Už tu nežijeme

Zdal sa vám NA DOTYK príliš chladný (a vo finále príliš neuveriteľný)? Tak pre vás je tu tento film. Citlivá, vzrušujúca, mrazivo-úsmevne skutočná komorná konverzačka. Samozrejme, dosť záleží na tom, v akom stave sa divák nechádza (vek, "vzťahové" skúsenosti, pohľad na manželstvo...), ale tak či tak je tento film vynikajúci. O čom hovorí aj fakt, že pri jeho pozeraní som si občas spomenul na skvelú ĽADOVÚ BÚRKU... (21.11.2007)

Mojimi očami - ukecaná, pseudointelektuálna nuda. Z Bergmana, na ktorého sa odvoláva distribútor, to nemalo vobec, ale vobec nič. Herecká zostava, ktorá vo mne vzbudila veľa očakávania, doplácala na neprepracovanosť scenára, postavy boli načrtnuté a nijak stotožniteľné. Prepáč Naomi, prepáč Laura, prepáč Mark, pardón Peter Krause. Idem si odpočinúť ( v pokoji ). 2 hviezdičky mi takto spätne prídu dokonca veľa ( berúc do úvahy ako som bol sklamaný a naštvaný ). (11.02.2009)

Už v Barevném závoji jsem měla dost potíže s Curranovým zdlouhavým a podle mě trochu těžkopádným stylem, ale dobrý, tam se mi to docela hodilo k ospalýmu tropickýmu prostředí. V tomhle příběhu to bylo spíš na překážku a brzdilo to i herce, který se jinak do jednoho umějí skvěle odvázat. Fakt mě nebaví sledovat neustálý záběry na tekoucí vodu v doprovodu otravný hudby, kdy se děj odvíjí šnečím tempem, postavy jsou totálně odcizený divákovi a celý to ve mně budí chuť sednout si s níma do obejváku, popadnout notes a přeptat se, jaký z toho mají pocity. Tenhle styl rodinného dramatu fakt ne, díky - kdo ví, možná mi to víc sedne, až mi bude táhnout na čtyřicítku a manžel se zabouchne do mojí kamarádky, ale jak se znám, v takový situaci bych si pustila spíš Kill Bill :-) Když psychoanalýzu, to se poohlídnu radši u Begmana! (15.07.2011)

Naprosto zdrcující příběh tří lidí a jednoho spisovatele, který tenhle příběh "napsal". Příběh o tom, jak snadné je tahat za nitky osudu a pohrávat si s životem jiných. Těch nejbližších. Hank je neuvěřitelně záporná postava, která však před kamerou neukáže ani ošklivý pohled, neudělá (téměř) nic odpudivého a přesto mezi každým řádkem scénáře, mezi každou pauzou v dialogu kteréhokoli páru (oba páry manžel - manželka, manžel - milenka, kamarádky, kamarádi), je jeho prašivost cítit tak silně, že ji přebijí snad jen podmanivost hudebního doprovodu. Vynikající scénář, geniální herecké výkony a sympatická nepodbízivost filmu mě přitáhli k sobě tak silně, jak silně mě odpudili. Smekám a konstatuji, že We Don't Live Here Anymore spoustu lidí nadchne, ale zároveň hodně lidí silně neuspokojí. A to je jeho jediná chyba. Ale je to vůbec chyba? [únor 2006] (23.02.2006)

Musím uznat, že téma manželské nevěry je mi hodné blízké (vlastní zkušenost) ale nevzpomínám si, kde bych ho viděl takto reálně zobrazené. Opravdu silné a velice dobře zahrané (i Ruffalo mi výjimečně nevadí) drama, které je až děsivé skutečné a bolestivé. Stejně jako bolest, kterou pociťují všichni zúčastnění, když dělají svá rozhodnutí. (20.03.2013)