Reklama

Reklama

Obsahy(1)

200 rokov po jej poslednom dobrodružstve, vojenskí vedci naklonujú Ripleyovú a vyberú jej z hrude votrelčiu kráľovnú a využijú to, že votrelec aj Ripleyová sú genetickí hybridi. Medzitým sa Ripleyová spojí so skupinou pašerákov, vrátane pokročilého ženského androida, aby bojovali proti besnejúcim votrelcom na palube lode, ktorá sa rúti na Zem... (Disney+)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (976)

cheyene 

všetky recenzie používateľa

Pro mě rozhodně nejslabší z celé série, ovšem v rámci akce jsem se bavil o něco více než u trojky, jelikož se tu dříve začíná něco dít. Z tohoto důvodu nechávám hodnocení stejné. Mnohé scény vsázejí na nechutnost, která mně spíše vadila než těšila. Celkově je to už takové nadstavované a tak došlo k tomu, že nejsympatičtější mi byla Winona Ryder. [12.8.09] ()

Djkoma 

všetky recenzie používateľa

Poslední díl Vetřelčí série, která je jedinečným počinem na poli kinematografie. Nemusíte milovat Sigourney Weawer, ale ve 4řech dílech o vetřelcích se na režisérském křesle vystřídali velikáni. Každý si téma "něčeho zlého ve vesmíru" vyložil po svém a jediné co je spojuje je právě hlavní postava a mistrovské monstrum H. R. Gigera. Každý si najde v tetralogii svůj oblíbený film, který přesně vystihuje jeho pohled na stejné téma. Ať je to Ridley Scott, James Cameron, Fincher nebo právě J-P Jeunet. Poslední jmenovaný přináší do série asi nejméně, protože bohužel nevyužívá naplno své fantazie jak u něj nebývá zvykem. Pravděpodobně studio nechtělo fantastický snímek, který by trochu "zabíjel" původní hororově- akční záměr ságy. Je to škoda, že skvělému francouzi někdo asi šeptal, co jak má dělat, aby film byl "made in Hollywood". Dostáváme tak spíše film, který usnul na půl cesty do nebe. Velká škoda. V poddání francouzského vizuálního mága jsme se mohli dočkat neskutečných okamžiků. Tak snad jindy.... ()

Reklama

-bad-mad-wolf- 

všetky recenzie používateľa

Vetřelec bez vetřelce. Ve všech předchozích filmech bylo ústřední monstrum tajemným, těžko přemožitelným a za všech okolností facinujícím bastardem s nejasným původem. Ve Vzkříšení degradovalo do laboratorního zvířátka, které uteče a začne dělat bordel, přičemž je často stavěno do pozice, v níž ho může některá z hláškujících postav cool způsobem zlikvidovat. Respekt z brutálního monstra na nule, strach jakbysmet. Zbytek filmu docela OK - v sérii už tradiční změna na režisérské sesli opět pomohla k úplně jiné atmosféře, díky níž se divák snadno vžije do světa zatuchlých lodí pašeráků a zlotřilých vědátorů Společnosti. Herecké obsazení super, závěr v rozpacích. Scéna v zatopené kuchyni famózně vygradovaná. V sérii si tenhle díl zaslouží přízvisko "svérázné béčko". ()

