Den & Noc

Nápad "já mám to a ty zas to" není až tak originální, byť v podobném zobrazení působí docela neotřelým dojmem. Samotné zpracování, kde si dvojka panďuláků vyměňuje pohledy na opalující se ženštiny a ohňostroje, je na tom o něco hůře - přistihl jsem se, že v druhé půlce už jen čekám na pointu, což při šestiminutové stopáži asi není úplně košer. (02.03.2011)

Jen jasné potvrzení toho, že kreativita borců z Pixaru je obrovská a to co na papíře může vypadat jako triviální pakárna, dokáže v jejich podání být neuvěřitelně zábavné. Prostě super jednohubka na 3D rozjezd Příběhu hraček... Odmítneme ... co je ... jiné, jen proto ... že to neznáme (21.06.2010)

Mé favoritní studio to jednou zkusilo pouze ve dvojrozměrném formátu a jelikož se vrhlo na opět dokonale neotřelé téma, tak se nelze dokopat jakýchkoli výtek. Den & Noc ze scenáristického hlediska představuje asi vůbec nejpovedenější pixarovský kraťas, přestože na jeho sestrojení bylo zapotřebí asi nejmenšího úsilí. (28.01.2020)

"Nejexperimentálnější" a zároveň nejchytřejší kraťas od Pixaru. Je až k neuvěření, jak velkou může filmeček, který navenek vypadá jako nezávazná hříčka se zvukem a obrazem, poskytovat rozkoš z interpretační hry. Day & Night lze totiž číst jako symbolické zobrazení fúze Pixaru s Disneyem (a zároveň komentář k ní). V rovině stylu k tomu svádí nápaditá syntéza ruční "tradiční" animace s "moderní" počítačovou - postavičky umístěné na černé pozadí, od kterého jsou odděleny bílou konturou, jsou animované ručně, ale jejich výplň (připomínající deformovaný rámec filmového plátna, "okno do světa") tvoří počítačem generovaný prostor s výraznou hloubkou a barevností. A v rovině fabule pak jednoznačně už základní konflikt - řada komických neshod a nedorozumění plynoucích z trumfování mezi popsanými postavičkami (kromě Dne a Noci představujících právě jednotlivá studia), které vedou až k závěrečnému "prozření", stvrzení přátelství a splynutí. Ovšem pokud bych se chtěl oprostit od ideologicky, potažmo institucionálně zatíženého čtení, lze Day & Night vnímat kupříkladu i jako vizualizaci principu duality; neoddělitelnosti pólů, které jej utváří. Tak či onak se jedná o velmi zábavnou a clever záležitost, která mi přišla mnohem opojnější než celé Toy Story 3. A možná přijde i Václav Havel... (21.06.2010)

Tak tohle bylo velmi originální. Aneb tento filmík nám ukázal, co je krásného v noci a co ve dne, a že každé má něco do sebe, ale den i noc si to vzájemné závidí a tak se nakonec prohodí, ale hezký okamžik byl, když byli aspoň na chvíli stejní. Tohle je rozhodně hned vedle Partly cloudy jeden z nejhezčích kraťasů, co jsem viděla. (14.10.2012)