Vzbura na Bounty

Nemám v úmysle zaoberať sa tým, nakoľko sa Milestonova verzia Vzbury na Bounty zhoduje s historickou skutočnosťou. Videl som po 50 rokoch jej filmové spracovanie a som spokojný. Zaujalo ma zobrazenie pomerov na lodi britského námorníctva v 18. storočí, nutnosť hierarchickej štruktúry a železnej disciplíny vynucovanej aj tvrdými telesnými trestami. Celému filmu dominovala postava Fletchera Christiana stvárnená Marlonom Brandom v jeho najlepšom období. Naopak folkloristicky poňatý pobyt námorníkov na Tahiti ubral filmu v mojom hodnotení jednu hviezdičku. Potešilo ma aj niekoľko známych hercov vo vedľajších úlohách Richardom Harrisom počnúc a trebárs Gordonom "Cowley" Jacksonom končiac. Vôbec neľutujem, že som tento film videl, i keď záujem pozrieť si ďalšie filmovém verzie u mňa absentuje. (30.08.2013)

Ocenění si zaslouží herec Trevor Howard, který nezpochybnitelně a velmi sugestivně zahrál postavu kapitána Bounty Williama Blighe. Všestranný herec Marlon Brando nevšedního talentu vždy přišel s něčím novým. I do této role dokázal vtělit své charisma. Přesto není bez zajímavosti, že během natáčení u hlavních protagonistů zmiňovaných herců nevládly vůbec žádné vzájemné sympatie, spíše naopak. Vstupme, ale opět do filmové krásy. Styl hollywoodského pojetí je velkolepou podívanou plně okouzlujících obrazů z Polynésie mimořádné přírodní pozoruhodnosti. Dalo by se zde mluvit o mnohém, ale zpět k filmu, který jistě potěší podmanivým dobrodružstvím námořníků, kterým držíte mimoděk palce. Třeba to bylo možná trochu jinak, ale rozhodně tato filmová verze pomalu již padesátiletá stojí určitě za vidění. (17.10.2010)

Koukám na to a maně se mi vybavují, tak jako obvykle, nápodobné, asociativní opusy. Krvavý příliv, Spartakus, Bílá velryba. Vážení má to společné meritum, a sice konflikt mezi jedincem a autoritou, charakterem a vůlí, inteligencí a tupostí, systémem a situační diferenciací, chcete-li dobrem a zlem. Zde startuje konflikt ze stupidního důvodu, krádeže sýra, kterou se námořník snaží setřást ze sebe a svalit na kapitána.Systém reprezentovaný kpt.Blighem se sváří s posádkou a jejím spontánním mluvčím Fletcherem Christianem. Ne, že by tento byl lidumil a altruista, je poživačný požitkář, nicméně je schopen nahlédnout potřeby lidí jemu podřízených a jednat podle toho. Do jeho jednání vstupuje kpt.Bligh jako slon do porcelánu a maří vše, oč se Christian snaží. Konflikt graduje a přesouvá se poznenáhlu ze služební do osobní roviny. Lidsky krásná epizoda na Tahiti ukazuje na čistotu v soužití s přírodou a drsný kontrast s životem v příkazovém systému. Je to o lidské živočišnosti a kráse, která se dře s příkazovou institucí královské lodi.....Koneckonců, co umí udělat ženská se skupinou mužů....Plyne z toho jediný závěr, a sice ženská je rozvracející element na lodi a v mužské společnosti vůbec. Ovšem svině zůstává sviní jednou provždy. A po vyplutí z Tahiti se ďábel zase projeví....Situace po smrti námořníka graduje ke vzpouře, tedy tomu nejhoršímu, co britské královské námořnictvo zná. Nicméně síla atmosféry při konečném dialogu mezi kpt. Blighem a F. Christianem před kapitánovým nasednutím do člunu ukazuje na pomíjivost a současně nepominutelnost síly charakteru a okamžiku. Parádní film. (08.08.2013)

Loď Bounty a film.¬         Podávám shrnující stručnou zprávu o třech významných mnou shlédnutých provedeních vzpoury proti kapitánu Blighovi proběhlé r. 1789 na lodi britského královského námořnictva Bounty, kterými jsou (1) Vzpoura na lodi Bounty (1935), (2) Vzpoura na Bounty (1962) a (3) Bounty (1984).¬                 Provedení příběhu Bounty z r. 1935 je klasicky dobře zpracováno a skutečnosti, jak je zaznamenána v historických dokumentech, se drží na v jádru dobrodružné zpracování dosti věrně. Kapitán Bligh je vylíčen coby tyranský, nesmlouvavý a sobecký velitel a v protějšku k tomu je vzpoura vlastně ospravedlňována. Poznámka: Tomuto pojetí odpovídá i románové zpracování příběhu ve své době známým tlumočníkem románů do podoby pro děti a mládež, Vátězslavem Kocourkem, jehož "Vzpoura na lodi Bounty" vyšla v r. 1962 ve Státním nakladatelství dětské knihy v oblíbené řadě Knih odvahy a dobrodružství (KOD).¬                 Podobně, i když poněkud méně ploše, tomu je i v provedení z r. 1962, snímku už barevnému a natočenému i na panoramatický 70 mm formát. S přihlédnutím k rokům výroby vidím kvalitu obou "dobrodružných" provedení (r. 1935 i r. 1962) jako rovnocennou, starší zpracování má své "černobílé" kouzlo, mladší zase svůj "Technicolor".¬                 Naposled natočené provedení z r. 1984 se od obou starších dosti liší, a to jak ve způsobu zobrazování časového sledu událostí, tak i pojetím Blighta a vzniku vzpoury. Blíže pravdě je toto provedení nejméně ploché ze všech tří zmiňovaných, za což platí úbytkem na dobrodružnosti a posílením v dramatické oblasti. Znatelně lepší v obecné rovině toto provedení ale není, opět tedy jde o snímek dobře natočený a hodný chvály.¬                 Shrnuto, všechna tři provedení jsou v obecné rovině stejně kvalitní, dobrá. Pokud má na výběr, ať si divák vybere to z nich, které bude více seděti jeho povaze, zájmu, okamžité náladě či snad oblíbenosti herců… (30.08.2019)

Můj otec tenhle příběh zbožňoval, byla to i jeho jediná kniha, kterou přečetl a která ho fakt bavila(přečetl toho daleko víc, ale tohle už je teď asi jediné co ho zajímá) a kterou je schopný přečíst do dne.Jakmile došlo v televizi k tomu, že to zrovna vysílali, tak si to nenechal ujít no a jednou jsme zrovna byli sami doma a rozhodli jsme se, že se na to mrknem a tak jsem začal stahovat a o večer bylo postaráno a já jsem si ten film dost užíval a moc se mi to líbilo.Na svoji dobu docela i dost pěkně natočené a fakt skvělé.Asi nejlepší dobrodružný snímek minulého století(samozřejmě až po Indianě Jonesovi).89% (04.01.2013)