Shadwell 

všetky recenzie používateľa

Jestli něco charakterizuje vetřelčí tetralogii, pak nezvykle bystrý komentář celospolečenského obratu zájmu od fyziky k biologii, který proběhl ve dvacátém století, a s nástupem biologie úzce související enormní nakynutí všemožných třídních, sexuálních, pohlavních, etnických a rasových konfliktů. ____ Nakreslíme-li si úsečku, na jejíž jeden kraj umístíme biologii a na kraj druhý technologii, můžeme na ni směle rozmístit jednotlivé postavy ze všech čtyř dílů a úsečku jimi rovnoměrně zaplnit: k biologii patří lidé, dál od ní nelidsky vycvičení, biochemií napumpovaní vojáci, přesně mezi biologii a technologii náleží částečně animální a částečně strojoví vetřelci a samotná smíšenina člověka a zvířete Ripleyová, spíše k technologii se řadí kripl na vozíčku spoléhající na protetiku a do čistě strojové technologie spadají cyborgové. Vidíme jasný kontrast a z něj plynoucí monstrozitu. Daleko viditelnější se ve vetřelčí tetralogii diskutuje o rasách, etnikách nebo společenských třídách, zatímco fyzika, cestování v čase, jaderné zbraně a einsteinovská relativita vyklízí pozice. Posádky obrovských korábů, tito novodobí argonauti ovládající vesmírný prostor, se problematikou mezihvězdného cestování vůbec nezabývají, dokládají to dva ošoupaní technici, nebo spíš údržbáři lodi z jedničky. Problém se odehrává vždy na palubě. S přechodem z první do druhé poloviny dvacátého století se těžiště celospolečenské debaty v západním světě přesunulo od fyziky k biologii – k otázkám třídním (spodek lodi v jedničce připadá krysám a technikům, kteří na svých zádech nesou privilegovanou posádku), rasovým (výše uvedená osa biologie-technologie, odlišující morfologické a fyziognomické znaky jednotlivých skupin), sexuálním (poněvadž si nikdo z posádky nemůže být jistý identitou spolubližních, například cyborgů, kteří jsou od skutečných lidí k nerozeznání, vypovídá celá tetralogie více o nejednoznačné sexuální identitě a prvoplánový sexuální akt nechává stranou: mužatku Vasquezovou si pletou s chlapem, tekutá bisexuální identita vojandy Ripley vábí lesbičku Winonu Ryder i mariňáka Rona Perlmana, vězni ze trojky neviděli léta ženu a jsou tak odkázáni na homosexuální styk anebo sebeukájení a Ripley ve čtyřce je zároveň matkou vetřelce i jeho milenkou - sexuálně je to dost perverzní a pro prudérní Ameriku by to mohlo být silné sousto, ale nešokovalo je to, protože se jedná o film s monstry) a genetickým (vetřelčí tetralogie zahrnuje pestrý soubor prognóz od klonování živých tvorů přes zloděje orgánů a americké vědce napojené na farmaceutický organizovaný zločin až po možnost být chirurgicky transformován na neutrální pohlaví). Antičtí bohové jsou už minulostí, ale fátum řeckých tragédií je mezi námi stále přítomno v přestrojen za dědičnost a třídní boj. Z tohoto pohledu se často vykládají Star Wars nebo Star Trek jako maska, jejíž funkci je udržovat stav věci, ale která zároveň zakrývá nerovnosti a odlišnosti mezi samotnými lidmi. Obě tyto staromódní pohádky nabízí vzrušující návštěvy exotických krajin, cesty napříč galaxiemi a vesmír jako nekonečný prostor překypující těmi nejúžasnějšími objevy, které si jen člověk dokáže představit, ale jednotlivá etnika nikdy doopravdy nekonfrontují a nechávají je žít pohodlně na svém biotopu, kontinentu či planetě. Tím bagatelizují svět pozdního kapitalismu, v němž brutální zavádění sjednoceného globálního trhu ohrožuje veškeré lokální etnické tradice, včetně samotné formy národního státu. Tu přichází ke slovu vetřelčí tetralogie a na místo v nekonečném vesmíru decentralizovaných excesivních zábavných ras, které se tu a tam pošťuchují, je nutí žít pospolu a konfrontovat v uzavřeném klaustrofobním prostředí. Není hlavní vetřelec ze čtyřky, který v sobě slučuje lidské oči a vetřelčí umrlčí cizáckost, ve skutečnosti etnikem ze Třetího světa? Falešný zájem prospěchářských skupin na přežití vetřelců, patrný z každého dílu, které hodlají unikátní vetřelčí druh pěstovat s cílem získat dokonalého vojáka, kopíruje např. situaci z Haiti, jejíž pokusy o nastolení sociálně spravedlivého demokratického zřízení byly pokaždé zmařeny za aktivního přispění těch, kteří se předhánějí v organizování humanitární pomoci a pokrytecky se rozplývají nad neštěstím této „prokleté země". Místo jasných hranic a čitelných rozdílů ve Star Wars nebo Star Trek frančízách se vetřelčí tetralogie mnohem víc soustřeďuje na tělo fragmentizované, dislokované, na zážitek odporu, který se nás zvláště silně zmocňuje v kontaktu se substancemi opouštějícími naše tělo (jako jsou exkrementy, ostříhané vlasy a nehty, tělesné tekutiny atd.) nebo do těla vstupujícími (například vyplivnuté rozžvýkané jídlo). Původcem naší panické reakce je především zkušenost s něčím, co se vymyká jasně vymezené hranici mezi subjektem a objektem. Je to místo, kde se význam hroutí, podprahové hraničení, jež vymezuje, co je zcela lidské a co nikoliv. Tento efekt se ukazuje v narušení tělesnosti nedobrovolných hostitelů, ve vetřelčí královně opouštějící obří kladélko a rozervaných droidech, ze kterých vypadávají čipy a kabely, v barokní čtyřce dávající přednost asymetrickým formám, vyklenutým a vydutým zaoblením, nadsazeným proporcím, prostorově rozvinutým gestům, v nejkrajnější rovině pak v otázce mateřství a bytostného narušení pomyslně nejintimnějšího prostoru, který existuje – prostoru lidského, přesněji ženského těla –, a konečně ve vizitě děsivého klonovacího centra, kabinetu kuriozit nové doby plodové selekce, diskrétních předměstských klinik a starých dobrých ušmudlaných potratových doupat. ____ Bez zajímavosti nejsou posuny mezi jednotlivými díly série - v jedničce i trojce se popasovávají lidé s jedním vetřelcem, ve dvojce a čtyřce s celým hejnem - a z toho vyplývající změny v žánru: jednička představuje střet s iraconálnem, dvojka akci (katarzní moment), trojka slasher a čtyřka opět akci (druhý katarzní moment). Díky tomu se nabízí vnímat celou tetralogii jako jeden dramatický makrooblouk. Osobně si ale myslím, že je nejvhodnější číst celou tetralogii jako evoluci, s jakou se lidské plémě vypořádávalo s nočními můrami: v jedničce se střetávají s dosud nepoznanou noční můrou dospělí, ve dvojce děti, ve trojce se staví proti nočním můrám náboženství a ve čtyřce se s existencí monster, svých dětí a klonů musí vypořádat sama božská Ripleyová. Na začátku čtyřky říká, že všichni umřou, celá společnost, tak jako to říkala malá dívka ve dvojce. Jestliže se ve dvojce rozřešení otázky, kdo je lepší matka, jestli Ripleyová, nebo vetřelčí královna, odráželo v symbolickém střetu strojního nakladače s biologickou královnou, ve čtyřce zjišťujeme, jestli dokonale vyšlechtěná Ripleyová sní o ovečkách – jestli má Bůh noční můry a o čem sní ďábel. Lidská, byť mimořádně statečná Ripleyová z jedničky se ve čtyřce ztratila pod nánosem jedinečné a dokonalé nelidské bytosti, udílející nám tím krutou lekci ve stěžejní pointě celé tetralogie: my sami jsme vetřelci kontrolující naše těla. Lidství znamená, že vetřelec řídí zvířecí těla. Tělo je jen tělo, ovládá ho ego. () (menej) (viac)

