čekají, nakonec vybrali dobře. 75 %. (31.03.2023)

I když o tom má divák ledacos načteno, vidět to na vlastní oči na záběrech v dokumentu je prostě síla. A síla je to o větší, když si divák uvědomí, jak krátkou paměť Slováci při posledních volbách měli. A že si opět do čela zvolili onu přidrzlou typicky devadesátkovou mafii, která nelení a od první chvíle, zcela bez skrupulí a bezprecedentním tempem pracuje na rozkladu právního státu, uchvácení všech institucí v zemi a zajištění beztrestnosti vlastních lidí. Zase jsem o něco vděčnější za to, co tu v Česku máme a co jsme si zvolili. A do dalších voleb nezbývá než doufat, že příklad Slovenska pro nás bude dostatečným odstrašujícím případem. (21.02.2024)

Zatímco ve většině zemí se organizovaný zločin postupně přesunul do politických vod a problémy řeší soudní cestou, tak Slováci se i třicet let po revoluci odmítají vzdát ruční práce. Vraždy novinářů byly vždy znakem útoku na samotné základy demokracie a Slovensko zůstává společně s Ruskem mezi posledními zaostalými státy, kde se tyto odporné praktiky ještě nepodařilo vymýtit. Ono to vzhledem k míře zkorumpovanosti systému ani nejde a dokument předkládá hromady znepokojivých materiálů. Ani to však nestačilo. Kočner může pokračovat v drancování a nepoučitelný národ znovu uvěřil straně SMER, takže Fico má šanci dokončit dílo zkázy. Pokud naši bratia nevytáhnou dalšího prezidenta z klobouku, tak to vypadá na velmi smutný konec. (01.11.2023)

Velkou výhodou je hledisko osobně nezainteresovaného dánského režiséra, díky kterému máme možnost získat celkem kompaktní náhled na celý problém s pro někoho až cynickým odstupem. Až komicky pak působí zaonačení filmu jako příběhu o naději v neustávajícím boji za spravedlnost v zemi, která je aktuálně na naprostém hodnotovém a morálním dně (s jakým jazykem a s jakými argumenty sem dorazila ta odpadová hodnocení?). Comic relief obstarává Kočnerův snaživý právník, který se chytá každého stéblíčka neurčitosti, ze kterého by mohl udělat ten velký argument pro klientovu nevinu a v té usilovné snaze přesvědčit nás, že tomu sám věří, působí, že každou chvíli vybuchne smíchy. Nejsilnější dopad mají jednoznačně scény, kde poznáváme banalitu zla během rekonstrukce samotné vraždy prostřednictvím jejího vykonavatele. (23.06.2023)

Nejsmutnější na tomhle všem je, že ačkoli Fico kvůli tomuhle skandálu musel odstoupit z premiérského křesla, tak teĎ už zase sedí na prameni, to je neskutečný, co tam ti slováci vyváděj a jak zapomínaj. Tuhle vraždu sem samozřejmě zaregistroval, ale moc sem se po ní nepídil. Dokument je natočenej nekompromisně a bez jakéhokoli bláta, když teda nemyslím Fica a jeho mafiány. Kroutím nad tím hlavou, jak snadno může člověk zapomenou. No, u nás to za chvíli vezme do rukou Babič, což je stejněj parchant. Mrazí z tohodlo příběhu (27.02.2024)