Anatómia pádu

Pomalu vygradovaná hádka mezi Sandrou a jejím manželem Samuelem, byla jednou z nejvíce intenzivních scén, co jsem za poslední dobu ve filmu viděla. Mistrovská charakterová studie jednoho rozpadajícího se vztahu, u které mi bylo skoro jedno, jestli došlo k vraždě nebo ne a klidně bych uvítala otevřený konec. Alfou a omegou snímku jsou herecké výkony a to hlavně malého Mila Granera a Sandry Huller. Postava Sandry působí na první pohled nesympaticky a chladně, ale je to jen ochranná fasáda, když později dá průchod svým emocím a rozpláče se v autě, je to ten nejvíce bezútěšný pláč, ze kterého jsem cítila všechnu její únavu, bolest a frustraci. Pro mě rozhodně jeden z top filmů minulého roku. (25.02.2024)

Tak trochu jiné krimi drama, než jaké nás distribuce naučila znát. Neposouvá se pomocí dějových šoků nebo emocionálních veletočů. Vždy k divákovi mluví potichu, odosobněně, ale nikdy ne necitlivě. Strojově přesně sleduje linky vyšetřovací i soudní a faktickou cestou zpochybňuje, co si myslíme, že víme - aniž by kdy naplno odpovědělo na to, co si myslíme, že potřebujeme znát. Takový způsob může vypadat nedivácky a svérázně, ale mně byl i přes neopodstatněnou délku čím dál sympatičtější. (05.12.2023)

Zážitek z filmu mi pokazila jediná věc, a to těžká nerealističnost soudního procesu. Nevím samozřejmě jistě, jak by tomu bylo ve Francii, ale u nás by se podobný případ pravděpodobně vůbec před soud nedostal a pokud ano, tak převážná většina replik, které pronese státní zástupce (mimochodem oproti zbytku filmu nesmyslně schematická postava hraničící až s karikaturou), by vůbec nemohla zaznít, protože s případem buď nesouvisí, je návodná nebo jsou to ničím nepodložené spekulace, často až výsměch. Takže reálné soudní jednání by vypadalo zcela, ale opravdu zcela jinak. Škoda, že tvůrci nepojali analýzu a vyšetřování toho, proč manžel hlavní postavy zemřel, třeba jako sezení hlavní hrdinky s psychologem nebo někým blízkým, což by myslím taky fungovalo a dalo by se tím docílit obdobného výsledku, navíc bez použití fantastických prvků v soudní síni. (14.02.2024)

Original Title: Anatomie d’une chute. Odkedy som vyšla z kina, premýšľam a hlavu si lámem nad tým, ako to vlastne bolo?! Hmh, asi si má každý vytvoriť vlastný názor. Bola to nešťastná náhoda, bola to samovražda, vražda? Aj napriek týmto nejasnostiam (otvorené konce veľmi nemusím a ja osobne sa asi najviac prikláňam k vražde) je Anatómia pádu veľmi dobrý film. Tento rok sa Sandre Hüller naozaj darí. Skvelý herecký výkon. Detský herec Milo tiež super. Bonus je zasnežené prostredie francúzskych Álp, aj keď to, čo sa deje na plátne je tak pútavo natočené, že prostredie tu nezohráva dôležitú rolu. Film na zamyslanie a premýšľanie, jeden z tých, ktorý tak rýchlo z hlavy nevyšumí, len keby som vedela ako to vlastne bolo. [KINO ATLANTIS]. 75%. (14.11.2023)

Je to už moja takmer povinná jazda zhliadnuť filmy nominované na Oscara ešte pred slávnostným večerom. Stále akosi nechápem ako sa medzi 10 naj filmov dostal francúzky film, vieme, že nedávno Oscarov pozbieral dokonca kórejský. Pre zahraničné filmy bola predsa vždy určená kategória naj zahraničný film, takže som z toho trochu vedľa. kto pozná odpoveď nech mi napíše, budem vďačný. Anatómia pádu má úctihodných 150 minút, čo vzhľadom na pomerne jednoduchý dej nie je málo. Zahrané je to veľmi solídne, civilne, jednoducho max. realisticky. Spisovateľka Sandra je tak trochu divná, divák nemá pocit, že by za mŕtvym manželom smútila a tuší, že niečo skrýva. Nenudil som sa, ale do poslednej chvíle, do posledného záberu som čakal, že sa niečo závažné odhalí, alebo krátkym záberom naznačí, ale ono nič...Veľmi precízna sonda do jedného komplikovaného manželského vzťahu, vyšetrovanie i kvalitné scény zo súdnej siene, ale nečakajte nič viac. Emočne prekvapivo dosť chladný film, preto priemer. 60%. (30.01.2024)