kinej 

všetky recenzie používateľa

Ne, tohle ne. Absolutní zklamání. Jedinou hvězdičku dávám za zajímavé výtvarné ztvárnění lodí. Jinak je to trapné. Kdyby nešlo o vetřelce s velkým V možná bych přihmouřil oči, ale Jeunet vůbec nevyužil potenciál skrývající se v příbězích o vetřelcích. Jindy skvělá Sigourney zde předvádí ubohý herecký výkon a ukazuje nám spíš trapnou karikaturu Ripleyové. Totální úpadek této série. Napětí...0, Dobré akce...0. Fuj. ()

Galéria (85)

Zaujímavosti (45)

  • Celosvětová premiéra proběhla 6. listopadu 1997 v Paříži. (Varan)
  • Na motivy filmu vznikl román, který se ovšem od snímku značně liší. Rozdíly (část 2.):
    - Když Wren a vojáci chytí Call, opouštějící buňku Ripley 8, elektricky ji omráčí. Ve filmu ji pouze zatknou.
    - Muž, který je zabit mrazivými tryskami v xenomorfově cele, je dr. Brian Clauss, jeden z vědců Wrenova týmu. Než vstoupí do cely, objeví několik vojáků ležících v bezvědomí na podlaze v oblasti cel. Očividně byli omráčeni a paralyzováni xenomorfy stejným způsobem, jako Gorman a Burke v předchozí knize.
    - V knize nemá Auriga žádné záchranné čluny. Ve filmu se nejméně jeden únikový modul bezpečně dostane z lodi, společně s několika vojáky a dr. Williamsonem.
    - Zatímco ve filmu Johner téměř není překvapen vlnou xenomorfů, v románu je ze tvorů vyděšený a často se neovladatelně třese strachy.
    - Je vysvětleno, že klonovaní xenomorfové jsou schopni se množit a růst rychleji, než běžní xenomorfové - v důsledku neúmyslného genetického křížení, ke kterému došlo během jejich tvorby.
    - Když se přeživší zeptají, kolik jich zbývá, Wren řekne, že jeho tým původně choval dvacet xenomorfů, zatímco ve filmu navrhuje, že jich zbývá jen dvanáct (což je něco, co nemohl s jistotou vědět).
    - Než přeživší zjistí, že Purvis nezemřel, zjistí, že jedna z laboratoří byla přeměněna na malý úl, v němž jsou kokonovaná těla několika vědců. Ve filmu najdou pouze těla civilistů, které přivezli na palubu.
    - V královské komnatě je také několik xenomorfů Dronů, kteří plavou ve velké kaluži lidské krve a vnitřních orgánů, ve kterých je zavěšena královna.
    - Román zmiňuje Amandu Ripley-McClaren a odhaluje, že byla dopravena domů za přítomnosti manžela Ripleyové.
    - Je vysvětleno, že královna nechce rodit živě vetřelce, ale je to čistá mutace procesu klonování.
    - Když během procesu královna řve, Ripley 8 křičí s ní a sdílí její bolest prostřednictvím psychického spojení.
    - Je vysvětleno, že kříženec je pouze kojenec a zdvojnásobí nebo dokonce ztrojnásobí svou velikost za pouhý den. Je to mnohem obratnější stvoření, schopné stoupat po zdech jako jiní xenomorfové. Také má ocas.
    - Namísto prostého uražení části hlavy kříženec královnu hlavy zcela zbaví. Pak ji roztrhne a částečně sní její tělo. (Jan.Kanak)

Reklama

Reklama