Nefarious

Wow. Z úplně neznámé, neavizované a neočekávané konverzačky se vyklubal hodně fajn kousek s velmi tísnivou atmosférou. Mladý psychiatr je přivolán do vězení, aby rozhodl, jestli je vězeň chystající se k trestu smrti příčetný, a tudíž ji může podstoupit, nebo bude trestu zproštěn. Už od začátku rozhovoru ale vězeň tvrdí, že nemá psychiatrickou poruchu, ale že je to démon, který posedl tělo svého hostitele. Od tohohle momentu se nám tady rozehrává hodně atmosferický psychologický nátlak, ve kterém se sice 90 minut jen mluví, ale jde o to, "jak" se mluví. Sean Patrick Flanery je BŮH, jeho vyjadřování, mimika, vcítění se do role a celkový charakter je doslova fantastický a takhle ikonickou hlavní postavu jsem už dlouho neviděl, jeho tiky v obličeji, "střídání" rolí mezi hostitelem X démonem a filozofické rozpravy o pekle, démonech a mytologii kolem jsem mu sežral i s navijákem a tohle je jen další důkaz, že i tak banální a obyčejné téma se s trochou zručnosti a skvělým hlavním hercem dá odvyprávět svižně, temně a se skvělou dávkou napětí. Líbil se mi celý průběh ve vězení i finále, kam exekuce směřovala, a ikdyž poslední dvě minuty působí trochu nedotaženě, jako celek jde o fantastickou konverzačku, která sice ne všem svým stylem sedne, ale tu druhou část publika rozhodně nadchne. Svěží vánek do žánru. (07.06.2023)

KOnverzačka, ve které se odsouzenec na smrt snaží přesvědčit psychiatra, že je posedlý démonem. Ten odsouzenec. Ne psychiatr. Většina filmu je vlastně dialogem obou hlavních aktérů,, přičemž prakticky od začátku dominuje Sean Patrick Flanery fantasticky střídfající dvě polohy. Navíc to, co údajný démon vypouští z pusy, má hlavu a patu a je to dostatečně zábavné. Částečně se i daří držet diváka v nejistotě, jestli se jedná o opravdové posednutí, nebo jen o duševní nemoc či snahu zachránit si život. Nicméně na tom by se dalo ještě zapracovat. Poslední cca třetina trrošku ztratila na zajímavosti a konec se úplně nepovedl, ale i tak se jedná o zajímavý kousek, na který se vyplatí kouknout už jen kvvůli Flanerymu. 70% (22.06.2023)

Sean Patrick Flanery si ukradol celý film pre seba, o tom nemôže byť žiadna debata. Jeho démonický sériový vrah sa mi dostal pod kožu rovnako ako psychiatrovi, ktorý mu mal určiť diagnózu. Dialógy medzi doktorom a vrahom sú veľmi pútavé, a to viac ma štve, že filmári atmosféru z prvých dvoch tretín nevedeli udržať až do záveru. Finále vo väznici ma neohúrilo a rozhovor s moderátorom na mňa pôsobil skôr ako potitulkový epilóg. (10.06.2023)

Úvodné putovanie po väzenských chodbách pripomenie Mlčení jehňátek. Následne sa odohrá dvojmužný súboj viery a logiky. Bavil ma ten civilný prístup k existencii démona. Jeho argumenty, uvažovanie, všetko to dávalo zmysel. Pripomínalo mi to film Pozemšťan (2007). Sean Patrick Flanery tu predvádza presvedčivý výkon. Keďže však táto konfrontačná cesta má finále bez akejkoľvek nadstavby, tak sa všetky nazbierané dojmy zrazili o level nižšie. (10.02.2024)

Démonická konverzačka, v ktorej odznie veľa pravdy. Kto čaká horor, bude absolútne sklamaný, do tohto žánru film nezapadá, aj keď tie dialógy sú také hororové. Film je rozporuplný a preto je tu určité publikum, ktoré osloví, iní to hodia do koša, pretože napríklad scéna, v ktorej démon presne zosumarizuje vraždenie detí v útrobách „matiek“ a iné liberálne kultúrne "výdobytky", to musí neomarxistickému degenerátovi vyvolať takú penu v ústach, že by z nej mohli naplniť hasiaci prístroj. Škoda len, že film nebol ešte údernejší. (11.06.2023)