Psi

Zajímavý thriller o braní spravedlnosti do vlastních rukou, které se zvrhlo. Obyvatelé francouzského maloměsta se rozhodnou řešit zvýšenou kriminalitu v obci kontroverzním způsobem - pořizováním si bojových psů od místního chovatele (Depardieu). Ne každému se ale toto řešení líbí a společnost se tak záhy rozdělí na "pejskaře" a "antipejskaře" a škodolibé střety mezi oběma skupinami eskalují, až se zacyklí do bludného kruhu násilí, kdy každý odmítá ustoupit, protože "on si nezačal". Příběh je podaný značně zkratkovitou formou a s výjimkou trochy sugestivní africké hudby na začátku (úvodní podtitulkové záběry městečka mají díky ní luxusně znepokojivou atmosféru) a na konci filmu se obejde bez hudebního podkresu. (07.06.2016)

Mimořádně zpracované téma, kdy agresivní, netolerantní a násilný chovatel psů Morel vychovává své psy za účelem útoků na lidi. Psy pak prodává místním maloměšťákům, aby získali "nástroj" na ochranu vlastního bezpečí. Netuší však, že podléhají agresivnímu vnímání světa chovatele Morela. Zároveň se na film hodí rčení "Čím kdo zachází, tím také schází", což dokazuje závěr snímku. Perfektní výkon podal Gérard Depardieu. (29.11.2009)

Francouzské drama Psi se odehrává ve městě, jehož zvláštností je, že nejčastějším zraněním, ke kterému zde dochází, bývá psí kousnutí. To se samozřejmě musí nepozdávat hlavnímu hrdinovi, nově příchozímu lékaři Henri Ferretovi (Victour Lanoux). Ten postupně pochopí místní poměry a zjistí, že na samém počátku onoho nešťastného řetězce je místní chovatel a cvičitel psů Morel (Gerard Depardieu). Morel dodává psy většině lidem ve městě, kteří se tak snaží chránit před vnějším nebezpečím (znásilnění apod.). Ovšem v nepřátelském ovzduší, jemuž vládne netolerance, rasismus atd., se obyčejní maloměšťáci, kteří si psa pořídili a nepozorovaně se tak podřídili Morelovým skrytým fašistickým myšlenkám, mění v agresivní a zuřivé bytosti. Násilnosti proto neutuchají. Režisér Jessua to popsal stručně: "Můj film je fikcí o lidské sebeobraně - reflexu, který je v dnešním světě ovládaném nejistotou, stále zřetelnější (...) Sebeobrana si ve skutečnosti zahrává se zákonem, plodí nenávist, podezření a intoleranci. A intolerance a rasismus vůbec - namířený proti cizincům nebo mládeži - je hlavním tématem filmu" Film má tedy zajímavou myšlenku a hodně dobré zpracování. Depardieu hraje jednu z mála záporných rolí a ve filmu si svou první větší roli střihne Fanny Ardant. (27.10.2006)

Film je vlastně podobenstvím detailně popisujícícm způsob, jakým se z normálních lidí šikovnou manipulací stanou bestie, přičemž kousnutí od psů jsou jen jako by trasformovaným projevem agrese a zla, které šikovný manipulátor ve zdánlivě obyčejných lidských duších probudil. Vyprávění si zachovává příjemně mrazivou dávku tajemna a postupným odkrýváním všech zákoutí příběhu udržuje neustálé napětí. (01.01.2012)

Jak poznáte, že jste viděli skvělý film? Zajímá a baví vás nejlépe po celou dobu sledování a současně zanechává ve vás myšlenky a dojmy i delší čas po skončení. Zatím snad nejlepší snímek od Alaina Jessuy, co jsem viděl, mi už po úvodních incidentech a hlavně u následného povídání pacienta o tom, že dříve po večerech chodil do kina, ale teď se už promítá jen samé porno, dával znát, že celý děj bude směřovat k výraznému podobenství se širším přesahem. Zobrazené téma násilí, které plodí další násilí, ozvláštnil Jessua přítomností psů, kteří se často stávají hlavními aktéry velkého zla i (sebe)obrany, ale když zazní víckrát „nejsou zlí psi, jsou jen zlí majitelé“, ještě více tento proslov dává vyniknout obrazu zkažené a současně zuřící společnosti, volající uprostřed úpadku po obraně. Některé prvky zavání i absurditou, třeba scéna schůze významných občanů města na terase, kde každý z početných hostů má vedle sebe obrovského psa. Jiné scény zase realisticky zachycují divoký výcvik psů, takže už to hlavní téma v prvním plánu nabízí dost zajímavého a příběh funguje i jako napínavý krimi thriller o pátrání po záhadném vinníkovi či objesňování „epidemie“ ukousnutí... takže už v tomto směru bych byl spokojen. Ale film toho nabízí ještě víc, mj. dvojí pohled boje proti zločinu v podobě organizovaného výcviku (cvičitel) směřující k dalšímu násilí, verzus humanitárního boje s hledáním spravedlnosti (doktor – pod lékařskou přísahou nucen navíc pomáhat každému pacientovi, tedy potenciálně i svému nepříteli). Velmi dobré jsou i herecké výkony ze strany Victora Lanouxe (jako obvykle v postavě s jasným politickým stanoviskem) a Gérarda Depardieua, kterého je vážně zajímavé vidět naplno hrát tak mladého, ještě nezkaženého rusofilií a hlavně účinkováním v naprosto čemkoliv. Pár hluchších či natažených míst mi zatím brání k plnému hodnocení. [85%] (19.02.2023)