Reklama

Reklama

Retrospektivní příběh sedmadvacetileté ženy z Tokia, která se vydává na výlet z města a vzpomíná, jaké to bylo dřív – od ananasů až po první lásky. (Netflix)

Recenzie (47)

Pitam 

všetky recenzie používateľa

Trochu netypický film studia Ghibli. Nečekejte nic z toho, co od Ghibli znáte. Tedy kromě krásné animace a hudby. Film není ani moc určen dětem, protože nemá ten klasický pohádkový fantasy příběh plný všelikých roztomilých postav a potvůrek. Je to spíš psychologická sonda do duše mladé ženy, která se vrací ve vzpomínkách do svého dětství. Celkově převládá smutná nostalgická atmosféra, ale všechno napravuje konec, který svým způsobem vlastně pohádkový je, protože reálný život takové krásne konce nemá :-/ Váhal jsem mezi 3 a 4 hvězdami, protože pasáže dospělé Taeko mě místama moc nebavily, jenže pak přišel konec se závěrečnou písní (a textem) a ten převážil misku vah k číslu 4. ()

zelvopyr 

všetky recenzie používateľa

Proti tomuhle jsou v "našich" tzv. "filmech pro děti" strašně překrouceny a okleštěny jejich problémy.... Přijde mi, že se tam jde skutečně dost do hloubky, co trápí 10-11 leté holčičky -- kluci se jim smějou kvůli menstruaci, zlomky jsou nesmyslné a v životě je nebudou potřebovat, starší sourozenci jsou zlí resp. rodiče preferují sourozence, zelenina k obědu je humus.... a tak. Líbilo se mi to na 5* i přes tu těžkou prvoplánovost a ne-úplně "líbivost" současné dějové linky... ()

Reklama

berg.12 

všetky recenzie používateľa

Tenhle film (kategorie "kreslený" tady poněkud ztrácí význam) není vůbec pro děti, je upovídaný více, než mohl být a chvíli se zdá být reklamou na ekologické zemědělství. Když vám ale bude někdo tvrdit, že nádherně opravdové nemůže být zobrazeno skrze beznadějně pozitivní, nevěřte mu ani slovo. Stejně, když vás bude přesvědčovat, že nejkrásnější animované filmy vznikají v zemích, kde slunce zapadá. ()

Jhershaw 

všetky recenzie používateľa

Only Yesterday je jako lehký milý vítr nostalgie - především v první polovině, kdy mladá žena vzpomíná na svou pátou třídu, první dětskou lásku... Poté mi to chvílemi přišlo jako agitka "je lepší žit na vesnici, pracovat rukama, atd, než být vzdělaný člověk pracující ve městě", ale to byl možná jen můj dojem. I tak je to příjemný film. ()

Larky 

všetky recenzie používateľa

Omohide poro poro je v první polovině vcelku povedený film a to vzpomínání je příjemné a nezřídka se stane, že spolu s hrdinkou vzpomíná i samotný divák na svá dětská léta...pak ovšem přijde naprosto tragická druhá polovina, kde scénář tu svou příjemnost a nostalgii téměř opustí a pouští se do daleko těžšího tématu a to jakýsi pohled na život farmáře nebo chcete-li zemědělce. Právě tady Takahata selhává naprosto fatálně, protože vše co dosud bylo vyrčeno v rámci té nostalgické první poloviny se jakoby smaže, úplně zmizí ona příjemnost, atmosféra a z Only Yesterday se stává velice levná a primitivní agitka, která nemá příliš daleko do odpadu. Vysokou rozporuplnost pak jen podtrhuje nevyrovnaná kvalita hudby a animace. V rámci srovnání obou polovin je jasně vidět, že se tvůrci pustili do něčeho o čem jednak nic neví a jednak neví ani to jakým směrem se scénář bude ubírat...Podprůměrné - slabé 2*. ()

Galéria (81)

Zaujímavosti (7)

  • Taeko vzpomíná na své oblíbené loutkové představení z dětství Hyokkori Hyotan Jima (od r. 1964), což byl skutečný loutkový seriál, který se vysílal každý všední den na televizní stanici NHK od roku 1964 do roku 1969. (Emo-haunter)
  • Ve filmu se hojně využívá tradiční lidová maďarská hudba. Mezi používané nástroje patří výrazná nai, cimbál a housle. (Emo-haunter)
  • Na rozdíl od typického japonského stylu animace postav mají zde postavy realističtější obličejové svaly a výrazy díky dialogu, který je nahráván jako první (v Japonsku je tradicí nahrávat jej až po dokončení animace) a animátoři přizpůsobují animaci mluvenému dialogu. Isao Takahata také nechal hlasové herce nahrát některé jejich repliky společně, přičemž záběry z jejich vystoupení použily jako vodítko pro návrh i animaci. Scény z minulosti Taeko z dětství však byly animovány před nahráním hlasů, což dává jemný kontrast mezi anime stylem jejího dětství a dospělou „realitou“ rámcového příběhu. (Emo-haunter)

Reklama

Reklama