Réžia:
Paul HaggisKamera:
J. Michael MuroHudba:
Mark IshamHrajú:
Sandra Bullock, Don Cheadle, Matt Dillon, Jennifer Esposito, William Fichtner, Brendan Fraser, Terrence Howard, Ludacris, Thandiwe Newton, Ryan Phillippe (viac)Obsahy(1)
V bojovej zóne intolerancie nie je nikto v bezpečí. A nikto nie je imúnny voči zúrivosti, ktorá vyvoláva násilie a mení životy. Gazdiná z Brentwoodu a jej manžel, okresný prokurátor. Perzský majiteľ obchodu. Dvaja detektívi, ktorí sú milencami. Riaditeľ televízie a jeho manželka. Mexický zámočník. Dvaja zlodeji áut, policajný nováčik a kórejský pár v strednom veku. Všetci žijú v Los Angeles a počas nasledujúcich 36-tich hodín sa ich cesty pretnú... Pestrá mozaiku osudov ľudí z rôznych etnických skupín, ktorých rozdeľuje nedôvera, strach, bigotnosť i rasové predsudky, sa odohráva počas celkom obyčajného decembrového dňa v uliciach Los Angeles, kde tisíce ľudí prežívajú svoje všedné každodenné starosti. Mladý policajt Ryan zastupuje v meste zákon. Svoju frustráciu si však vybíja šikanovaním černochov. Jeho mladému parťákovi Tommymu sa jeho prejavy rasizmu nepáčia, ale nikdy nezasiahne. Obeťou Ryanovho besnenia sa stane aj bohatý černošský režisér Cameron so svojou manželkou Christine. Všetci obyvatelia mesta sa snažia prežiť vo svete plnom nedôvery, rasistických predsudkov, zloby a strachu. Daniel sa snaží upokojiť svoju malú vystrašenú dcérku príbehom o neviditeľnom nepriestrelnom plášti, ktorý jej oblečie, aby bola v bezpečí. Tommy dostane radu, aby stiahol sťažnosť na Ryana a radšej si našiel iný dôvod prečo sa chce nechať preložiť. Cabot žiada detektíva Grahama, aby urovnal prípad zastreleného policajta, pretože je pred voľbami a on potrebuje hlasy černošskej komunity... (TV JOJ)
(viac)Videá (2)
Recenzie (1 246)
Od známého jsem slyšel, že je to "detektivka", no, zmást jsem se nenechal :-) Jde o ten typ snímku, který popisuje problémy "zevnitř", ale nepůsobí stylem, že hází špínu. Objevuje se zde způsob "lehké ruky", což znamená, že vše plyne velice přirozeně a nemáte pocit nějaké křeče či zjednodušených charakterů. Vše se pozná až v mezních situacích. UŽ JSI NAŠEL SVÉHO BRATRA? ()
"Děkuju pane policajt. Vy jste tak hodnej na nás chudáky černochy. Klidně mi dejte vědět, až zase budete chtít strkat prsty do kundy mý ženy." Nevyhledávám dramata, který se tváří, že jsou nejdramatičtější ze všech dramat na světě a nemusím ani filmy o rasismu. Tady je obojí a funguje to skvěle. Svět tady totiž není černobílej, ale pekelně barevnej a každej v něm má nějaký problémy. Někdo větší, někdo menší. A někdo je nezvládá. Toho je pak snadný odsoudit a naopak těžký pochopit. Crash se o to snaží. Předkládá příběhy, ve kterejch je na první pohled všechno jasný, ale na ten druhej už to vypadá trošku jinak. Těch příběhů je tady hodně, ale ten o rasistickým poldovi a sprostý podezřelý je naprosto dokonalej. A holčička v neprůstřelným neviditelným plášti je nezapomenutelná. Já tedy při filmech zásadně nebrečím, protože jsem přece hroznej tvrďák, ale tady jsem měl několikrát slušně našlápnuto. ()
Tak jako se říká, že méně je někdy více, tak logicky často platí, že více je někdy méně. Ano, některé scény jsou velmi působivé, například záchrana z hořícího auta mě dokázala na chvíli úplně znehybnět, ale jako celek je to na můj vkus trochu moc překombinované a vypočítané na efekt. Pro to, aby Haggis uvrhával postavy do dramatických situací, vymýšlí příliš šroubované a násilné kombinace, které strašně ruší tu autentickou atmosféru (ne)soužití ras a kultur, kterou se snaží navozovat. Pak už to přes veškerý režijní um a skvělou hudbu působí jako klasická ždímačka emocí typu teď chci, aby se divák cítil dojatý/šokovaný/zhnusený/provinilý. Vybrat z té spleti osudů jeden a rozvést ho by bylo myslím lepší. ()
6 / 10 Akadémiou ocenený spletenec ľudských osudov pod svojim navonok provokatívnym a nebojácnym obalom prekvapivo neukrýva nič iné, ako chladný kalkul. Haggis je nepochybne zručný scenárista, čo dokázal už pri Eastwoodovom zdrvujúcom knokaute, no tentoraz si toho na plecia naložil až priveľa - priveľa postáv žiadajúcich si hlbší psychologický rozbor, ako im môže poskytnúť pár na efekt robených, emočne vypätých scén. Tento fakt, v spojení s pomerne krátkou stopážou, si totiž nutne vyžiadal obeť v podobe nevyhnutnej (a hlavne nechcenej) skratkovitosti, ku ktorej musel Haggis voľky-nevoľky pristúpiť; hlavní hrdinovia, násilne odtrhnutí od filmovej reality, sa stávajú umelohmotnými šachovými figúrkami chladnokrvne a bez väčšej logiky posúvanými po šachovnici v tvare Los Angeles. Aby som však filmu nekrivdil, partia je to každopádne zaujímavá a pútavá, no na druhej strane aj nepresvedčivá a neúprimná. Crash, nesúci sa v znamení hesla nesúď knihu podľa obalu, tak iróniou osudu dopláca práve na ľudskú schopnosť nazrieť hlbšie ako pod pozlátku vytepanú z obdivuhodných hereckých výkonov a obstojnej réžie. ()
Určitě je zde pár scén, které se zaderou pod kůži a při kterých zamrazí, ale jako celek příliš VYKONSTRUOVANÉ, příliš "NA EFEKT" (v tomto ohledu jsem zažíval stejné pocity při zlomovém okamžiku v Haggisově jiném dítku Million Dollar Baby), příliš mnoho pro mně těžko akceptovatelných náhod, nevěrohodné chování některých postav. Nevěřil jsem...... ()
Galéria (31)
Zaujímavosti (36)
- Scény s Williamom Fichtnerom (Flanagan) boli natočené za jeden deň. (klayman)
- Natáčení se o týden protáhlo, když Paul Haggis utrpěl zástavu srdce, i přesto, že mu lékaři radili předat práci novému režisérovi. (kenny.h)
- Keďže Los Angeles je dôležitou postavou filmu, Paul Haggis trval na tom, aby sa nakrúcalo tu, napriek tomu, že producenti chceli nakrúcať v Toronte, aby sa ušetrili peniaze. (klayman)
Reklama